|
|
Význam vědomí etnické identity pro rozvoj osobnosti a možnosti podpory pozitivního sebepojetí romských dětí v dětských domovech
Kolářová, Helena ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Vančáková, Martina (oponent)
Práce je zaměřena na velmi zranitelnou skupinu Romů - děti vyrůstající v dětských domovech. Inspirací pro mě byla pedagogická práce s romskými dětmi, kontakt s pedagogy romských dětí a se sociálními pracovníky, kteří se s romskými dětmi a rodinami setkávají, pokud jsou v nepříznivé sociální situaci. Problematika souvisí s nynější diskusí o tom, zda Romové v Čechách a na Slovensku "mají etnickou identitu", potažmo zda je smysluplné podporovat romské etnoemancipační hnutí. Zaměření práce na etnickou identitu z hlediska jednotlivce, jeho psychický a osobnostní vývoj a pohodu vnímám jako doplnění diskusí na toto téma. Ty obvykle nepopisují, jak ten či onen teoretický pohled ovlivní psychiku jednotlivých lidí, pokud se prosadí v praktické rovině prostřednictvím státní politiky. Rozhodujícím podnětem pro mě bylo setkání se sociálními pracovnicemi, které se událo na vzdělávacím kurzu. Jednalo se o pracovnice z oddělení sociálně právní ochrany dětí, na jejichž popud těchto jsou děti do domovů soudním rozhodnutím umísťovány, a o pracovnice přímo z dětských domovů. Kurz se netýkal primárně dětí romských. Při rozhovoru o úloze sociálních pracovníků z oddělení sociálně právní ochrany dětí při městském úřadě v situaci, kdy jsou již děti umístěny do dětského domova, sdělila jedna z pracovnic svůj zážitek: romské dítě se...
|
|
|
Význam vědomí etnické identity pro rozvoj osobnosti a možnosti podpory pozitivního sebepojetí romských dětí v dětských domovech
Kolářová, Helena ; Vančáková, Martina (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na velmi zranitelnou skupinu Romů - děti vyrůstající v dětských domovech. Inspirací pro mě byla pedagogická práce s romskými dětmi, kontakt s pedagogy romských dětí a se sociálními pracovníky, kteří se s romskými dětmi a rodinami setkávají, pokud jsou v nepříznivé sociální situaci. Problematika souvisí s nynější diskusí o tom, zda Romové v Čechách a na Slovensku "mají etnickou identitu", potažmo zda je smysluplné podporovat romské etnoemancipační hnutí. Zaměření práce na etnickou identitu z hlediska jednotlivce, jeho psychický a osobnostní vývoj a pohodu vnímám jako doplnění diskusí na toto téma. Ty obvykle nepopisují, jak ten či onen teoretický pohled ovlivní psychiku jednotlivých lidí, pokud se prosadí v praktické rovině prostřednictvím státní politiky. Rozhodujícím podnětem pro mě bylo setkání se sociálními pracovnicemi, které se událo na vzdělávacím kurzu. Jednalo se o pracovnice z oddělení sociálně právní ochrany dětí, na jejichž popud těchto jsou děti do domovů soudním rozhodnutím umísťovány, a o pracovnice přímo z dětských domovů. Kurz se netýkal primárně dětí romských. Při rozhovoru o úloze sociálních pracovníků z oddělení sociálně právní ochrany dětí při městském úřadě v situaci, kdy jsou již děti umístěny do dětského domova, sdělila jedna z pracovnic svůj zážitek: romské dítě se...
