Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Between Persecution and Redeployment. The Contribution to Prosopography of the Academic Staff of the Charles University in Prague in Context of the Measures from the Autumn 1939
Kostlán, Antonín ; Šimůnek, Michal V. ; Hořejš, M.
This chapter offers a prosopographical evaluation of the changes in the academic staff of the Charles University in Prague after 17 November 1939. It analyzes the different redeployment possibilities and offers a comparison with the situation at the Czech Technical University in Prague.
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
Žďárští ze Žďáru. Osudy šlechtického rodu na Kladensku
Fridrich, Hynek ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Rodina Žďárských ze Žďáru příslušela až do 17. století do nižšího šlechtického stavu a nosila titul rytířů. Rytíři Žďárští vzešli ze severozápadních Čech z oblasti Doupovských hor (severovýchodně od Karlových Varů), kde byla jejich hlavním sídlem gotická tvrz a později renesanční zámek ve Žďáru nedaleko městečka Doupova. Rod patřil do velkého českého panského rozrodu Janoviců, do něhož se počítali i velice významní a mocní páni z Kolovrat, páni z Janovic, páni z Vimperka a rytířské rody Zručských z Chřenovic a Čejků či Dvořeckých z Olbramovic. První písemné prameny o Žďárských se objevují již v roce 1295, kdy je v jedné listině připomínán jako svědek "Stanizlaus de Zar". Je však jisté, že rodina byla ještě starší. Ve 14. a 15. století se rod značně rozrostl, ale nadále žil převážně v oblasti Doupovska, kde většinou sídlil na několika tvrzích. Během 15. století se vytvořily čtyři rodové linie, z nichž jedna zašla již v 16. století, dvě vymřely v 17. století a jedna žije dodnes v Německu (Sasku) pod jménem Sahrer von Sahr von Schönberg. V první polovině 15. století rod výrazně proslavil Jan Šmikouský ze Žďáru, který byl v době husitských občanských válek na královské straně, ale v první polovině třicátých let se stal vojenským hejtmanem druhé - husitské strany. Husité jej zlákali do svých služeb, neboť Jan...
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry v raném novověku
Kratochvíl, Miroslav ; Kostlán, Antonín (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
V diplomové práci je analyzováno hmotné zajištění kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Po nástinu této problematiky pro období středověku následuje těžiště práce, které se soustřeďuje na vyhodnocení ekonomické výnosnosti statků staroboleslavské kapituly v raném novověku; zároveň jsou analyzovány i další možnosti jejího ekonomického zabezpečení, včetně finančního efektu plynoucího z barokních poutí. V některých ohledech je prováděna komparace staroboleslavské kolegiátní kapituly s jinými českými církevními institucemi. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (urbáře, soupisy obyvatelstva, katastry; soupis nejdůležitějších z nich je uveden v příloze) s přihlédnutím k vydaným pramenům a sekundární literatuře.
Disciplining science : the impacts of shifting governmentality regimes on academic research in the natural sciences in the Czech Republic
Linková, Marcela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Sociologie Marcela Linková Disertační práce Disciplinování vědy: dopady proměňujících se režimů vládnuti na akademický výzkum přírodních věd v České republice Český abstrakt Disertační práce Disciplinování vědy: Dopady proměňujících se režimů vládnutí na akademický výzkum v přírodních vědách v České republice je příspěvkem ke studiu institucionálních proměn akademického prostředí. Věnuji se změnám, které se v posledních dvaceti letech projevují v oblasti akademického poznávání specificky v přírodních vědách, a konkrétně se zaměřuji na hodnocení vědecké práce jako nové formě vládnutí ve vědě. Dřívější analýzy systému hodnocení vědecké práce v ČR ukazují, že tento systém je navržen tak, aby spíše vyhovoval praktikám přírodních věd (Linkova a Stockelova 2012; Stockelova 2012). V disertaci mě proto zajímá, jak se hodnocení vědecké práce projevuje v přírodních vědách a jaké dopady má z hlediska poznávacích praktik, utváření subjektivit výzkumníků a výzkumnic a jejich profesního uplatnění, a v posledku i z hlediska budoucnosti výzkumu v přírodních vědách. Touto studií přispívám k výzkumu institucionální změny "jako součásti nutně širších snah o pochopení rostoucí provázanosti nebo souběhu dříve oddělených institucionálních domén"...
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent) ; Just, Jiří (oponent)
Studium a korespondence kněžského dorostu Jednoty bratrské v letech 1610-1618 Markéta Růčková V roce 2006 byly při rekonstrukci bývalého minoritského kláštera v Mladé Boleslavi Na Karmeli nalezeny dvě dřevěné truhličky, které ukrývaly tzv. Archiv Matouše Konečného. Archiv Matouše Konečného obsahuje písemnosti, které vznikly z výkonu úřadu nebo byly adresovány jednomu ze čtyř biskupů Jednoty bratrské, Matouši Konečnému (1569-1622), jehož sídlem byla právě Mladá Boleslav. Podstatnou část obsahu archivu tvoří korespondence adresovaná mladoboleslavskému biskupu. Nemalý díl této korespondence zaujímají písemnosti vzniklé v souvislosti s vysíláním bratrských studentů, adeptů na kněžství v Jednotě, na zahraniční vzdělávací instituce. Kromě samotných dopisů studentů odesílaných z Brém a Bytomi nad Odrou (Bytom Odrzański v dnešním Polsku), kde mládenci navštěvovali tamní akademická gymnázia (gymnasia illustria), nalézáme v truhličkách také jejich sliby a účetní rejstříky jejich výdajů. Zprávy studentů jsou doplněny o korespondenci jejich pedagogů. Hlavním cílem zpracování takto tematicky definovaného souboru písemností studentů a pedagogů se stala jejich obsahová analýza a plné ediční zpřístupnění. Dalším záměrem byla snaha vysledovat z korespondence a účetních rejstříků různé aspekty všedního dne a studia...
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.