|
|
Vlámská krajina přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowické sbírce
Faltejsková, Zuzana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá vlámskou krajinomalbou přelomu 16. a 17. století v Roudnické lobkowiczké sbírce. Rodina Lobkowiczů patří k jedněm z nejstarších šlechtických rodin v Čechách. Jednotliví členové rodiny zastávali vysoké posty na habsburském dvoře a byli donátory umění a hudby. Za šest století nashromáždili velkou uměleckou sbírku, kterou známe pod názvem Roudnická lobkowiczká sbírka. V další části se seznámíme s vývojem krajinomalby od antiky přes jejího formálního zakladateli Joachima Pateinera po počátek 17. století. V katalogu jsou popisy obrazů vlámské krajinomalby daného období a medailony jednotlivých autorů.
|
|
|
Alchymický mecenát cisaře Rudolfa II. Michael Maier (1569-1622) a Anselmus Boëthius de Boodt (1550 - 1632)
Purš, Ivo ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Karpenko, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá alchymickým mecenátem císaře Rudolfa II. (1552-1612) a dvěma významnými postavami lékařů a zájemců o alchymii, které po určitý čas působily u jeho dvora. Tomu odpovídá struktura práce, rozdělené do tří částí. První je věnována samotnému císaři a podpoře alchymie u jeho dvora. Jsou v ní analyzovány zdroje císařova zájmu o tuto oblast výzkumu, historický a filosofický kontext, v němž se tento výzkum odehrával, zájmy nejbližších císařových dvořanů a spolupracovníků o alchymii, možnosti praktické realizace laboratorních prací na Pražském hradě a otázka jejich konkrétní povahy a očekávaných výsledků. V neposlední řadě je pozornost věnována i otázce císařova osobního podílu na těchto pracích. Druhá kapitola je věnována Michaelu Maierovi (1569-1622), lékaři a alchymistovi, který přišel do Prahy v polovině roku 1608 s cílem požádat císaře o podporu ve svém bádání. Maier získal doktorát lékařství v Basileji a jeho zájem o alchymii byl takřka výlučně zaměřen na její medicínské aspekty. Císaři chtěl nabídnout "univerzální lék", který vyrobil, a posléze také dvě knihy, které si nechal v Praze roku 1609 vytisknout. Po zhruba roce čekání a usilování o audienci se jeho přání splnilo, byl císařem přijat ke dvoru a dědičně nobilitován s titulem comes palatinus. Finanční podpory se mu však zjevně...
|
|
|
Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione
Třešňáková, Alena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
diplomové práce Bc. Alena Třešňáková 2011 Anotace Téma diplomové práce: Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione V první části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o osobě Francesca Squarcione, původem krejčím se zájmem o starožitnosti, ve své době novátorským sběratelem antiky, který je v Padově od roku 1429 zapsán jako malíř. V roce 1431 si otevřel uměleckou dílnu, jíž prošlo až 137 žáků, kteří se vyučili nebo přiučili v dílně kopírováním jeho sbírky, a kteří roznesli nově nabyté znalosti po světě. Francesco získal několik zakázek, z nichž se dodnes dochovala pouze dvě signovaná díla - Oltář De Lazara v Museo Civico v Padově (1449−1452) a Madona De Lazara v Staatliche Museen v Berlíně (kolem 1455). Druhá část této diplomové práce se zabývá dalšími díly, která mu byla připisována v průběhu dalších století. Je zde sestaven katalog těchto uměleckých děl. V každém hesle jsou shrnuty významné názory o autorství díla, na jehož konci je uveden můj vlastní názor. Je obtížné s jistotou připsat tato díla mistru Francescu Squarcione, jelikož na zakázkách často spolupracovali také jeho žáci, kteří tvořili v jeho stylu nazývaném "squarcionesque" ještě ke konci 15. století. V této práci se pokouším vyvrátit některé původní přípisy maleb Francesku Squarcione a jiné naopak potvrzuji. Klíčová...
