|
|
Výzkum reprodukční úspěšnosti okouna říčního (Perca fluviatilis L.) v nově zatopené důlní jámě Chabařovice pomocí SCUBA potápěčů
Čech, Martin ; Peterka, Jiří ; Říha, Milan ; Vejřík, Lukáš ; Jůza, Tomáš ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Hejzlar, Josef ; Znachor, Petr ; Kubečka, Jan
|
|
|
Metodika odlovu a zpracování vzorku ryb stojatých vod
Kubečka, Jan ; Prchalová, Marie
Metodika obsahuje podrobný návod pro vzorkování rybích obsádek jezer a údolních nádrží pro stanovení ekologického potenciálu a další monitorování vyžadované rámcovou směrnicí pro vody (EC Water Framework Directive, 2000/60/EC). Kombinace vzorkovacích metod byla vybrána tak, aby všechny odpovídaly evropským standardům. Předepsané průzkumy zahrnují sledování vědeckými echoloty, standardní schéma průzkumů nordickými mnohoočkovými tenaty a elektrolov hlubinným agregátem v litorále. Metodika obsahuje rovněž standardní tabulky pro zaznamenávání dat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Monitorování rybích obsádek údolních nádrží v České republice – výsledky prvního roku sledování
Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Vašek, Mojmír ; Prchalová, Marie ; Matěna, Josef ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
| |
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
host ::
RSS.