|
|
Development of extracellular-matrix scaffolds for CNS repair
Výborný, Karel ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Vandrovcová, Marta (oponent)
Výborný, Karel. Vývoj materiálů na bázi extracelulární matrix pro léčbu centrálního nervového systému. [Development of extracellular-matrix scaffolds for CNS repair]. Praha, 2020. 105 stran, 3 přílohy. Dizertační práce (Ph.D.). Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ústav experimentální medicíny, AV ČR v.v.i. Abstrakt Poranění mozku a míchy jsou vážná onemocnění a navzdory intenzivnímu výzkumu stále neexistuje účinná léčba. Jednou ze studovaných možností reparace poškozené tkáně je použití biomateriálů. Cílem této dizertační práce byla příprava, charakterizace a studium výzkum léčebného a neurotrofního efektu hydrogelů na bázi extracelulární matrix (ECM) připravených decelularizací tkání různého původu (prasečí mozek, mícha, močový měchýř, lidský pupečník) na rekonstrukci poškozené nervové tkáně mozku a míchy u laboratorního potkana. ECM hydrogely byly charakterizovány z hlediska mechanických a reologických vlastností, struktury a složení, buněčné adheze, migrace a proliferace. Na modelu míšní hemisekce jsme srovnávali regenerační efekt ECM hydrogelů připravených z prasečího močového měchýře a prasečí míchy. V této studii jsme neprokázali žádné tkáňově specifické výhody ECM hydrogelu neurálního původu z hlediska neurotrofních vlastností in vitro a in vivo. Přestože je degradace ECM hydrogelu žádoucí z...
|
|
|
Natural biomaterials and mesenchymal stem cells in regeneration of spinal cord injury
Kekulová, Kristýna ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Filová, Elena (oponent)
Poranění míchy je závažné trauma a navzdory intenzivnímu výzkumu stále neexistuje účinná léčba pro pacienty. Cílem této dizertační práce je studium nových možností terapie míšního poranění na zvířecích modelech. Zaměřili jsme se na využití přírodních materiálů, kmenových buněk, genovou terapii a možnost kombinace těchto přístupů. Byl zkoumán efekt materiálů na bázi extracelulární matrix (ECM) připravených decelularizací prasečí míchy a prasečího močového měchýře na regeneraci tkáně po akutní hemisekci míchy. Dalším testovaným materiálem byl hydrogel na bázi kyseliny hyaluronové modifikovaný RGD adhesivním peptidem aplikovaný do léze po akutní a subakutní míšní hemisekci. Ukázali jsme, že oba typy biomateriálů pozitivně ovlivnily regeneraci míšní tkáně tím, že umožnily přemostění léze a podpořily vrůstání axonů. ECM hydrogely navíc podporovaly vrůstání cév do místa poškození. Kombinace hydrogelů s mesenchymálními kmenovými buňkami izolovanými z lidského pupečníku (hWJ-MSCs) měla synergický efekt, ale vzhledem k tomu, že do hydrogelů bylo možné inkorporovat pouze omezené množství buněk, nebyl tento efekt spojený se zlepšením motorických schopností. Limitací testovaných hydrogelů na bázi ECM je rychlá degradace materiálu, která neumožní plnohodnotnou obnovu poškozené tkáně. Další část práce je...
