Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pedagogové ve službách trůnu. Privátní učitelé následníků trůnu Rakousko-Uherska
Mádrová, Kamila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
- Pedagogové ve službách trůnu. Privátní učitelé následníků trůnu Rakousko- Uherska Během dlouhé vlády Františka Josefa I. vyrůstali jeho možní následníci. Dva z nich, císařův syn a korunní princ Rudolf a synovec František Ferdinand, ale kvůli své tragické smrti na trůn nikdy neusedli. Prasynovec Františka Josefa I., arcivévoda Karel František Josef, se vlády ujal ve vypjaté situaci během první světové války jako císař Karel I. Pro potenciálního nástupce bylo kromě vojenské výchovy důležité vzdělání v jazycích a předmětech, které měl vládce územně rozlehlého a národnostně rozrůzněného státu ovládat: v historii, právu, ekonomii atd. Práce sleduje životní osudy učitelů, kteří docházeli na dvůr císařské a arcivévodské rodiny. Popisuje, jak vnímali své vznešené svěřence a jaké výhody, ale i těžkosti jim tato "dvorská služba" přinášela.
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
Heraldická a prosopografická analýza dvou erbovníků z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic. Edice
Jeránková, Martina ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
Cílem práce je vědecké zpracování dvou heraldických rukopisů z rodového archivu Vratislavů z Mitrovic, který se nachází v obci Dírná na Soběslavsku. Podle této lokality nesou rukopisy v odborné literatuře název Dírenské erbovníky. Protože od svého vzniku byly dislokované daleko od center bádání, věděla o jejich existenci pouze úzká skupina badatelů a nebyly nikdy prozkoumány z hlediska autorství, datace nebo analýzy obsahu. Jedná se o dva papírové rukopisy inv. č. 56 sign. I B 9 a 58 sign. I B 10. Obsahují 984 a 1358 vyobrazených erbů, pod nimiž je vypsáno jméno rodu. Na základě kodikologického rozboru se podařilo určit autory obou erbovníků, jimiž jsou Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617-1690) a Václav Ignác Vratislav z Mitrovic (1645-1728), i dobu jejich vzniku v 70.-80. letech 17. století. Pro další postup prací se osvědčilo použití elektronické databáze, která umožnila efektivní práci s velkým množstvím dat. Analýza obsahu erbovníků ukázala, že obsahují erby 961 rodů, které jsou ze dvou třetin české, zbylou část tvoří přibližně ve stejném poměru rody původem moravské, slezské a rody přistěhovalé do českých zemí z ciziny. Z více než dvou třetin se jedná o rody nobilitované před rokem 1500. Znaky vymřelých rodů tvoří 36%, rodů žijících v době vzniku erbovníků je zastoupeno o něco více (41%). U...
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Krejčík, Tomáš (oponent) ; Stellner, František (oponent)
Zámerem predložené disertacní práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, prijíždející na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života zeme a osvetlit jejich reflexi lidmi, kterí pocházeli z odlišného kulturního prostredí. Pro lepší osvetlení vnímání specifické reality pozdne stredoveké Rusi a její interpretace západoevropskými návštevníky bylo nezbytné zaradit jejich díla do obecneji koncipovaného rámce dejin ruského státu v dobe, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a pripomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdelena do následujících cástí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastínen vývoj událostí, které byly stežejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi predstavuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kterí napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je venována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalite jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce predstavuje tretí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.