Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Porovnání hudební složky Metody dobrého startu v české a polské verzi
Březinová, Paulina Natalia ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je porovnání hudební složky v polské a české verzi Metody dobrého startu. Teoretická část práce se věnuje podrobné charakteristice metody, historii a rozšíření Metody dobrého startu v Polsku a v České republice. Sleduje společné rysy a odlišnosti obou verzí metody. Zabývá se úlohou hudby a hudebních činností v Metodě dobrého startu a ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přihlíží k zvláštnostem psychomotorického a hudebního vývoje dětí předškolního věku. Praktická část bakalářské práce se věnuje porovnání hudební složky v polské a české verzi metody se zvláštním zřetelem na problém slaďování rytmických složek s pohybem dětské ruky při kreslení grafického vzoru. Využívá k tomu podrobnou analýzu hudebních faktorů písní předložených v polské verzi Metody dobrého startu. V komparaci používá závěry Mileny Kmentové z její výzkumu hudební složky české verze metody. Sleduje a porovnává rytmickou strukturu a tempo písní vzhledem k předkládaným grafickým vzorům v obou verzích metody. Porovnává využití lidových a autorských písní v české a polské verzi Metody dobrého startu. Z provedeného výzkumu vyplývá závěr, že polská verze Metody dobrého startu, která ve velké míře využívá autorské písně, lépe vyhovuje požadavkům a cílům metody a je lépe použitelná v pedagogické praxi. Bakalářská...
Analýza didaktických materiálů z oblasti hudební výchovy pro děti 3-6 let a jejich využití v praxi
Martínková, Hana ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Analýza didaktických materiálů z oblasti hudební výchovy pro děti 3 - 6 let a jejich využití v praxi Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o současném pojetí hudební výchovy v mateřské škole, popisuje hudební schopnosti a postavení hudebních činností v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. V práci jsou také charakterizovány jednotlivé složky hudební výchovy, jako jsou pěvecké, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti. Praktická část se skládá ze dvou částí. První část obsahuje zmapování aktuální situace v oblasti didaktických materiálů pro děti předškolního věku. Výzkumnou metodou se stalo dotazníkové šetření, v němž byla zjišťována šíře a zdroje hudebních materiálů, které využívají pedagogové v praxi s dětmi předškolního věku. Druhá část je metodická a zahrnuje zpěvník, ve kterém jsou notové záznamy konkrétních písní, objevující se při práci v mateřských školách.
Tvorba hudebně pohybových choreografií pro děti předškolního věku s využitím vlastní didaktické pomůcky
Šandová, Pavla ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá implementací vlastní didaktické pomůcky do hudebně pohybových činností předškolního dítěte v mateřské škole s ohledem na integrativní charakter vzdělávání. První část práce zmiňuje v teoretické rovině důležité aspekty vývoje dítěte ve věku pěti až šesti let. Dále pojednává o specifikách rozvoje hudebnosti v předškolním věku, zvláště se zaměřením na instrumentální složku hudby. Poukazuje na hudební tvořivost, která vyplývá z principů Orffova Schulwerku. Ve druhé, praktické části, zkoumá pomocí metody experimentu, pozorování a strukturovaného interview hudební pedagogický projekt, jehož hlavní součástí je metodická řada Cup song, obsahující náměty na využití vlastní didaktické pomůcky v praxi. Zejména ověřuje vliv této metody na hudební a osobnostní rozvoj dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Hudba, hudební schopnosti, dítě předškolního věku, hudební nástroje, integrace, projekt, Cup song, instrumentální činnosti, tvořivost, rytmus, píseň, prožitek, Orffova škola.
Využití Orffových nástrojů v nehudebních činnostech v mateřských školách
Prokopiusová, Marie ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Práce zahrnuje charakteristiku Orffových nástrojů a znázorňuje jejich zapojení do nehudebních činností v mateřských školách. Zabývá se tím, zda se při častějším použití Orffových nástrojů vztah dětí k nim zlepší. Všechny tytočinnosti jsou přizpůsobeny dětem předškolního věku. Součástí práce jsou přílohy k použití pracovních listů nebo obrázků.
Hudebně pohybové činnosti v rozvoji lokomoce předškolních dětí
Čeřovská, Michaela ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá hudebně pohybovými činnostmi zacílenými na zpřesňování a kultivaci některých druhů lokomoce předškolních dětí v mateřské škole. Výzkum ve dvou etapách sleduje a vyhodnocuje osvojování tanečních kroků: pochodu, cvalu stranou, tanečního běhu a kroku dvojposkočného. Výzkum probíhal v běžné mateřské škole ve třídách dětí ve věku čtyři až pět let.
