|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti)
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Idea humanity v moderním právním řádu (ve vybraných etapách československé a české státnosti) Abstrakt Předložená práce je zaměřena na ideu humanity v moderním právním řádu ve vybraných etapách československé a české státnosti. Hlavním cílem této práce je analysovat, jak by bylo vhodné změnit Ústavu České republiky z pohledu humanitního a v závislosti na tom podle Legislativních pravidel vlády vytvořit návrh konkrétních změn Ústavy České republiky. Autor práce k vytčenému cíli dochází za pomocí metod analytické, syntetické a historické. Práce je z logického důvodu rozdělena na část všeobecnou a část zvláštní, přičemž se skládá z šesti kapitol, kdy každá z nich pojednává o jednotlivých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první je úvodní a obsahuje vymezení některých právních pojmů a myšlenkových kategorií užitých v této práci. Nejdůležitějšími myšlenkovými kategoriemi jsou idea humanity, demokracie, stát, ústava a lid. V kapitole druhé autor popisuje genesi a stručný historický vývoj ideje humanity. Mezi klíčová historická období lze zařadit antiku, středověk a dobu osvícenství. Z nejvýznačnějších humanistů v této práci zmíněných lze uvést Sókrata, Aristotela, Panaitia z Rhodu, Senecu, Konfucia, Mistra Lao-c', Marsilia z Padovy, Mistra Husa, Rousseaua, Kanta a Masaryka. Kapitola třetí je zaměřena na na ideu...
|
|
|
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
|
host ::
RSS.