|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
|
|
Vliv sekundárních metabolitů (esenciálních olejů) na endofytické houby kolonizující listy Rhododendron tomentosum
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Žabka, Martin (oponent)
Rhododendron tomentosum je stálezelený keř, který je typický svým obsahem sekundárních metabolitů, především esenciálního oleje s antimikrobiálními účinky. Diverzita endofytických hub v tomto druhu a jejich případná adaptace na růst v prostředí esenciálního oleje je velmi málo prozkoumána. Prvním cílem této práce tedy bylo zmapovat diverzitu endofytických hub kolonizujících listy druhu R. tomentosum na sedmi lokalitách v ČR a jedné v Estonsku. Z listů R. tomentosum jsem izolovala a pomocí srovnání úseků ITS1 a ITS2 rDNA se sekvencemi z GenBank a morfologických znaků určila 37 druhů endofytických hub. Dominantní byly druhy široce rozšířené a vyskytující se jako endofyté v zástupcích většiny rostlin. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, zda esenciální olej z R. tomentosum má vliv na jeho endofytické houby. Předpokladem bylo, že kmeny endofytických hub získané z R. tomentosum budou růstu v prostředí esenciálního oleje přizpůsobené a na médiích s přidanými různými koncentracemi těchto chemických látek tedy porostou lépe v porovnání s kmeny stejných druhů získaných z jiných substrátů. U čtyř ze sedmi testovaných druhů rostly kmeny získané z R. tomentosum rychleji, ale i na médiu bez chemických sloučenin. Většinu kmenů (z R. tomentosum i z jiných substrátů) také výrazněji inhibovala až nejvyšší...
|
|
|
Rozšíření a význam invazního patogenu Cryptostroma corticale na Acer pseudoplatanus v Praze
Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Sazná nemoc kůry (sooty bark disease) způsobená fytopatogenní houbou Cryptostroma corticale je jednou z aktuálních hrozeb pro populaci javoru klenu v Evropě. Od prvního nálezu v Praze v roce 2005 bylo zaznamenáno několik desítek jedinců uhynulých v důsledku nákazy tímto patogenem, ale lze předpokládat vyšší míru nákazy přetrvávající v latentní nesymptomatické fázi. Hlavním cílem práce bylo kvantifikovat latentní výskyt C. corticale v Praze na základě brzké detekce v pletivech stromů bez vnějších symptomů, identifikovat ekologické nároky tohoto patogenu a stresové faktory podmiňující rozvoj infekce. Dalším cílem bylo na základě získaných dat predikovat rizika pro pražskou populaci javoru klenu a vytipovat další ohrožené lokality v Praze. Sekundárně bylo v práci hodnoceno i spektrum hub kolonizujících xylém javoru klenu. Vzorky pletiv odebrané pomocí Presslerova nebozezu byly podrobeny: a) izolací kultivovatelných hub na sladinový agar a b) detekcí DNA C. corticale na základě nested PCR s druhově specifickými primery. Latentní nákaza byla detekována ve 28 vývrtech. Z 27 pozitivních případů detekce pomocí nested PCR se specifickými primery bylo 10 podpořeno i izolací C. corticale na agar. Pouze v jednom případě nebyla pozitivní izolace C. corticale na agar potvrzena pomocí nested PCR. Přítomnost...
|
|
|
Endofytní houby v nadzemních pletivech rostlin z čeledi Ericaceae
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Endofytickým houbám se věnuje mnoho studií, nadzemní pletiva rostlin z čeledi Ericaceae však z tohoto hlediska příliš prozkoumána nejsou, většina literatury se věnuje především houbám tvořícím erikoidní mykorhizu. Tato bakalářská práce shrnuje studie diverzity endofytických hub v této čeledi, porovnává četnost a překryv hub v různých hostitelských rostlinách a geografických oblastech a také výskyt hub v živých a mrtvých pletivech rostlin. Důraz je kladen také na metodiku izolace a určování endofytických hub.
