|
|
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce. Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem)
Slavíček, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Ze světa podnikání do světa plánované distribuce Sonda do vývoje českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956 (kraj Ústí nad Labem) Práce se zabývá proměnami obsahu, forem a rolí českého spotřebního družstevnictví v letech 1945 - 1956. Tuto problematiku tematizuje do čtyř zkoumaných okruhů (územně - organizační struktura, role družstev v československé ekonomice, vztahy s komunistickou stranou, hospodářská činost družstev). Ty tvoří předpoklad proměny spotřebních družstev z autonomních podnikatelských subjektů v podřízené články státem organizované distribuce. Práce analyzuje tuto proměnu v jejích jednotlivých fázích a zasazuje ji do širšího kontextu sovětizace, vytváření systému centrálně plánované ekonomiky a celkového ekonomického, sociálního a politického vývoje Československa v uvedených letech. Klíčová slova: Hospodářské dějiny, družstevnictví, spotřební družstva, sovětizace, Centrálně plánovaná ekonomika, 1945 - 1956
|
|
|
"Grenzlandschicksal": Ideová konstrukce německého hraničářského románu z Čech - případ Wilhelma Pleyera
Pípalová, Anna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lorenz, Torsten Horst (oponent)
Základním záměrem této práce je zkoumání instrumentalizace německé radikálně nacionální beletrie. Těžiště práce spočívá v analýze hraničářských románů Wilhelma Pleyera. Cílem této analýzy je interpretace Pleyerova pokusu o konstrukci historické kolektivní paměti českých Němců, odhalení mentálních a literárních stereotypů, klasifikace obrazu jednotlivých národností a také nalezení postupů, jakými Pleyer zobrazuje a hodnotí dobové události na základě porovnání interpretace historických událostí s interpretací, kterou podává současná historiografie. Pozornost je také věnována identifikaci ideových a ideologických zdrojů z nichž Pleyer čerpá. Tato práce se rovněž zabývá revizí životopisu Wilhelma Pleyera a rekonstrukcí vývoje jeho vztahu k ideologii nacionálního socialismu, na základě komparace informací poskytnutých dosavadní literaturou s informacemi získanými z archivních materiálů. Klíčová slova "grenzlandroman", Němci v Čechách, politický, hospodářský a kulturní nacionalismus, agrarismus, ruralismus, "Blut- und Bodenideologie"
|
|
|
Jan Otto- podnikatel a bankovní manažer
Herc, Svatopluk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá nakladatelem Janem Ottou (1841 - 1916), jednou z nejvýznamnějších osobností české národní společnosti sklonku 19. a počátku 20. století. Na základě důkladného studia archivního materiálu je analyzována jeho podnikatelská činnost v nakladatelském a knihtiskařském oboru podnikání a jeho manažerské působení v největší národnostně české bance, Živnostenské bance, které Otto věnoval přes 40 let svého života. To jsou dva základní tematické okruhy práce. Komplementárním doplňkem práce je analýza jednoho z projevů českého hospodářského nacionalismu konce 19. století, jímž bylo zřízení firmy Národní podnik obchodní a průmyslový. Otto byl totiž s celým projektem úzce spjat. V úplném závěru práce mě zajímá otázka Ottovy identity. Práce je případovou studií k problematice nacionálně českých podnikatelských a bankovních elit.
|
|
|
Činnost a postavení Waltera Bertsche v hospodářství Protektorátu Čechy a Morava
Guttek, Lukáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
S okupací českých zemí a vznikem Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalekosáhlým právním změnám ve všech oblastech života. Jedna z razantních postihla rovněž hospodářství. V období před vlastní okupací vypracovalo říšské ministerstvo hospodářství plány na včlenění protektorátní ekonomiky do německého "velkoprostorového hospodářství". Měly být přijaty takové právní normy, aby se dosáhlo obdobného stavu, který panoval v říši. Systém řízeného hospodářství měl nacistům umožnit co nejrychleji ovládnout české hospodářství a zmobilizovat je pro potřeby války. Přechod k tomuto systému proběhl během relativně krátké doby - jednoho roku. V dalších letech se řízené hospodářství rozvíjelo již jen do šířky a do hloubky. Hlavními rysy řízeného hospodářství byla povinná organizace ve všech odvětvích hospodářství, usměrňování průmyslu, dopravy, zemědělství, řemesel a obchodu nejrůznějšími příkazy, kontrola zahraničního obchodu, mezinárodního platebního styku a bankovnictví, zavedení nucených dodávek v zemědělství, řízení cenové a mzdové politiky státem, organizovaná distribuce pracovních sil a přídělový systém v zásobování. Řízené hospodářství bylo systémem, který využíval správní a hospodářské instituce, jak protektorátní, tak i říšské.
|
|
|
Jan Otto, podnikatel, politik a kulturní činitel 1841-1916
Herc, Svatopluk ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Jana Otty (1841 - 1916), kterého se snaží představit jako jednoho z nejvýznamnějších podnikatelských, kulturních, politických a hospodářských reprezentantů české národní společnosti druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Zároveň je dokladem o procesu formování moderních národnostně českých podnikatelských elit. Je založena především na práci s archivními prameny z dochovaného Ottova nakladatelského a osobního fondu, který je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. V práci jsou analyzovány faktory, které umožnily Janu Ottovi zaujmout místo mezi dobovými příslušníky české národní elity. Aby byl postihnut tento značný sociální vzestup, který byl především podmíněn Ottovou celoživotní službou svému národu, je Ottovo životní působení analyzováno z několika úhlů pohledu.
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Banka Slavia 1869 -1918. Podnikání, podnikatelské strategie a sociální zakotvení.
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je případovou studií vývoje Vzájemně pojišťovací banky Slavie v letech 1869-1918. Představuje příspěvek k business history českého podnikání v dlouhém devatenáctém století. Studie sleduje Slavii jako podnikatelský subjekt a zasazuje ho do kontextu pojišťovnictví monarchie. Pozornost je věnována procesu zakládání pojišťovny a jeho předpokladům. Jádro práce představuje analýza podnikatelské strategie managementu podniku v jednotlivých pojistných odvětvích, ve vztahu k investicím i vzhledem ke kartelovým organizacím. Práce zároveň sleduje sociální zakotvení Slavie, jak v sociálních sítích podnikatelstva, tak v klientele, přičemž se zabývá sociálními a kulturními předpoklady šíření pojišťování v české společnosti. Práce z oblasti podnikových dějin, s přesahy do dějin politických a sociálních, je založena především na interpretaci primárních pramenů.
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
host ::
RSS.