|
|
|
Vliv endogenních faktorů na mezenchymální kmenové buňky
Černá, Kristýna ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Udržení homeostáze je nezbytné pro přežití organismu. Stres homeostázu narušuje a připravuje tělo na psychickou či fyzickou zátěž. Při stresu se uvolňují stresové endogenní faktory, které působí na regeneraci tkání, imunitní systém a různé metabolické pochody. Chronický stres tělo vyčerpává a má negativní vliv na zmíněné procesy. Opačný vliv má akutní stres. Mezenchymální kmenové buňky se podílejí na regeneračních procesech a modulují buňky imunitního systému. Lze předpokládat, že stres bude mít vliv i na MSCs. Tato práce měla za cíl sledovat vliv vybraných stresových faktorů, noradrenalinu a kortikosteronu na vlastnosti a funkce MSCs v akutním a chronickém modelu stresu. Stresové faktory neměly vliv na morfologii, vitalitu a diferenciační schopnosti MSCs. Avšak v přítomnosti obou stresových faktorů byla snížena metabolická aktivita MSCs bez ohledu na délku jejich působení. Působení stresových faktorů také ovlivnilo produkci některých imunologicky relevantních molekul a proteinů. Výsledky bohužel neukazují jednoznačný vliv stresových faktorů na modulaci lymfocytů prostřednictvím MSCs. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, katecholaminy, adrenergní receptory, glukokortikoidy
|
|
|
Mineral and chemical changes of magma crystallization during formation of post-Variscan intrusions and veins in the Moldanubian Zone of the Bohemian Massif
Kubínová, Šárka ; Faryad, Shah Wali (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent) ; Moyen, Jean-François (oponent)
- 1 - Český abstrakt Pozdně variské hořčíkem bohaté draselné až ultradraselné magmatické horniny vytvářejí početné žíly, žilné roje a několik plutonických těles při hranici mezi Moldanubickou Zónou a Telesko- Barrandienskou jednotkou v Českém Masivu. Přesto, že představují objemově menší skupinu magmatických hornin, jsou klíčové k pochopení generování tavenin a proseců plášťové metasomatózy, a diferenciace taveniny v mělčích hloubkách. Kromě toho jsou považovány za indikátory tektonického vývoje této části Českého Masivu během finálních stádií Variské Orogeneze. V současnosti jsou předmětem diskuze několika autorů zejména z pohledu jejich geneze, vmístění a geodynamického významu. Předkládaná disertační práce je kompilace čtyř vědeckých publikací zaměřených na petrologické stadium vybraných (ultra)-draselných žilných hornin z několika lokalit nacházejících se při západním okraji Moldanubické Zóny. Studium minerálních struktur, chemického složení minerálů a celohorninových vzorků společně se studiem magnetických staveb a struktruních terénních vztahů, a stanovení stáří nám umožnilo popsat krystalizační historii těchto hornin, diskutovat jejich vývoj od vzniku taveniny k výstupu a vmístění magmatu, a vytvořit model sekvence Variských orogenních procesů v Moldanubické části Českého Masivu. Předmětem zájmu jsou...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Klinické aplikace kmenových buněk v léčbě neurodegenerativních onemocnění CNS
Jančová, Pavlína ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Kmenové buňky mají díky své schopnosti diferenciovat se v různé tkáně velký léčebný potenciál. Jejich použití se zkoumá také u neurodegenerativních onemocnění, pro která je typické, že dochází k odumírání specifických skupin neuronů, jsou progresivní a kvůli složité a zatím plně nepochopené patofyziologii pro ně není účinný lék, pouze terapie prodlužující a usnadňující život pacientů. Tato práce shrnuje výsledky dokončených klinických studií a informuje o probíhajících studiích, ve kterých se aplikuje léčba kmenovými buňkami u vybra- ných neurodegenerativních onemocněních. U roztroušené sklerózy a amyotrofické laterální sklerózy má léčba kmenovými buňkami poměrně dlouhou historii, některé studie prokázaly terapii kmenovými buňkami jako přínosnou. Zatím je známo jen málo dat o účincích kmenových buněk u pacientů s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, protože první klinické studie byly dokončeny nedávno. Všechny klinické studie prokázaly bezpečnost aplikace kmenových buněk, ale nebyla u nich prokázána náhrada poškozených neuronů, jen ochrany těch zbývajících neurotrofickými a imunomodulačními látkami, které kmenové buňky produkují. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, kmenové buňky, klinické studie, roztroušená skleróza, amyotrofická laterární skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova...
