|
|
Nové trendy v buněčné a molekulární biologii karcinomů hlavy a krku
Fík, Zdeněk ; Chovanec, Martin (vedoucí práce) ; Komínek, Pavel (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku jsou i přes pokroky medicíny v posledních desetiletích výzvou na poli onkologické léčby. Studium molekulární biologie umožňuje blíže charakterizovat vlastnosti nádorů a předpovědět prognózu pro postižené pacienty. Současně je vyvíjeno a klinicky testováno několik léků z kategorie cílené terapie. Experimentální práce spočívala jak v in vitro, tak v in situ pokusech prováděných na základě spolupráce mezi několika pracovišti 1.LF UK, Akademie věd ČR, ÚHKT a Fakultou veterinární medicíny Ludwig-Maximilianovy univerzity. Galektinu-1 je významným induktorem vzniku myofibroblastů/nádorově asociovaných fibroblastů. Tyto fibroblasty jsou, díky své schopnosti indukovat invazivní chování nádorových buněk, považovány za nositele špatné prognózy onemocnění. Galektin-9 naopak není v karcinomu exprimován a v případě dysplastické tkáně, prokázané například aberantní expresi keratinu 14 a 19, dochází též k aberantní expresi gal-9. Kromě využití galektinů jako prognostických znaků je studován též jejich význam terapeutický. Prezentovaná práce s mutovanými variantami galektinu-2 ukázala možnosti ovlivnění jak farmakodynamiky, tak farmakokinetiky upravených galektinů. Výsledky ukázaly prodloužení biologického rozpadu PEGylovaného galektinu na úkor jeho schopnosti tlumit proliferaci...
|
|
| |
|
|
Nové trendy v buněčné a molekulární biologii karcinomů hlavy a krku
Fík, Zdeněk ; Chovanec, Martin (vedoucí práce) ; Komínek, Pavel (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
Dlaždicové karcinomy hlavy a krku jsou i přes pokroky medicíny v posledních desetiletích výzvou na poli onkologické léčby. Studium molekulární biologie umožňuje blíže charakterizovat vlastnosti nádorů a předpovědět prognózu pro postižené pacienty. Současně je vyvíjeno a klinicky testováno několik léků z kategorie cílené terapie. Experimentální práce spočívala jak v in vitro, tak v in situ pokusech prováděných na základě spolupráce mezi několika pracovišti 1.LF UK, Akademie věd ČR, ÚHKT a Fakultou veterinární medicíny Ludwig-Maximilianovy univerzity. Galektinu-1 je významným induktorem vzniku myofibroblastů/nádorově asociovaných fibroblastů. Tyto fibroblasty jsou, díky své schopnosti indukovat invazivní chování nádorových buněk, považovány za nositele špatné prognózy onemocnění. Galektin-9 naopak není v karcinomu exprimován a v případě dysplastické tkáně, prokázané například aberantní expresi keratinu 14 a 19, dochází též k aberantní expresi gal-9. Kromě využití galektinů jako prognostických znaků je studován též jejich význam terapeutický. Prezentovaná práce s mutovanými variantami galektinu-2 ukázala možnosti ovlivnění jak farmakodynamiky, tak farmakokinetiky upravených galektinů. Výsledky ukázaly prodloužení biologického rozpadu PEGylovaného galektinu na úkor jeho schopnosti tlumit proliferaci...
|
|
|
Nosní obstrukce - objektivizace a možnosti léčebného ovlivnění
Zborayová, Katarína ; Hybášek, Ivan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Komínek, Pavel (oponent)
Souhrn Nosní obstrukce je jedním z nejčastějších symptomů, se kterým se setkává otorinolaryngolog v klinické ambulanci. Etiologie nosní obstrukce je různorodá a určuje možnosti léčebního ovlivnění. V úvodní části práce je provedena analýza faktorů ovlivňujících nosní průchodnost a jsou uvedeny diagnostické možnosti umožňující posouzení, kvantifikaci i určení příčiny nosní neprůchodnosti. V patogenezi hraje roli statická a dynamická složka nosní neprůchodnosti. Dají se od sebe odlišit provedením dekongesčního testu. Jeho hodnocení pomocí RMM a AR je součástí klinické části práce. Dalším z cílů práce bylo vypracování standardního diagnostického protokolu pro nemocné s nosní obstrukci. V diagnostice existují diskrepance v názorech, která z diagnostických metod nejlépe a nejpřesněji odráží stupeň nosní obstrukce. Zjistili jsme, že subjektivní hodnocení nosní neprůchodnosti pacientem (dotazník), endoskopický nález a výsledky funkčných vyšetření navzájem ne zcela korelují. Příčinou je, že každá z těchto metod sleduje jiný parametr. Jde o metody vzájemně se doplňující, ne vzájemně se nahrazující. Proto se standardní diagnostický protokol skládá z podrobného anamnestického vyšetření nemocného (dotazník na základě VAS), rinoendoskopie, vyšetření RMM a AR včetně dekongesčního testu. Nejdůležitejší částí je zhodnocení...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.