|
|
|
Vývoj umění kresby v německy mluvících zemích od 15. do 1. poloviny 17. století s ohledem na její zastoupení v českých a moravských sbírkách
Volrábová, Alena ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Fučíková, Eliška (oponent)
Práce se zabývá vývojem kresby v německy mluvících zemích od počátků 15. století, kdy ještě doznívaly pozdně gotické tradice, dále obdobím manýrismu v 16. století, až do 1. poloviny 17. století, ve kterém již nastupoval barokní umělecký směr. Úvodní kapitola se věnuje stavu dosavadního bádání, jenž se odehrával a stále odehrává zejména mezi německými badateli. V Čechách se mu věnovala ve své kandidátské práci v roce 1969 Eliška Fučíková, po té se tématu dotkl Pavel Preiss, v současné době Lubomír Slavíček. Další kapitola se zabývá technikou kresby v těchto obdobích se zřetelem na perokresbu obvyklou v Německu a následuje shrnutí typických znaků německé kresby, která se většinou vyznačovala oproti soudobé italské kresbě větší uzavřeností a pevností objemu. Část o zastoupení německé kresby v českých sbírkách je věnována jednak provenienci kreseb a z toho vyplývající obsah muzejních sbírek v českých zemích, jenž poměrně dobře zastupuje vývoj sledovaného tématu, ačkoliv zde citelně chybí listy Albrechta Dürera. Základní korpus práce pak sleduje prostřednictvím okruhů vývoj kresby v německy mluvících oblastech ilustrovaný příklady nacházející se ve veřejných sbírkách. Lze se opřít o několik velmi kvalitních listů z 1. poloviny 15. století, dále jsou k dispozici kresby z 2. poloviny 15. století. Tvorbu...
|
|
|
Mistr B s kostkou ve sbírce Národní galerie v Praze
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení díla anonymního rytce z počátku šestnáctého století, jehož monogramem je kostka s písmenem B. Práce je rozdělena do dvou oddělených hlavních celků. První uzavřenou skupinou jsou texty, které jsou nápomocné pro vytvoření částečného obrazu Mistrova života. Jedná se o informace zabývající se kulturním prostředím a technologickým vývojem grafiky v období Mistrova bytí. V druhé části je uveden popis a podrobný rozbor vy- braných děl s důrazem na technologickou stránku tisků. Vytvoření životopisu Mistra B na kostce bylo velice obtížné vzhledem k nedostatku lite- ratury. Po důkladné rešerši knihoven a internetu, nebyl nalezen ani jeden souvislý text týkající se přímo tohoto umělce. Útržkovité informace byly nalezeny pouze v souborných slovnících o umění. Pro dotvoření alespoň krátkého životopisu byly použity dostupné informace o kultur- ním prostředí tehdejší humanistické společnosti, které jsou sepsány v oddělené kapitole. Další oddělená část menšího rozsahu se zajímá o vydavatele, kteří působili v prostředí Mistra B na kostce a kteří se podíleli na produkci jeho grafických listů. Spolu s rozborem vybraných děl pak bylo možné stanovit alespoň přibližný rámec Mistrova života. Stejně jako rozbor jednotlivých grafik, tak i hodnocení dějového pozadí Mistrova života bylo zaměřeno...
|
|
|
Campiho šachy
Drössler, Karolína ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce podává informaci o životě a díle cremonského malíře, architekta a dekoratéra Giulia Campiho (1508 - 1573), který ve 30. letech 16. století namaloval obraz Hra v šachy, jehož ikonografickým rozborem se práce zabývá ve svém závěru. Práce zasvěcuje do problematiky šachové hry, její historie a základní historické literatury, seznamuje se šachovou tématikou v oblasti umělecké a vysvětluje význam jednotlivých šachových figurek. Dále bakalářská práce pojednává o malířce Sofonisbě Anguissole, jenž je autorkou významného obrazu se šachovou tématikou ve spojení s obrazem Giulia Campiho. Závěr práce se zabývá ikonografickým rozborem obrazu Hra v šachy s vyvozením ikonografického záměru autora díla.
