|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Množství vajíček, které rostlina vyprodukuje, je odrazem toho, jak je rostlina schopná se adaptovat. Existuje několik faktorů, které produkci vajíček ovlivní. Výrazným faktorem je nadmořská výška. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Jednou ze strategií, kterou rostliny používají, je tzv. Bet hedging strategie (v přímém překladu: sázka na zajištění). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. Proto se v mé diplomové práci zabývám hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček, což je v souladu s Bet- hedging strategií. V mé diplomové práci jsem kvantifikoval počty vajíček celkem u 9ti druhů jmenovitě Arabidopsis halleri, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia, Melampyrum pratense, Melampyrum sylvaticum, Silene dioica, Silene vulgaris, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Veronica chamaedrys a Viola lutea subsp. sudetica. V prvním roce terénních prací jsem srovnával počty vajíček na 3 lokalitách...
|
|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Opylování je silně stochastický (nahodilý) proces. Když k němu zároveň dojde k nedostatečnému opylení květů, takzvanou limitací opylením, bude to mít významný efekt na množství vytvořených semen a tím související fitness. Rostliny pro kompenzaci vysoké stochasticity a limitaci opylením využívají takzvanou "bet-hedging" strategii (v přímém překladu: sázka na zajištění) (Burd et al., 2009). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Proto se tato práce zabývá hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček. Přibývání vajíček se stoupající nadmořskou výškou se nepodařilo potvrdit a pokles vajíček v průběhu sezóny byl potvrzen, pro část druhů. Vliv stochasticity opylení na vyšším počtu vajíček na začátku sezóny se nepodařilo potvrdit. Oproti tomu se podařila najít souvislost mez klesajícím množstvím vajíček v semenících v průběhu sezóny a 1) rozdělením vajíček v rámci...
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Funkční diverzita květů ve společenstvech alpínských rostlin
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Vysokohorské prostředí se od dalších biomů liší speciálními abiotickými podmínkami prostředí, které ovlivňují zdejší rostlinná společenstva. Podél výškového gradientu se mění druhové složení rostlinných společenstev, vegetativní i generativní funkční znaky rostlin, i abundance a druhové složení jejich opylovačů. Tato práce se zabývá zejména květními funkčními znaky (morfologií květů, barvou květů a chemickými znaky) a jejich diverzitou podél výškového gradientu. Zároveň se snaží najít všeobecné trendy, které charakterizují změny těchto znaků. Hlavními vlivy, které působí na proměnlivost funkčních znaků květů, jsou především opylovači a abiotické faktory prostředí. Funkční znaky květů vysokohorských rostlin se mění podle množství a preferencí dostupných opylovačů. Dominantními opylovači vysokohorského prostředí jsou dvoukřídlí, proto jsou zdejší rostlinné druhy svými květními funkčními znaky přizpůsobené zejména jim. Květní znaky se ovšem mění i v závislosti na abiotických faktorech, které mohou působit opačným směrem než faktory biotické. Vzhledem ke komplexitě faktorů působících na vysokohorské rostlinné systémy, nelze jednoznačné popsat zákonitosti změn květních znaků podél výškového gradientu. Jsou zde však patrné určité trendy.