Uplatnění hudebně pohybových aktivit ve výchovně vzdělávacích činnostech MŠ aneb Putování s písničkou
Fišerová, Šárka ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Bajerová, Ludmila (oponent)
Tématem diplomové práce je uplatnění hudebního pohybu v ŠVP a hledání možností a způsobů rozvoje poznatků a dovedností předcházejících čtení i psaní dítěte před vstupem do ZŠ prostřednictvím hudebně pohybových činností. Získávání jazykových dovedností v předškolním věku je realizováno formou integrované výuky s odpovídajícími psychologickými aspekty. Experimentálně ověřuje propojení hudebních a jazykových dovedností. Bude vhodným materiálem pro pedagogické využití v mateřských školách.
Hudební postoje dětí a jejich hodnotová orientace
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
3 Abstrakt Zkoumání hudebních preferencí ve vztahu k dalším aspektům lidského života má dlouhou tradici. Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání hudebních preferencí v souvislosti s hodnotovou orientací. Výzkum probíhal smíšenou formou za použití jednak dotazníku, tak především polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s 18 žáky ve věku 16 let. Významnou součástí výzkumu byl zvukový dotazník, jehož cílem bylo především ujasnění těch žánrů, se kterými nemá dotyčný respondent příliš zkušeností. Výsledky zvukového dotazníku byly následně využity jako východisko pro rozdělení respondentů do preferenčních skupin a dále pro porovnání těchto skupin v návaznosti na určité hudební postoje, domácí hudební prostředí a především hodnotové preference. Celkové výsledky výzkumu poukazují na velmi mírné tendence k určitým skupinovým specifikům u respondentů preferujících hip hop, metal a klasickou hudbu. Naopak prokazatelný je vliv domácího hudebního prostředí na formování hudebních preferencí. Nečekaným výsledkem šetření je pak zjištění, že posluchači při použití zvukového dotazníku vykazují pozitivnější hodnocení stejných hudebních žánrů, než když odpovídají pouze podle svých představ o hudebních žánrech. Klíčová slova Hudební preference, hudební žánr, hodnotová orientace, adolescenti, domácí hudební prostředí,...
Hudebně didaktický a psychologický odkaz Františka Sedláka
Dolejšová, Petra ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
NÁZEV: Hudebně didaktický a psychologický odkaz Františka Sedláka ANOTACE: Práce je věnována životu a dílu uznávaného pedagoga, hudebního teoretika, sbormistra a muzikanta Františka Sedláka. Práce si klade za cíl přinést informace o Sedlákově životě a zmapovat jeho publikační činnost v celé její šíři. Ve svých článcích, odborných studiích a dalších publikacích se František Sedlák věnuje především hudebnímu vývoji dítěte, hudebním schopnostem a dovednostem, hudební psychologii, problému nezpěvnosti dětí a didaktice hudební výchovy na prvním i druhém stupni základních škol. Zvláštní kapitola je věnována vzpomínkám kolegů na tohoto významného pedagoga a na přiloženém CD najdeme téměř kompletní soubor Sedlákových článků publikovaných v různých odborných časopisech a také několik fotografií z jeho života. KLÍČOVÁ SLOVA: František Sedlák, hudební vývoj dítěte, didaktika hudební výchovy na prvním a druhém stupni ZŠ, hudební psychologie, modernizace hudební výchovy, problém nezpěvnosti dětí, hudební schopnosti a dovednosti.
Vliv rodinného prostředí na rozvoj hudebnosti dítěte v předškolním věku
Šmejkalová, Karolína ; Šobáňová, Barbora (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Bakalářská práce bude zkoumat vliv rodiny na rozvoj hudebnosti dítěte předškolního věku. Teoretická část shrne dosavadní poznatky v oblasti hudebnosti dítěte ve věku do 6 let. Praktická část bude zaměřena na výzkum v mateřských školách. Pomocí dotazníkové metody budou zjišťovány informace o aktuálních podmínkách pro rozvoj hudebnosti dětí v rodinném prostředí. Otázky budou určeny rodičům, které bych ráda osobně oslovila v mateřských školách na Chomutovsku. Výsledky výzkumu budou porovnány se staršími údaji doc. PaedDr. Miloše Kodejšky, CSc, který v uplynulých letech provedl podobný výzkum ve stejném okrese. Klíčová slova Předškolní dítě, vývoj předškolního dítěte, rodina, hudební schopnosti

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 125 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.