|
|
|
Průzkum informovanosti studentů v oblasti ochrany obyvatelstva provedený ve vybraných středních odborných školách a gymnáziích vně a uvnitř zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany
KOLÁŘOVÁ, Helena
Spektrum typů hrozeb a jejich vzájemných kombinací je velmi široké. Podstata některých zůstala po tisíciletí nezměněna, jiné během vývoje lidstva zanikly nebo změnily svou podobu, další se stále objevují. Efektivní zvládání mimořádných situací však kromě příslušných odborníků, organizací, systémů a právních předpisů vyžaduje také připravené a informované obyvatelstvo. Hlavní část znalostí a dovedností z oblasti ochrany obyvatelstva a chování při mimořádných situacích získají děti na základním a poté středním stupni vzdělávání. Předmětná tematika je do obsahu vzdělávání základních a středních škol zařazena na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 13 586/03-22, a s ním souvisejícího dodatku k učebním dokumentům "Ochrana člověka za mimořádných událostí", č. j. 13 586/03-22, ze dne 4. března 2003. Výuka probíhá v rozsahu nejméně šesti vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, nejčastěji průřezově v rámci vybraných předmětů. Významnou úlohu ve vzdělávání obyvatel má také Hasičský záchranný sbor České republiky. Tato diplomová práce má jako jeden ze svých cílů provedení průzkumu znalostí a názorů vybrané části populace ve věku 15 až 20 let týkajícího se chování v případě mimořádné události a základních vědomostí o integrovaném záchranném systému. Dalším cílem je zhodnocení, zda na výsledky průzkumu má vliv skutečnost, že škola a trvalé bydliště studenta leží uvnitř nebo vně zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (ZHP EDU). Teoretická část práce je zaměřena především na vývoj vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva po roce 1991 a na současný systém vzdělávání v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí na středních odborných školách a gymnáziích. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dvě hypotézy. Podle hypotézy H1 mělo mít alespoň 75 % studentů více než polovinu odpovědí správných. Hypotéza H2 byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, které předpokládaly, že mezi informovaností studentů gymnázií trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, stejně jako mezi informovaností studentů středních odborných škol trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, není statisticky významný rozdíl. Na základě naměřených dat bylo nutno zamítnout hypotézu H1, neboť požadovaného výsledku, tedy nadpolovičního počtu správných odpovědí v dotazníku, dosáhlo pouze 21,5 % studentů. Průměrná úspěšnost v dotazníku byla 41,3 % správných odpovědí. Při testování parametrických hypotéz bylo komparací výběrových statistických souborů prokázáno, že informovanost studentů obou zkoumaných středních odborných škol je na stejné úrovni a že ani mezi informovaností studentů gymnázií vně a uvnitř ZHP EDU není statisticky významný rozdíl. Hypotéza H2 byla tedy potvrzena. Z výsledků průzkumu vyplývá, že informovanost studentů v oblasti ochrany obyvatelstva není na dostatečně vysoké úrovni. Jako vhodné řešení tohoto problému se jeví výuka dané problematiky v rámci samostatného předmětu zaměřeného na ochranu člověka.
|
|
|
Systém metrologického zajištění radiologie ve zdravotnictví v ČR a možnosti jeho další optimalizace
KOLÁŘOVÁ, Helena
Předmětem práce je popis metrologického systému České republiky se zaměřením na oblast radiologie ve zdravotnictví a srovnání tohoto systému a metrologického zajištění oblasti radiologie v České republice a ve vybraných státech. Státy určené ke srovnávání byly vybrány tak, aby zahrnovaly země geograficky či historicky blízké (Slovensko, Rakousko, Slovinsko, Německo) i země, které jsou České republice společensky i geograficky dosti vzdálené (USA, Bahrajn, Jordánsko). V práci jsou popsány způsoby regulace měřidel, jejich zajištění a struktura příslušných metrologických systémů. Hodnocen je také vliv míry regulace na práci radiologického asistenta. Ukázalo se, že i přes odlišnosti ve struktuře národních metrologických systémů je ve většině států výsledná míra regulace měřidel obdobná bez ohledu na způsob jejího zajištění. Výjimku tvoří pouze arabské země, které však již postupně budují metrologické systémy a regulační mechanismy podle evropského vzoru a míra regulace tam tedy postupně roste. Z výsledků vyplývá, že přestože by bylo možné provést v metrologickém systému České republiky drobné změny především v oblasti délky platnosti ověření jednotlivých měřidel, stávající systém je funkční a zcela splňuje požadavky ochrany zdraví pacientů i zdravotnického personálu a kvality léčby a nevytváří pro práci radiologického asistenta žádné závažné komplikace či překážky.
|
host ::
RSS.