|
|
Vztah koncentrace vybraných markerů zánětu a endotelové dyskunkce k předčasnému porodu a fetálnímu zánětu
Koucký, Michal ; Hájek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krofta, Ladislav (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Dizertační práce je zaměřena na úlohu zánětu v patogenezi předčasného porodu. V první části práce jsme se popsali současný náhled na patofyziologii předčasného porodu. V druhé části jsme se zabývali hodnocením vztahu vybraných markerů zánětu a endotelové dysfunkce k předčasnému porodu a fetální zánětlivé odpovědi. Nejvýznamnějšími zjištěními naší práce bylo snížení hladin matrixmetaloproteinázy-2 ( MMP-2 ) a snížení hladin sRAGE ve skupině žen s předčasným porodem proti kontrolní skupině těhotných. Podobně jsme prokázali snížení hladin MMP-2 u žen s následně diagnostikovanou fetální zánětlivou odpovědí. sRAGE je současnosti řazen mezi patttern recognition receptors. V případě sRAGE jsme navázali na výsledky našeho pilotního projektu, kdy lze předpokládat, že za jeho nízkými hladiny stojí konzumpce produkty poškození tkání. Potvrdili jsme tak, že hraje důležitou roli v patogenezi předčasného porodu. U MMP-2 předpokládáme abnormální regulační mechanismy tvorby tohoto enzymu. V obou případech bude však potřeba dalších prací k osvětlení funkčního významu našich výsledků.
|
|
|
Modern technologies in the assessment and treatment of pelvic organ prolapse - experimental and clinical studies
Urbánková, Iva ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Mašata, Jaromír (oponent) ; Kachlík, David (oponent)
Tento projekt ukázal, že sestup pánevních orgánů spojen jednak s poraněními pánevního dna vzniklými v průběhu vaginálního porodu a jednak s věkem rodičky. Již jeden rok po porodu lze až u každá osmá žena identifikovat významný sestup. Ženy, které utrpěly poranění svalů pánevního dna, jsou vystaveny riziku časnějšího vzniku sestupu. Proto, abychom zlepšili naše znalosti o vývoji a chirurgické léčbě sestupu pánevních orgánů, jsme podrobněji studovali ovčí model. Identifikovali jsme anatomické a morfologické podobnosti a také popsali změny poševní stěny vyvolané specifickými životními událostmi (první porodu, uměle vytvořená menopauza či hormonální substituční terapie), které jsou podobné změnám popisovaným u žen. Ovčí model jsme dále použili pro testování nových implantátů a zobrazovacích technik. Věříme, že ovčí model je možné v budoucnosti použít pro studium patofyziologie sestupu pánevních orgánů a pro testování nových léčebných metod a postupů.
|
|
|
Variace abnormalit foramen obturatum a retropubického prostoru a jejich vztah ke komplikacím páskových operací
Hubka, Petr ; Mašata, Jaromír (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Krofta, Ladislav (oponent)
Úvod: Znalosti anatomie jsou zásadní při zaváděních nových operačních metod. Zejména se pak uplatní při řešení operačních komplikací u operací s omezeným operačním polem, kdy omezený přístup následné řešení komplikací ztěžuje. Předpokládalo se, že se běžné anatomické variace budou podílet na rozdílné úspěšnosti operace a že právě těmito variacemi je možné vysvětlit operační komplikace. Metodika: Během pitevních cvičení bylo pitváno padesát ženských kadaverů a byly zkoumány tahuprosté pásky TVT-S H, TVT-S U, TVT Abbrevo a Ajust. Byl vytvořen popisný systém pro určení polohy pásky v prostoru ve vztahu k referenčním bodům. Během anatomické pitvy pak byla lokalizována páska, její případný kotvící mechanismus a její vztah ke klíčovým anatomickým strukturám. Výsledky: Běžnou anatomickou odchylkou v souboru byla corona mortis s četností 72 %. V obturatorním kanálu byl ve 40 % pozorován preperitoneální tuk, který někteří autoři považují za první stupeň obturátorové hernie. Správná fixace pásky TVT-S H byla dosažena v 53,6 %. V 10,5 % došlo k poranění močového měchýře. V případě pásky TVT-S U bylo dosaženo správné fixace v 63,8 %. Ve dvou případech byl zavaděč v těsném kontaktu s anastomózou zvanou corona mortis. V případě pásky TVT Abbrevo byla páska v 81,25 % dostatečně dobře zavedena do oblasti foramen obturatum,...
