Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
Epigrafický fond Jablonecka
Kočárková, Kateřina ; Roháček, Jiří (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Dnes již bývalý okres Jablonec nad Nisou, který se rozkládá na ploše 402 km2 , netvořil historicky ani přírodně jednotný celek. Podle přírodních hranic by se dal rozdělit do dvou větších celků - Železnobrodska s Maloskalskem a Jablonecka. Právě z těchto důvodů je úvod této kapitoly rozčleněn také do dvou částí, po kterých následuje výčet dnešních obcí a měst v okrese se stručnými poznámkami a s odkazy na literaturu. Do, reformy veřejné správy v roce 2002 zahrnoval okres celkem 34 obcí. Zřízením vyšších územních celků připadl okres Jablonec nad Nisou pod správu Libereckého kraje. Nápisový fond Jablonecka je dochován torzovitě. Celkově dochované památky na Jablonecku souvisí s přírodními podmínkami okresu. Jedná se o hustě zalesněný pohraniční okres položený ve vyšších polohách a osídlený až v pozdním středověku a hlavně v novověku. Proto se zde nevyskytují žádné významné středověké architektury s výjimkou čtyř hradů - Frýdštejna, Vranova, Zbirohu a Navarova. Také většina církevních staveb pochází z novověku. Zpočátku se jednalo hlavně o dřevěné stavby, které se hlavně v 18. století přestavovaly na kamenné. Nejsou zde žádné honosné sakrální poutní stavby. Příčinou byla také velká chudoba zdejších farností. Největší památkové bohatství tkví v lidové architektuře. V celém bývalém okrese převažovaly až do...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.