|
|
|
Genetická variabilita druhu Physconia muscigena (Physciaceae, Ascomycota) na severní polokouli
Starosta, Jakub ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Steinová, Jana (oponent)
Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda je lišejník Physconia muscigena dobře definovaný druh nebo zda chemické a ekologické odlišnosti jednotlivých populací odhalí přítomnost více druhů. V analýzách jsme používali sekvenční data ze tří úseků DNA (ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1 α) pro rekonstrukci fylogenetických stromů. Sběry druhů P. muscigena, P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena probíhaly hlavně v Evropě a Kanadě. Dále jsme se snažili najít ekologické a geografické trendy mezi jednotlivými chemotypy a haplotypy. Z vyhodnocených dat vyplývá: 1) Sekvenční data úseků ITS rDNA a TEF1-α ukazují velikou genetickou variabilitu druhu Physconia muscigena, která nesouvisí s geografickým původem ani chemismem stélek. 2) Taxony P. muscigena var. bayeri a P. isidiomuscigena spadají ve fylogenetickém stromě do jedné linie a nelze je od sebe na základě úseků ITS rDNA, mtSSU rDNA a TEF1-α odlišit. 3) Synonymizovali jsme druh P. muscigena var. bayeri s druhem P. muscigena a vytvořili novou kombinaci pro druh P. isidiomuscigena jako varieta druhu P. muscigena.
|
|
| |
|
|
Evolution of ascospore morphology and their dispersal in bryophilous Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Bryofilní zástupci řádu Pezizales představují druhově bohatou skupinu hub úzce vázanou na mechorosty. Vyznačují se velmi rozmanitou morfologií askospor, širokým rozsahem velikosti genomu a různorodou ekologií. Jsou proto zajímavým modelovým systémem pro výzkum evoluce morfologie askospor a jejich šíření. Cílem mojí práce bylo zjistit, zda morfologie askospor závisí na velikosti genomu, počtu jader v askosporách, ekologii hostitelských mechorostů a experimentálně též otestovat, jak morfologie askospor ovlivňuje jejich aktivní vystřelování. Sledoval jsem 52 druhů bryofilních Pezizales. Na základě sekvencí tří úseků DNA jsem zrekonstruoval fylogenezi sledovaných druhů, kterou jsem využil při testování vztahů mezi jednotlivými proměnnými pomocí metody fylogenetických generalizovaných nejmenších čtverců. Většinu druhů jsem úspěšně podrobil morfometrické analýze a měření velikosti genomu průtokovou cytometrií, fluorescenční mikroskopií jsem u nich stanovil počet jader. Určil jsem místo připojení infekčního aparátu a do analýz jsem zahrnul i ekologické charakteristiky hostitelských mechorostů. Pomocí experimentů s horizontálním vystřelováním askospor jsem sledoval, do jaké vzdálenosti jsou askospory aktivně vystřelené a zda jsou vystřelené samostatně, nebo tvoří klastry několika askospor. Velikost genomu...
|
|
|
Mechanismy účinků esenciálních olejů na houby
Ježková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Esenciální oleje jsou těkavé látky z rostlin se širokým spektrem účinků. Mnohé z nich vykazují antifungální aktivitu. Poněvadž stále narůstá rezistence patogenních hub k antimykotikům, je nalezení nových antifungálních látek pro léčbu mykotických infekcí velice potřebné. Aby mohly být esenciální oleje využity pro výrobu nových léků, je nezbytné znát přesný mechanismus jejich účinku. O vlivu esenciálních olejů na houby se ví sice mnoho, nicméně na co konktrétně v buňce cílí není vždy známo. V této práci shrnuji dosavadní poznatky o mechanismech účinků na houby. Postupně se věnuji vlivu esenciálních olejů na buněčnou stěnu, plazmatickou membránu, mitochondrii, jádro, quorum sensing, virulenční faktory, produkci mykotoxinů a na vývoj houby. Esenciální oleje zpravidla nepůsobí jen na jednu strukturu, ale ovlivňují více struktur a procesů zároveň. V závěrečné kapitole zmiňuji možné směry dalšího výzkumu těchto látek. Klíčová slova: esenciální oleje, houby, antifungální aktivita, mechanismus účinku
|
|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
host ::
RSS.