|
|
|
Vztah koncentrace vybraných markerů zánětu a endotelové dyskunkce k předčasnému porodu a fetálnímu zánětu
Koucký, Michal ; Hájek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krofta, Ladislav (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Dizertační práce je zaměřena na úlohu zánětu v patogenezi předčasného porodu. V první části práce jsme se popsali současný náhled na patofyziologii předčasného porodu. V druhé části jsme se zabývali hodnocením vztahu vybraných markerů zánětu a endotelové dysfunkce k předčasnému porodu a fetální zánětlivé odpovědi. Nejvýznamnějšími zjištěními naší práce bylo snížení hladin matrixmetaloproteinázy-2 ( MMP-2 ) a snížení hladin sRAGE ve skupině žen s předčasným porodem proti kontrolní skupině těhotných. Podobně jsme prokázali snížení hladin MMP-2 u žen s následně diagnostikovanou fetální zánětlivou odpovědí. sRAGE je současnosti řazen mezi patttern recognition receptors. V případě sRAGE jsme navázali na výsledky našeho pilotního projektu, kdy lze předpokládat, že za jeho nízkými hladiny stojí konzumpce produkty poškození tkání. Potvrdili jsme tak, že hraje důležitou roli v patogenezi předčasného porodu. U MMP-2 předpokládáme abnormální regulační mechanismy tvorby tohoto enzymu. V obou případech bude však potřeba dalších prací k osvětlení funkčního významu našich výsledků.
|
|
|
Detekce plodů s vrozenou vývojovou vadou v I. trimestru gestace
Pošarová, Alena ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Detekce plodů s vrozenou vývojovou vadou v I. trimestru gestace jsem si vybrala na základě svého zájmu o tuto problematiku. 5 Jak název práce samotné napovídá,pokusím se na následujících stránkách stručně shrnout metody prenatální diagnostiky se zaměřením na I. trimestr .Jde o lékařskou disciplínu,která v posledních desetiletích prodělala dynamický rozvoj,související s rozvojem technického zázemí,zejména pak ultrazvukové techniky a laboratorních metod . Narození dítěte postiženého těžkou mentální retardací výrazně ovlivní budoucnost celé rodiny .A proto považuji za nutné,aby možní budoucí rodiče měli všechny dostupné informace a mohli se tak zodpovědně rozhodnout o svém dalším životě a o životě svého potomka. Přínos včasné diagnostiky vrozených vývojových vad je tedy neocenitelný zejména pro nastávající rodiče a jejich šanci na zdravé dítě . Také jde o to posunout diagnostiku chromozomálních aberací a eventuelní ukončení těhotenství do co možná nejčasnějšího stadia vzhledem k psychickému a zdravotnímu dopadu na těhotnou ženu. Při vypracovávání diplomky jsem ,mimo jiné,čerpala z řešení grantu MUDr. Ladislava Krofty z let 1999-2002 a 2005- 2007,které jsou uvedeny v seznamu literatury.
|
|
|
Současný pohled na screening Downova syndromu
Hollá, Lucia ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Současný pohled na screening Downova syndromu jsem si vybrala kvůli svému zájmu v oblasti pediatrie, neonatologie a gynekologie. Antenatální screening trizomie 21 začal být zaváděn do praxe počátkem 70. let. Od té doby prošel rapidním vývojem, kdy bylo vynalezeno mnoho nových metod záchytu Downova syndromu s neustále stoupající efektivitou testů a posouváním doby detekce do časnějších období gestace. Úkolem mé diplomové práce je shrnout všechny dostupné metody prenatálního screeningu Downova syndromu, jejich kombinace, výhody, nevýhody, účinnost a jejich preference ze strany těhotných žen. Downův syndrom (trizomie 21) je nejčastější chromosomální porucha s prevalencí 1:600 - 800 živě narozených dětí (při absenci prenatální intervence). Z genetického hlediska lze Downův syndrom rozdělit na jednoduchou volnou trizomii 21 s karyotypem 47, XX, +21, 47, XY, + 21 (95% pacientů), mosaikové formy s karyotypem 46, XX/ 47, XX, +21 nebo 46, XY/ 47 XY, + 21 (1-3% pacientů) a translokační trizomie - nejčastěji 46, XX, t (21; 14), 46, XY, t (21; 14) (tvoří 2-3% postižených).Volná trizomie 21, mosaikové formy a část translokačních trizomií jsou způsobeny novou mutací, zbylá část translokací se vyskytuje u dětí rodičů s chromozomální translokací, inverzí nebo aneuploidií. Mezi hlavní příznaky patří...
