|
| |
|
|
Resyntéza řepky olejky z brukve řepáku a brukve zelné
Klíma, Miroslav ; Hilgert-Delgado, Alois ; Ulvrová, Tereza ; Bryxová, Pavla ; Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja Tom ; Kosová, Klára
K rozšíření variability genofondu lze využít tzv. resyntézu, kdy nové genotypy vznikají křížením vybraných zástupců řepice a brukve, časnou izolací nezralých zárodků z vyvíjejících se šešulí a jejich dopěstováním v in vitro (Hilgert-Delgado et al. 2015). Bylo prokázáno, že resyntetizované genotypy jsou odlišné od materiálů řepky, vyšlechtěných a pěstovaných v současnosti (Sosnowska et al. 2010), takže mohou sloužit jako zdroj nové variability ve šlechtitelských programech se zaměřením na cytoplazmatickou a jadernou pylovou sterilitu, odolnost k patogenům a toleranci ke stresům (Warwick et al. 2009). Zástupci výchozích komponent řepky (řepice, vodnice, kadeřávek, zelí, kedluben, kapusta apod.) se vyznačují širokou variabilitou z hlediska morfologie i agronomických charakteristik a představují perspektivní zdroj heteróze a dalších znaků (Wu et al. 2014). Využití resyntetizovaných genotypů k přímé tvorbě odrůd řepky olejky není možné zejména z důvodu špatné kvality semene těchto materiálů. Jde především o vysoký obsah glukosinolátů a kyseliny erukové, typický u většiny výchozích komponent resyntézy (Jesske et al. 2013). Požadované vlastnosti lze ale přenést křížením do konvenčních lechtitelských materiálů (Hilgert-Delgado et al. 2017).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Relationships between vernalization, frost tolerance and expression f dehydrins in barley (Hordeum vulgare L.)
Kosová, Klára ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Kamínek, Miroslav (oponent) ; Chloupek, Oldřich (oponent)
Závěry V tomtooddíleshmuji hlavníqýsledky,kteréjsem ziskalav publikacích3 a 4' Na zakladě poznatkůz literatury a na základě vlastních experimentůjsem prokáza|a, Že protein DHN5 můŽe b;it pouŽíván k rozlišení odrud ječmene s různou úrovní dosaženémrazuvzďornosti. Pro detekci rozdílův akumulaci proteinu DHN5 jsem se rozhodla použítmetodu lD SDS-PAGE spojenou s detekcí proteinu DHN5 na imunoblotech pomocíspecificképrimárníprotilátky. Chlad vede k indukci zýšenéúrovněmrazuvzďomosti a k indukci exprese genuDhn5 a proteinu DHN5 u odrůdječmenepatřícíchke všem rustovým typům - přesívky, oziméi jamí odrudy. V průběhuotuŽeníse však objevují rozdíIy spojenés různým rustovým typem, kteréjsou pravděpodobněpodmíněnyruzným vývojem rostlin. Jarní odrudy, kterénemaji jarovizaci, ustávajíve zvyšováníindukovanémrazwzdomosti a akumulace proteinu DHN5 dříve neŽ odrudy ozimé a přesívky (přesívky sice také nemají jarovizaci, a|e dokéžíindukovat mrazuvzdomost srovnatelnou s ozimými odrudami v důsledkuobdobnéhovývoje - schopnostisetrvatpoměrně dlouhou dobu ve vegetativnífáni vývoje zapodmínek krátkodenníhosvětelnéhoreŽimu). Akumulace proteinuDHN5 je indukovánachladema míraakumulaceproteinuDHN5 je u ruzně odolných odrud odlišná.U sady 2l odrůdbyla zjištěnastatisticky významná korelace mezi akumulacíproteinu DHN5 a...
|
host ::
RSS.