Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Terénní výuka botaniky
Brabcová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Rešeršní bakalářská práce se věnuje problematice terénní výuky botaniky. Na základě dostupné mezinárodní i české literatury poukazuje na současnou změnu postoje akademické i laické veřejnosti k botanice a s tím související vzdělávací konsekvence. Představuje také dichotomii v pojetí terénní výuky - tradičně český pohled kopírující pravidla pro organizování exkurze a skandinávský model uteskole. Zpochybňuje benefit klasického členění exkurze na přípravnou, realizační a hodnotící část v souvislosti se snahou o pravidelnost a koncepčnost terénní výuky. V rámci samotné realizace terénní výuky botaniky pojednává o vybraných aspektech přírodovědných vycházek, návštěv botanických či školních zahrad. Hodnotu výuky botaniky v terénu opírá o pozitivní výsledky sledování dosažení kognitivních i afektivních vzdělávacích cílů. Zdůrazňuje také její význam ve vztahu pedagoga a skupiny žáků. Zároveň na terénní výuku botaniky nahlíží kriticky skrze obecné i individuální překážky její realizace. V kontextu současného světa se zaměřuje na implementaci digitálních technologií do terénní výuky botaniky. Závěr práce podává shrnutí dané problematiky a otevírá možnosti souvisejícího výzkumu. Jedná se především o studium efektivity dlouhodobé terénní výuky či rozvíjení schopností její realizace u budoucích učitelů....
Environmentální výchova jako součást geografického vzdělávání
Bartoš, Jan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Raška, Pavel (oponent) ; Kroufek, Roman (oponent)
Tato disertační práce se zabývá environmentální výchovou jako součástí geografického vzdělávání. Environmentální výchova představuje jedno z průřezových témat, jehož implementace do výuky je dle platných kurikulárních dokumentů závazná a toto téma by mělo být rozvíjeno ve všech oblastech vzdělávání. Cílem práce je přinést zjištění, která rozšíří poznání o tom, jakým způsobem učitelé naplňují cíle environmentální výchovy, resp. gramotnosti na českých školách. Dále je zjišťováno, jakou roli v naplňování těchto cílů hraje geografie, resp. vzdělávací předmět zeměpis. Ze zvoleného cíle vyplývají následující výzkumné otázky: Které oblasti environmentální gramotnosti jsou u žáků ve výuce rozvíjeny? o Jakým způsobem k jejich naplňování dochází? Které vyučovací předměty se podle koordinátorů EVVO nejvíce podílejí na realizaci průřezového tématu environmentální výchova o Jakou roli v realizaci hraje zeměpis? Učitelé jsou pro žáky jedním z hlavních zdrojů informací o této problematice. Proto byla také zjišťována environmentální gramotnost vybrané skupiny učitelů a studentů učitelství. Práce je rozdělena do tří částí. V první části jsou diskutována obecná východiska environmentální výchovy. V této části je kladen důraz na vzájemné propojení s geografií. Na tuto teoretickou část navazují výzkumné sondy,...
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
Kroufek, Roman
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování Roman Kroufek Abstrakt Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné...
Environmentální výchova jako součást geografického vzdělávání
Bartoš, Jan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Raška, Pavel (oponent) ; Kroufek, Roman (oponent)
Tato disertační práce se zabývá environmentální výchovou jako součástí geografického vzdělávání. Environmentální výchova představuje jedno z průřezových témat, jehož implementace do výuky je dle platných kurikulárních dokumentů závazná a toto téma by mělo být rozvíjeno ve všech oblastech vzdělávání. Cílem práce je přinést zjištění, která rozšíří poznání o tom, jakým způsobem učitelé naplňují cíle environmentální výchovy, resp. gramotnosti na českých školách. Dále je zjišťováno, jakou roli v naplňování těchto cílů hraje geografie, resp. vzdělávací předmět zeměpis. Ze zvoleného cíle vyplývají následující výzkumné otázky: Které oblasti environmentální gramotnosti jsou u žáků ve výuce rozvíjeny? o Jakým způsobem k jejich naplňování dochází? Které vyučovací předměty se podle koordinátorů EVVO nejvíce podílejí na realizaci průřezového tématu environmentální výchova o Jakou roli v realizaci hraje zeměpis? Učitelé jsou pro žáky jedním z hlavních zdrojů informací o této problematice. Proto byla také zjišťována environmentální gramotnost vybrané skupiny učitelů a studentů učitelství. Práce je rozdělena do tří částí. V první části jsou diskutována obecná východiska environmentální výchovy. V této části je kladen důraz na vzájemné propojení s geografií. Na tuto teoretickou část navazují výzkumné sondy,...