|
|
|
Díla "nizozemských" mistrů 17. století ze sbírky hraběte Humprechta Jana Černína
Ryantová, Zdislava ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
První kapitola této práce je zaměřena na život hraběte Humprechta Jana Černína, předního českého barokního sběratele umění. Další kapitola popisuje vznik černínské obrazárny a sbírky za Humprechta Jana Černína, dále se zabývám popisem vývoje sbírky za Humprechtových následovníků až k jejímu zániku koncem 18. století a následným pokusem o její obnovu. Ve třetí kapitole se dostáváme k ústřednímu tématu, neboť ta pojednává o sbírce nizozemských mistrů. Shrnuji zde prameny, které se k této části sbírky dochovaly, a její vznik. Nejvíce se ale zaměřuji na umělce a náměty zastoupené ve sbírce a zkoumám, jakou roli při jejich výběru hrála osobnost Humprechta Jana Černína. Poslední kapitola je zaměřena na tři obrazy nizozemských mistrů ze sbírky Humprechta Jana Černína, které se v Čechách dochovaly. Zde uvádím literaturu, která se k těmto dílům vztahuje, jejich provenienci, a pokud je znám autor, zabývám se i autorem. Největší důraz kladu na náměty těchto děl.
|
|
|
The face is afoot. Zobrazení Sherlocka Holmese v Českých zemích
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá vývojem zobrazení Sherlocka Holmese na území Čech, a to v knižních ilustracích, komiksu, divadle a filmu. Vychází z dnešní obecně rozšířené představy o vzhledu této literární postavy a ukazuje, jak se tato představa utvářela. Zaměřuje se na předměty, díky kterým je dnes Holmes snadno rozpoznatelný a vysvětluje, kdy a jak byly přidány do Holmesova světa. Práce rozebírá jednotlivá období podle chronologického pořádku. Nejprve se zaměřuje na to, jak vypadal Holmes podle povídek Arthura Conana Doylea, v původních anglických ilustracích a dramatizacích. Následně sleduje tento vývoj na území Čech od prvních překladů Doyleových povídek až do současnosti. Úkolem práce je také shromáždit a vytvořit seznam všech dostupných zobrazení Sherlocka Holmese vytvořených českými autory nebo pro české prostředí.
|
|
|
Panovník a reprezentace. Josef I. v grafice
Fedrová, Stanislava ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent)
Diplomová práce se soustředí k ikonografické analýze imperiální reprezentace Josefa I. a jejích literárních a emblematických zdrojů, a to v grafice (univerzitní teze, knižní grafika) především z českých a výběrově rakouských sbírek. Koncepty panovnických oslav 17. a 18. století často velmi sofistikovaně kombinují rétoriku kontinuity s císařstvím antického Říma, solární triumfátorskou symboliku, vzory v antické mytologii a proklamaci rodové habsburské zbožnosti. Panovníka tradičně oslavují jako vyvrcholení politických, diplomatických i válečných úspěchů habsburské říše a jako vzor vladařských i lidských ctností, mezi nimi především moudrosti a spravedlnosti. Principy reprezentace tvoří v případě velmi krátce vládnoucího Josefa zajímavý a málo známý mezistupeň propracovaných "obrazů" jeho otce Leopolda I. a bratra Karla VI.
|
|
|
Sebastiano Luciani (zvaný del Piombo) a jeho spolupráce s Raffaelem v Římě mezi lety 1511-1517
Konečná, Kateřina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ranou římskou tvorbou Sebastiana Lucianiho, později zvaného del Piombo. Sebastiano pocházel z Benátek a do Říma se dostal na pozvání bohatého obchodníka Agostina Chigiho, jenž mu umožnil pracovat v jeho vile Farnesině. Zde, v Sala di Galatea, Sebastiano vymaloval technikou al fresco osm lunet náměty z Ovidiových Proměn a také vytvořil samostatnou fresku Polyféma. Již touto první římskou zakázkou se dostal do kontaktu s předními umělci té doby, především s Raffaelem, který ve vile také pracoval. Raffael ve stejné místnosti vytvořil slavnou fresku Galateie, přičemž se nepokusil stylově navázat na dílo Sebastianovo. Jejich soupeření a ovlivňování se navzájem pokračovalo i poté, co Sebastiano vilu opustil. Rivalita mezi nimi byla navíc umocněna Sebastianovým přátelstvím s Michelangelem, který byl považován za Raffaelův protipól a který také pro Benátčana vytvářel přípravné kresby, jak je nastíněné v předposlední kapitole. Kapitola poslední se věnuje obrazu Madona s rouškou, který se jako jediná Sebastianova malba nachází v českých sbírkách. Klíčová slova Sebastiano del Piombo, Sebastiano Luciani, Řím, Villa Farnesina, Raffael
|
host ::
RSS.