|
|
|
Vztah screeningového markeru PAPP-A k patologické graviditě
Stádníková, Lucie ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Biochemický screening vyšetřením ověřených biochemických ukazatelů zvýšeného rizika poruchy prenatálního vývoje plodu i gravidity se stal významnou součástí prevence určitých těžkých vrozených vývojových vad (VVV) v populačním měřítku. Doplňuje se vzájemně s ultrazvukovým screeningem tím, že zvyšuje jeho diagnostickou efektivitu, ale také tím, že pozitivní výsledky se stávají indikací k podrobnému, cílenému a opakovanému ultrazvukovému vyšetření po celou dobu gravidity. Patologické nálezy obou těchto vyšetření rozšiřují diagnostické spektrum účinné prenatální prevence těžkých VVV. Jsou indikací k invazivním metodám prenatální genetické diagnostiky, ale také ke zvýšené klinické péči o tyto rizikové gravidity. 1 Mezi nejpoužívanější biochemické markery, které mohou signalizovat vyšší riziko postižení embrya či plodu těžkými chromozomálně podmíněnými VVV a jinými závažnými poruchami prenatálního vývoje patří: AFP (alfa-fetoprotein), hCG (human chorionic gonadotropin, lidských choriový gonadotropin), uE3 (nekonjugovaný estriol) a PAPP-A (preganancy-associated plasma protein A, plazmatický protein A spojený s těhotenstvím).
|
|
|
Detekce plodů s vrozenou vývojovou vadou v I. trimestru gestace
Finkeová, Kristýna ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Práce na téma "Detekce plodů s vrozenou vývojovou vadou v I. trimestru gestace" zahrnuje výčet metod používaných v detekci vrozených vývojových vad v I. trimestru. Na začátku stručně shrnuje vady, které lze detekovat. V druhé kapitole se věnuje jednotlivým detekčním metodám, zejména ultrazvukovému vyšetření, invazivním metodám a biochemickému screeningu. Zabývá se jednotlivými ukazateli, které se hodnotí při ultrazvukovém vyšetření, a biochemickými markery, které lze detekovat. Popisuje kombinaci metod detekce, které se používají v praxi. V poslední kapitole představuje faktory, které se hodnotí při výpočtu rizika vrozené vývojové vady, a metody, které se k tomuto výpočtu používají.
|
|
|
The role of 3D and 4D ultrasound diagnosis and screening in first trimester
Hillenbrand, Nicola Birgit ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Early spontaneous abortions occur in 6-20% of all pregnancies; however, the exact mechanisms involved in these losses remain unclear. In this context, several 2D ultrasonographic parameters have been tested as predictors of early gestational losses including the shape and diameter of the yolk sac, and embryonic heart rate. The mean gestational sac diameter has also been correlated with gestational age and fetal growth. There have been first trimester studies on the volumetric examination of the gestational sac, amniotic fluid, placenta and yolk sac. This dissertation will focus on early pregnancy loss and the investigation of its etiology. Conventional ultrasonographic methods will be reviewed and compared with novel, more sophisticated methods in order to evaluate if scientific research as come closer to the etiology and early diagnosis of miscarriage. Special focus will be put on the predictive value of gestational sac shape and volume.
|
|
|
Ultrazvuková diagnostika vrozených vývojových vad (biochemický marker PAPP-A)
Bieberová, Lucie ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce)
Od počátku 90. let minulého století lze celosvětově zaznamenat snahu najít metodu, nebo skupinu prenatálně diagnostických metod, které by z hlediska plodu nebyly invazivní a podaly by žádanou informaci o plodu již v nejranějších stádiích. Z toho důvodu se hledaly nové diagnostické postupy jak v oblasti ultrazvukových markerů, tak markerů biochemických. Důležité bylo najít metodu, která by byla schopna odhalit případné patologie co nejdříve, to znamená v I. Trimestru gravidity. Vhodná kombinace možností ultrasonografického screeningu a výhod stanovování biochemických markerů v sobě skýtá pravděpodobné zvýšení schopnosti detekce prenatální diagnostiky při zachování nízké míry falešné pozitivity. PAPP-A je biochemický marker I. trimestru a je využíván jako jeden z markerů kombinovaného screeningu aneuploidií. U plodů s Downovým syndromem je podle dostupných zdrojů sérová koncentrace PAPP-A signifikantně snížena mezi 8. -14. týdnem pod hranici 0,5 MoM. V námi sledovaném souboru žen, však byla isolovaná (bez sledování dalších ultrazvukových a biochemických markerů) hodnota PAPP-A pod 0,5 MoM v 92% spojena s porodem nepostiženého plodu.
|
host ::
RSS.