|
|
Místa paměti a kulturní dědictví. Na příkladu Kutné Hory
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pro svůj záměr zkoumat místa paměti cestou konfrontace teorie s konkrétním případem jsem se rozhodla pro vypracování jedné detailní případové studie a za příklad místa paměti jsem si zvolila Kutnou Horu. Tomu předcházely teoretické části, které tvoří pomyslnou první - teoretickou část práce, v níž promýšlím otázku vztahu paměti a historie, definování míst paměťi a památek, jejich typologii a vztah k těmto místům/památkám skrze památkovou péči. Místo, které jsem si pro svou případovou studii vybrala, Kutná Hora, leží nedaleko od hlavního města Prahy (70 km) ve středních Čechách a patří mezi významná kulturněhistorická města. Kutná Hora je dnes známá zejména svými středověkými architektonickými památkami, pro něž se stala významným turistickým místem na mapě Čech. Z dějin města vystupuje do popředí zejména jeho tvář bohatého královského horního města, jehož minulost byla silně spjata se stříbrem. Věhlas Kutné Hory založilo především bohatství plynoucí z této těžby a ražby pražských grošů a právě díky stříbru vznikaly honosné stavby, které se staly dominantami města. Dodnes si město zachovává mnoho ze svého původního charakteru z doby středověku, ale i pozdějšího baroku. Kulturně-historická atraktivita města byla umocněna nejprve roku 1961 prohlášením Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci a posléze rokem...
|
|
|
Transformatıon of Pera into Cultural District of Istanbul in the second half of the 19th Century
Bayram, Muhammet Sami ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Martykánová, Darina (oponent) ; Heltai, Gyöngyi (oponent)
Druhá polovina 19. století byla pozoruhodným obdobím v historii transformace istanbulské čtvrti Pera, která může být také sledovánanejen v historii jeho divadelních budov vystavěných ve stylu západoevropské architektury, ale i pasáží, rozmanitých kulturních aktivit, v dikciúředních předpisů, navrhování a vytváření veřejných a soukromých prostor. Rozsah této studie se zaměří na období mezi vyhlášením ediktu Gulhane (1839) až do druhé ústavní éry (1908). Vybral jsem si čtvrt Pera, také známou jako Beyoglu / Taksim pro tuto případovou studii, protože měla poměrně specifické funkce ve městě. V této části města žily různé etnické skupiny a to v průběhu jeho dlouhé historie. V druhé polovině 19. století multietnicita Pery vytvářela její specifickou kulturní harmonii, která ovlivnila společenský život čtvrti. Mám v úmyslu testovat tuto hypotézu použitím konceptu kreativity Charles Landryho a zjistit v závěru práce, zda je možné definovat Peru jako kulturní čtvrt. Budu uplatňovat výše uvedené koncepty,zkoumat historii Pery jako pozoruhodný moderní typ utváření moderníčtvrti. Ukáži, že postupný růst množství a intenzity interakcí mezi Západem a osmanskou společností vytvořil kulturní infrastruktury, které na oplátku vytvořily kosmopolitní charakter Pery. Sociální a každodenní život se začal měnit s výskytem...
|
|
| |
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
V diplomové práci Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století jsme se zabývali problémem "té druhé" Evropy a jejího chápání anglicky píšícími cestovateli 17. století. Hledali jsme odpověď na otázky, jak vnímali tři anglicky píšící cestovatelé sedmnáctého století prostor Evropy "na východ od Rýna", jenž pro ně nebyl cílem, nýbrž "cestou přes" za jinými destinacemi. Jak byl zakreslen na jejich mentální mapě, zda ho (nebo jeho části) vnímali celistvě a jaké faktory sehrály roli (symbolického kulturního) pojítka.
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
|
|
|
Společenský život Humpolce v první polovině 20. století
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato práce se soust edí na život m sta s d razem na jeho zm ny v pr b hu období první republiky, protektorátu a následné povále né obnovy (tzn. období cca 1918/20 - 1948). V horizontu zhruba 30 let zachycuje r zné trendy m stského života Humpolce, jako p íkladu malého venkovského m sta, p edevším zm ny v životním stylu, jejich inspirace a p í iny. Zachycuje také adaptaci vzor , které do lokální spole nosti p ichází zven í a jsou ovlivn ny širší spole enskou situací.
|
|
|
Česká reflexe arménské otázky (1878 - 1925)
Jandák, Marek ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tématem mé bakalářské je analýza česká reflexe arménské otázky v klíčových letech 1878 - 1925. V úvodní části se soustředí na obraz Arménů a Turků v českém veřejném prostoru obecně. Další kapitola se zabývá měnícím se obrazem násilí páchaného na Arménech v Osmanské říši v deníku Národní politika. V závěrečné části se věnuji dílu českého cestovatele a humanisty Karla Hansy. Zkoumání Národní politiky se zaměřuje přístup periodika k masovému násilí a humanitárním problémům, který je zkoumán za pomoci textové, kvantitativní a obsahové analýzy. Kapitola 4 o Karlu Hansovi je zpracována spíše narativní formou, analýza jeho příběhu je antropologická a rovněž obsahová. Pozornost je v obou případech soustředěna na fenomén lhostejnosti nebo naopak aktivní pomoci v době genocidy či humanitární krize s přihlédnutím ke studii amerického psychologa Paula Slovica s podtitulem Psychická otupělost a genocida. Z výzkumu Národní politiky vyplynulo, že česká veřejnost byla značně pasivní a zahraniční zpravodajství bylo nepůvodní a ve vleku světových agentur. Česká kolektivní paměť byla navíc poznamenána zamlčováním a popíráním arménské genocidy v době první světové války rakousko-uherskými autoritami. Naproti tomu Karel Hansa prokázal neobyčejné osobní odhodlání ve své práci pro arménské sirotky jak přímo v Sýrii s...
|
|
|
Unesco World Heritage Sites: Ways of Presenting & and Interpreting the Pas. As seen in: Kutná Hora, Hiroshima Villa Romana del Casale
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá specifickou skupinou historických míst nazývaných světové dědictví, která jsou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Práce charakterizuje základní prvky myšlenky světového dědictví UNESCO jakožto kulturního a společenského procesu, jehož součástí jsou akty vzpomínání vedoucí k různým možnostem chápání, prezentování a interpretování minulosti v rámci aktuálních společenských rámců. Práce poukazuje na řadu hledisek o povaze památek obecně, jako i konkrétně o povaze světového dědictví UNESCO, které se stalo předmětem zájmu relativně nové mezioborové akademické disciplíny, která se zabývá studiem kulturního dědictví, a pro kterou se vžil v angličtině termín 'heritage studies'. Za účelem prozkoumání různých aspektů fenoménu světového dědictví byla rozpracována tato témata: vzpomínání a veřejné využívání minulosti, UNESCO přístup a způsoby prezentace a interpretace minulosti. Proto, aby bylo možné zachytit jak koncept světového dědictví vypadá v praxi, věnuje se práce popisu určitých aspektů tří různých míst světového dědictví. Pro studium těchto záležitostí ve fyzickém světě byly s využitím metod přímého pozorování a terénního výzkumu vypracovány případové studie tří specifických míst UNESCO. Při bližším pohledu na jednotlivé vybrané památky UNESCO - české...
|
host ::
RSS.