|
|
| |
|
|
Analysis of Open Space of Prefab Housing Estates in Brno
Kubínová, Šárka
Článek pojednává o rozepsané dizertační práci na téma „Volný prostor brněnských panelových sídlišť“. Cílem této práce je analyzovat a zmapovat volné prostory v brněnských panelových sídlištích a vytvoření a zhodnocení využitelného systému dat a informací (s ohledem na časovou posloupnost). Získaná data a celou disertační práci bude možné využít při plánování a projektování zásahů na panelových sídlištích i do struktury jiných obytných celků, popř. jako součást multikriteriální analýzy jednotlivých sídlišť.
|
|
|
Immunogenicity of stem cells and their derivatives
Doležalová, Nikola ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kubinová, Šárka (oponent)
Imunogenicita kmenových buněk a jejich derivátů Nikola Doležalová Abstrakt Kmenové buňky mají potenciál v regenerativní medicíně především z důvodu své schopnosti diferenciovat v řadu buněčných linií a také nízké imunogenicity. Ta vyplývá mimo jiné z nízké exprese histokompatibilních antigenů a kostimulačních molekul nebo sekrece tlumivých cytokinů. Imunogenicita tkání odvozených z kmenových buněk byla v minulosti často přehlížena, ale dnes je zřejmé, že rejekce představuje nezanedbatelné riziko při jejich transplantaci. Jejich imunologickým vlastnostem je tedy věnována velká pozornost, aby bylo možné zaručit bezpečnost léčby kmenovými buňkami. Tato bakalářská práce se snaží nastínit současné poznatky o imunogenicitě kmenových buněk a jejich derivátů - zmíněny jsou jak pluripotentní kmenové buňky (embryonální a indukované pluripotentní), tak dospělé kmenové buňky (mezenchymální, limbální, neurální, hematopoetické a kmenové buňky z pupečníkové krve). Exprese imunologicky významných molekul a interakce s buňkami imunitního systému in vitro a in vivo tvoří v této práci základ pro hodnocení imunogenicity. Společně s těmito vlastnostmi budou prezentovány možné způsoby překonání imunologických bariér při transplantaci kmenových buněk. Teprve po pečlivé analýze všech těchto faktorů bude možné poznatky o kmenových...
|
|
|
Treatment of spinal cord injury by transplantation different types of stem cells
Dubišová, Jana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Cizkova, Dasa (oponent)
Poranenie miechy (SCI) je veľmi zložité poranenie s obrovskými následkami, ktoré postihujú nielen samotného pacienta, ale zmenia život aj rodinným príslušníkom a okoliu. Rovnako sa extrémne dvíhajú náklady na život takto postihnutých ľudí. Preto sa hľadá vhodná metóda, ktorá by pomohla pacientom po SCI vrátiť sa do normálneho života, alebo aspoň zmierniť následky na čo najmenšiu možnú formu. Existuje viacero medicínskych prístupov pre liečenie následkov SCI. V tejto práci sme sledovali účinky transplantácie rozličných typov kmeňových buniek, a to mezenchymálnych buniek kostnej drene (hBM-MSCs), mezenchymálnych buniek z pupočníkového tkaniva (hUC- MSCs), neurálnych prekurzorov derivovaných z indukovaných pluripotentných buniek (iPS- NPs) a neurálnych kmeňových buniek derivovaných z ľudského fetálneho tkaniva miechy (SPC- 01). Tieto bunky boli transplantované intraspinálne alebo inrtathekálne 7 dní po navodení experimentálneho modelu SCI u laboratórneho potkana. Sledovali sme expresiu génov, týkajúcich sa neurogenézy, rastových faktorov a inflamačných markerov a to v dvoch časových intervaloch, 10 a 28 dní po SCI. Naše údaje ukázali signifikantné zmeny v génovej expresií 10 dní po SCI. Signifikantne zvýšená expresia vaskulárneho endotelového rastového faktoru (Vegf), ciliárneho rastového faktoru...
|
host ::
RSS.