|
| |
|
|
Norimberský proces a proces s protektorátní vládou v českém tisku
Jiříková, Eliška ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám analýzou Norimberského procesu a procesu s protektorátní vládou v českém tisku v období od října 1945 do října 1946. Nejprve se snažím vysvětlit a popsat cestu k Norimberskému procesu a přiblížit obžalované pomocí odborné literatury. Stejně tak i u procesu s protektorátní vládou. V této bakalářské práci popisuji jednání, která byla nejdůležitější vůbec pro vznik tribunálu v Norimberku. Z odborné literatury čerpám popis statutu soudu a body obžaloby. Průběh procesu je již popisován díky článkům z dobového tisku a informace jsou podkládány odbornou literaturou. Stejný postup a styl volím u druhé části bakalářské práce, u procesu s protektorátní vládou. Cílem mé práce je analyzovat články v dobovém tisku - Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie a Právo lidu, porovnat zaujatost, styl a formu informování jednotlivých deníků.
|
|
|
Komunistická propaganda v dětském časopisu Ohníček
Rýcová, Kristína ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Komunistická propaganda v dětském časopisu Ohníček se zaměřuje na nalézání propagandistických témat v Ohníčku od roku 1950 do roku 1953. V práci jsou za pomoci kvalitativní obsahové analýzy zkoumány články a obrazy s propagandistickým podtextem, které jsou zařazeny do tematických kategorií. Vedle kvalitativní obsahové analýzy práce obsahuje také frekvenční analýzu, která představuje nejčastěji používaná témata. V teoretické části je díky současné literatuře zabývající se tímto obdobím doplněn historický kontext a prezentovány nejdůležitější události těchto let. Zde jsou představeny také nejvýznamnější osobnosti jak československé, tak sovětské politiky. V samostatné kapitole je popsána stručná historie časopisu Ohníček. V další kapitole této práce je vysvětlen pojem propaganda a její nástroje a jsou zde popsány největší propagandistické kampaně odehrávající se v tehdejším Československu. Závěr práce tvoří zhodnocení nalezených propagandistických témat. Hlavním cílem je poukázat na to, jak komunistický režim manipuloval s dětskými čtenáři a jak se informace otištěné v časopise Ohníček rozcházejí se současnou historickou literaturou.
|
|
|
Vybrané propagandistické kampaně 50.let 20.století na stránkách regionálního tisku
Hajzlerová, Pavlína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce popisuje průběh propagandistických kampaní k Číhošťskému zázraku, k osobě Jana Buchala, k "boji s mandelinkou bramborovou" a k případu Babice, v regionálním tisku na začátku 50. let 20. století. Nejprve jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu komunistické strany do vedení Československa po únoru 1948. Představen je i stav médií po roce 1948. Pro tuto práci je také důležitá kapitola o přípravě propagandistických kampaní, která je demonstrována na konkrétní kampani - "Proces s vedením záškodnického spiknutí". Od třetí kapitoly se práce již věnuje analyzování jednotlivých kampaní v celostátním a regionálním tisku. Každá z propagand je zkoumána v regionálním tisku dle místa, kde se událost odehrála - Jiskra, Pravda, nebo Nová svoboda. Dále v regionálním tisku, který vycházel v kraji, který s danou událostí nesouvisí - Průboj. A zkoumání také probíhá v tisku celostátním - Rudé právo. Analýza článků k jednotlivým kampaním nabízí pohled na styl propagandy, která byla vedena v regionálním tisku na začátku 50. let. Kromě výzkumů periodik a jednotlivých textů obsahuje práce i porovnání jednotlivých analýz. Dochází ke srovnání regionálního a celostátního média, regionálního média z místa, kde se událost odehrála s regionálními novinami, které s...
|
|
|
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
|
|
|
Obraz legionářské tradice v médiích 1918-1939
Látalová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Odraz legionářské tradice v médiích 1918-1939 rozebírá dobové články, divadelní hry a publikace věnované účastníkům prvního odboje a popisuje, jakým způsobem byla československá veřejnost informována o legionářích na základě studia archiválií. Jako hlavní zdroj informací byly použit výstřižkový katalog Ministerstva zahraničních věcí v Národním archivu v Praze, který obsahuje autentické sbírky článků týkajících se legionářů a působení legionářských organizací. Diplomová práce stručně shrnuje působení československé revoluční armády během první světové války a vývoj tisku v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnovaná tehdy populárním periodikům Lidové noviny a Národní osvobození a jejich článkům. Popisuje vznik legionářského kultu a jeho symboliku. Velká část práce rozebírá osobu plukovníka J. J. Švece a jeho kult. Věnuje se prvnímu československému velkofilmu na motivy jeho příběhu. Také představuje zborovskou bitvu a její význam pro prvorepublikovou veřejnost a upozorňuje na státní svátky a tryzny spojené s legiemi. Součástí práce je také kapitola o křesťanských symbolech legií v době, kdy byla odluka církve od státu velkým tématem. Na příkladu dobových článků pak dokládá, jak tato historie byla prezentována čtenářům.
|
|
|
Národní listy 1910 - 1914
Horská, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce Národní listy 1910 - 1914 se soustředí na období vlastnické změny Národních listů, které v roce 1910 od rodiny zesnulého zakladatele Dr. Julia Grégra odkoupila Pražská akciová tiskárna. Deník, který si dosud zachovával určitou míru nezávislosti, se tímto prodejem stal oficiálním tiskovým orgánem Národní strany svobodomyslné reprezentované především Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem. V jednotlivých kapitolách se postupně zabývám podkladovými materiály, ze kterých jsem pro svou práci čerpala, zasazením Národních listů do kontextu doby a okolnostmi, které vedly ke vzniku deníku. Práce se dále podrobněji věnuje činnosti přípravného výboru, který získání Národních listů pro mladočeskou stranu inicioval a dovedl k úspěšnému konci. Hlavní část textu je zaměřena na samotnou obchodní transakci, přibližuje finanční zákulisí vzniku Pražské akciové tiskárny, zkoumá dokumenty, které koupi i její přípravu doprovázely, a popisuje následnou modernizaci celého podniku.
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
| |
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
host ::
RSS.