Srovnání environmentálního uvědomění žáků z tradičních a alternativních základních škol
Sokolíková, Eliška ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Práce se zabývá porovnáním environmentálního uvědomění žáků 2. stupně z tradičních a alternativních základních škol. Kvalitativní výzkum byl prove- den pomocí skupinových rozhovorů, ve kterých se žáci vyjadřovali k jednotli- vým předem určeným environmentálním tématům a uváděli příklady vlastního chování a zkušeností v daných oblastech, které poukazují na míru jejich skuteč- ného uvědomění v přístupu k ochraně životního prostředí. Koncepce rozhovoru je zvolena tak, aby bylo možné odhalit jednotlivé faktory, které mohou mít na environmentální uvědomění vliv (škola, rodina, zájmové kroužky atd.). Jed- notlivé školy, ze kterých byli žáci vybíráni, byly kromě rozřazení na tradiční a alternativní školy porovnávány také na základě jejich přístupu k ochraně životního prostředí pomocí předem stanovených kritérií. Mezi tato kritéria patří například zjištění, zda má škola aktivního environmentálního koordiná- tora, zda se škola proaktivně staví k ochraně životního prostředí a snaží se v tomto ohledu motivovat své žáky, zda a do jaké míry se ve škole třídí odpad apod. V práci jsou popsány hlavní faktory, které se podle výsledků našeho vý- zkumu na ovlivnění environmentálního uvědomění žáků mohou podílet (ro- dina, škola, internet a další média, zájmové kroužky, vztah k přírodě a další). Porovnání přístupu...
Návrh a otestování výukových materiálů k terénní exkurzi do oblasti Brd.
Přibylová, Anna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Protože exkurze - ať už dlouhodobé či krátkodobé - mají prokazatelný vliv na vědomosti, hodnoty a postoje žáků a také rozvíjejí dovednosti učitelů, rozhodla jsem se věnovat tomuto tématu. Cílem této práce bylo připravit terénní exkurzi včetně všech potřebných výukových materiálů a následně zhodnotit přínos této exkurze na vědomosti žáků. Vytvořené výukové materiály byly testovány celkem ve čtyřech třídách dvou základních škol v Příbrami a blízkém okolí. Žáci z těchto tříd byli rozdělení do dvou skupin - experimentální skupina se zúčastnila výuky na terénní exkurzi a kontrolní skupina ve třídě. Obě skupiny absolvovaly pre-test, výuku (exkurze nebo výuka ve třídě), post-test 1(se zpětnou vazbou k výuce), post-test 2 a 3. Sebraná data byla vyhodnocena statistickými analýzami, jejichž výsledky ukázaly signifikantní rozdíl v dosažených znalostech mezi skupinami v post-testu 1 a 2. V post-testu 3 byly výsledky obou skupin srovnatelné. Souhrnně lze říci, že žáci obou skupin během výuky získali nové vědomosti a jejich znalosti byly vyšší než na začátku, ovšem výuka na exkurzi byla signifikantně efektivnější než výuka ve třídě. Klíčová slova: metoda výuky, exkurze, znalosti žáků, testování znalostí
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
Kroufek, Roman
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování Roman Kroufek Abstrakt Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné...
Environmentální gramotnost studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy a možnosti jejího zjišťování
KROUFEK, Roman
Environmentální gramotnost a její výstupní dimenze, environmentálně odpovědné jednání, představují v posledních desetiletích významný konstrukt, kterému se věnuje mnoho výzkumníků z řady států. V této disertační práci nejprve představujeme environmentální gramotnost z teoretického hlediska, seznamujeme s vývojem názorů na tento konstrukt a odhalujeme jeho výzkumné uchopení v posledních desetiletích. V rámci vlastního výzkumu byl nejprve hledán vhodný nástroj, kterým by bylo možné identifikovat a měřit vybrané aspekty environmentální gramotnosti studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ten byl nalezen v kombinaci zahraničních škál Nature relatedness scale a Environmental behavior scale, doplněných o sběr dat pomocí pojmového mapování s ústředním pojmem skleníkový efekt. S pomocí tohoto nástroje a jeho modifikací poté byly na vzorku více než pětiset respondentů nalezeny proměnné, které ovlivňují jednotlivé aspekty environmentální gramotnosti. Vyšších hodnot dosahovali respondenti, kteří se věnují pravidelným environmentálně laděným aktivitám, respondenti z obcí do 100 obyvatel a starší jedinci. Vztah k přírodě středně silně pozitivně ovlivňuje environmentálně odpovědné jednání, kognitivní složka environmentální gramotnosti takový vliv nemá. V rámci mezinárodního srovnání dosahovali nižších hodnot respondenti ze Slovenska a to ve srovnání se studenty z Česka i Turecka. Škála Nature relatedness scale se ukázala jako využitelná pro měření konkrétního prvku afektivní složky environmentální gramotnosti napříč státy, naopak škála Environmental behavior scale dosahovala nízkých psychometrických ukazatelů u všech zahraničních respondentů.

Viz též: podobná jména autorů
3 KROUFEK, Roman
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.