|
|
|
Populační modely životních cyklů rostlin a jejich modifikace v přítomnosti chorob a herbivorů
Kasner, Marek ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Patogeny a herbivoři jsou dvě významné skupiny organismů, které zpravidla negativně působí na fitness svých rostlinných hostitelů. Ačkoliv fungování těchto vztahů na úrovni jednotlivců je relativně podrobně prozkoumáno, nemohou být tato data jednoduše přeložena pro vysvětlení procesů, probíhajících na populační úrovni. Cenné poznatky poskytují různé typy populačních modelů, které je možno využít i pro modelování těchto interakcí. V této bakalářské práci jsou popsány mechanismy fungování patogenů rostlin (s důrazem na patosystémy s květní snětí Microbotryum violaceum) a herbivorů na individuální a poté na populační úrovni pro demonstraci rozmanitosti těchto systémů a zdůraznění nesouladu mezi jednotlivými hierarchickými stupni. Dále jsou představeny maticové a IPM modely jako užitečné nástroje pro získání dlouhodobé projekce populační dynamiky. Oba typy vycházejí z kompletního životního cyklu rostliny a dlouhodobého sběru dat, a pochopení populačního vlivu interakcí na ně. Dodnes je jejich využití hlavně v interakcích s patogeny nedoceněné a existuje pouze malé množství studií s jejich aplikací. Popsáno je zde jejich fungování, modifikace z hlediska specifických životních cyklů a konkrétní použití ve studiích zmiňovaných v obecné části. Nakonec jsou zmíněny i SIR modely a jejich využití v případě...
|
|
|
Vliv prostředí na rozšíření a koexistenci různých patogenů na jednom druhu rostliny
Mráčková, Michaela ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Pro většinu rostlinných druhů je známo několik patogenů. Většina studií je však zaměřena na jednoduché patosystémy zahrnující jednu rostlinu a jeden patogen. V takových případech se práce zabývají například virulencí patogenu, rezistencí rostliny či vlivem prostředí na patosystém. Výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny se věnuje jen několik málo výzkumů. Většina z nich se zaměřuje na výskyt více patogenů na jednom jedinci hostitele a to především v zemědělské oblasti. O rozšíření více patogenů v populaci divokých rostlin je tak velice málo informací. Tato práce shrnuje obecné informace o interakci rostliny a patogenu, zaměřuje se na vliv prostředí a na závěr se věnuje málo prozkoumaným tématům výskytu více patogenů na jednom druhu rostliny. Z dosavadních studií plyne, že vliv mají jak abiotické podmínky (světlo, teplota, vlhkost, apod.), tak biotické podmínky. Biotické jsou například interakce patogenu a jiného organismu, který je nezbytný pro jeho životní cyklus, tak role opylovačů či škůdců jako vektorů onemocnění. Při výskytu více patogenů na jednom jedinci rostliny dochází k různým interakcím mezi patogeny, většinou ke konkurenci, ale i ke spolupráci. Dochází zde i k ovlivnění rezistence rostliny vůči jednomu či druhému patogenu. Koinfekce může mít vliv i na virulenci jednotlivých...
|
|
|
Ekologie patosystému květní sněti u druhu Dianthus carthusianorum
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Květní sněti (Microbotryum violaceum s.l.) jsou základním studijním systémem fytopatologie planě rostoucích rostlin a jsou často používány jako modelové příklady koevoluce patogenu a hostitele. Infekce způsobuje sterilizaci květů, které dále slouží pouze pro šíření patogenních spor na nové hostitele prostřednictvím opylovačů. Výzkum se doposud soustředil pouze na několik hostitelských druhů (především r. Silene). Není jisté, jak široce zobecnitelné jsou některé poznatky, proto se diplomová práce věnuje novému hostiteli, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). První část práce se soustředila na terénní mapování populací D. carthusianorum v malé oblasti ve Středním Povltaví. Ve zvoleném systému se vzácně vyskytovaly populace zcela zdravé, avšak častěji populace různou mírou nakažené. Míra nakažení (prevalence) pozitivně korelovala s velikostí a hustotou hostitelské populace. Naopak vliv abiotických faktorů prostředí a rozdílné konektivity populací na výskyt květní sněti byl velmi nevýrazný. Druhá část práce byla zaměřena na zhodnocení rezistence rostlin a výskytu opylovačů ve vybraných populacích. Rozdíly v rezistenci mezi populacemi (hodnocené na základě umělé infekce rostlin) nebyly statisticky průkazné. Jednotlivé populace se lišily v denzitě opylovačů, ovšem nepodařilo se prokázat...
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
host ::
RSS.