|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rasistických postojů na moralní usuzování
Drahovzalová, Dominika ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem morálky a rasových postojů vůči Romům. Teoretická část je zaměřena na popis vývoje zkoumání fenoménu morálky, především na intuicionistické teorie (např.: J. Haidta). Dále na morální emoce, konkrétně na znechucení, a jejich vliv na usuzování jedince v sociální situaci. A na oblast postojů k jiným rasovým skupinám. Záměrem je poukázat na teorie, které předpokládají vliv emocí na morální usuzování, stejně tak jako na aktivaci postojů. V praktické části bylo zkoumáno morální hodnocení dilematických situací u 142 respondentů a zároveň jejich dispozice k vnímání znechucení a jejich rasistické postoje. V práci bylo výzkumně prokázáno, že lidé hodnotí situaci jako více nemorální, pokud v ní vystupuje jedinec jiného etnika, a to v závislosti na jejich dispozici k vnímání znechucení. Neprokázal se přímý vztah hodnocení s rasistickými postoji. Veškeré závěry jsou v práci podrobně diskutovány.
|
|
|
Představy o profesní budoucnosti - případ jednoho ročníku soukromého gymnázia
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Příspěvek vychází ze skutečnosti, že za nejrozšířenější teorii v oblasti profesního plánování lze považovat Hollandovu typologii osobnosti a pracovního prostředí. Pro předkládaný výzkum byla podstatná otázka, zda a nakolik tato teorie a v jejích pojmech prováděná poradenská praxe přešly do povědomí současných adolescentů, konkrétně dvaatřiceti třeťáků na soukromém gymnáziu v centru hlavního města. Hlavním zdrojem empirických dat byly polostrukturované rozhovory připravené na základě mé vlastní praxe na pozici školního psychologa. Kvalitativní analýza umožnila pojmenovat tři základní typy představ o profesní budoucnosti. Ty vypovídají o způsobech, kterými respondenti navazují na tu pojmenovanou část sebe sama, kterou se rozhodli profesionalizovat, a o komplikacích, které při tom mohou nastat. Na základě této analýzy se také ukázalo, že problematičnost profesního rozhodování vybrané skupiny gymnazistů vedle prostého hledání informací o vlastním místě ve světě práce spočívala v citové dimenzi, která toto hledání doprovází.
|
|
|
Herní styl jako intencionální model u hráčů videoher
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Cílem disertační práce je reagovat na nedostatečné zmapování konceptu herní styl v dosavadní linii výzkumu hráčů videoher. K tomuto účelu je použit integrativní rámec stylu jako intencionálního modelu přání a přesvědčení hráče. Hlavní teze práce vychází z předpokladu funkce herního stylu ve smyslu nástroje k předvídání chování soupeře. Studie se skládá ze dvou částí. První část navrhuje kategorizaci, která by mohla podrobněji a přesněji zařazovat existující herní formy. Druhá část práce dále rozvíjí téma intencionality prostřednictvím formulace procesuálního modelu odhadování stylu v progamingovém prostředí, který je ilustrován na případové studii videohry League of Legends. Výsledků bylo dosaženo na základě extenzivní analýzy hráčských textů, rozhovorů s poloprofesionálními hráči, komentátory a herními novináři. Zjištění této studie poukazují k nebývalé bohatosti herních stylů a komplexnosti procesu utváření rekurzivní teorie mysli ("já si myslím, že druhý si myslí, že já si myslím…) ve videoherním prostředí. Klíčová slova: herní styl, intencionalita, intencionální model, metagame, metakognice, mindgame, progaming, teorie mysli, typologie hráčů, videohra
|
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pokorná, Věra (oponent) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí, které navštěvovaly, nebo právě ukončily docházku do 3. tříd pražských ZŠ. Z výzkumu vyplynulo, že v příbězích dětí, které by ještě neměly dosahovat abstraktního stadia myšlenkových operací, se již objevují jevy jako je paradox, koloběh života, schopnost zemřít tzv. z psychických příčin, nebo názor, že vzpomínání na zemřelého člověka znamená jakési "bytí s ním" a může být úlevné. Zdá se tedy, že není daleko doba, kdy vývojová psychologie vymění teorii od konkrétního k abstraktnímu za nějakou jinou, která bude lépe odrážet skutečnost. KLÍČOVÁ SLOVA představy o smrti, děti, narativní přístup, TAT, tematická analýza příběhu
|
|
|
What makes a reasonable player: self-regulation, time perspective and habits in online gaming
Lukavská, Kateřina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá faktory, které ovlivňují intenzitu hraní online počítačových her typu MMORPG a přítomnost symptomů problematického užívání her. V teoretické části ukazuji, že problematiku nadměrného a problematického hraní lze uchopit nejen z hlediska závislostního chování, ale také z hlediska seberegulace, časové perspektivy, analýzy činnosti a zvykového chování. Ve dvou empirických studiích založených na dotazníkovém šetření mezi převážně českými hráči MMORPG her bylo identifikováno několik faktorů, které ovlivňují to, kolik času hráč věnuje herní činnosti a to, zda jeho hraní vykazuje znaky problematického (nad)užívání hry. Prvním je časová orientace měřená Zimbardovým dotazníkem časové perspektivy (ZTPI). Druhým je zvyková regulace chování. Pro její měření byla vytvořena škála Citlivosti k Situačním Klíčům (Cues Sensitivity Scale, CSS). CSS měří nejen sílu zvyku, ale také jeho regulační kvalitu - zda zvyk vede k nadužívání (Citlivost k proherním klíčům) nebo naopak užívání omezuje (Citlivost k protiherním klíčům). Časová orientace i zvyk působí na užívání hry společně, vliv časové orientace je částečně zprostředkován právě zvykem, částečně záměrnou kontrolou herního času. Všechny měřené proměnné vykazují stabilitu v čase (měřeno v tříletém odstupu na podsouboru respondentů). Data byla...
|
|
|
Volba idolů ve školním věku (Pop-Pantheon)
Ryba, Zdeněk ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Název:Volba idolů ve školním věku (Pop-Pantheon) Autor:Zdeněk Ryba Katedra:Katedra psychologie Školitel: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. Základním tématem práce je volba vzorů dětí na základní škole. Je součástí výzkumu Miloše Kučery na PedF UK, a navazuje na výsledky diplomových prací Mikšíčka (1999) a Kravcové (2008) a krátkého příspěvku Kučery (2008). Cílem práce je vytvoření databáze idolů, stanovení modelů jejich kategorizace a sledování proměn jejich rubrik z vývojového a gendrového hlediska. Idolizace je nahlížena zakotveně ve Freudově pozdní teorii psychického vývoje. V první části práce je vypracován teoretický aparát na základě syntézy závěrů předchozích autorů. Empirická část představuje tři modely kategorizace, včetně základních a speciálních typů vazeb žáků k idolům. Hlavní metodou je kvalitativní hodnocení souboru na základě principu emergence, sdružováním společných znaků voleb do kategorií, které jsou posléze kvantifikovány a statisticky zpracovány. Závěr práce přináší hlavní charakteristiku chlapecké a dívčí idolizace.
|
host ::
RSS.