|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
| |
|
|
Srážko-odtokové vztahy v povodí Klabavy
Kadeřábek, Michal ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá srážkovými a odtokovými poměry v povodí řeky Klabavy. Práce hledá v srážkoodtokovém procesu nehomogenity, které mohly způsobit za dobu pozorování průtoků (1950-2014) změny vyvolané antropogenními nebo klimatickými změnami. V rešeršní části je popsán srážkoodtokový proces a poměry v povodí Klabavy. V aplikační části jsou využity jednoduché i podvojné součtové čáry a statistické testy pro testování absolutní homogenity, relativní homogenity a trendu (Mann-Whitney-Pettit, Alexandersson, Mann-Kendall) v měsíčních, ročních a sezónních průměrných a minimálních odtokových a průměrných srážkových řadách. Testy jsou provedeny převážně ve volně stažitelném softwaru AnClim, určeném pro tyto účely, Mann- Kendallův test v MULTMK/PARTMK, který je volně stažitelný jako makro programu MS Excel. Dále je provedena základní diskuse o povodních na Klabavě a jejich sezonalitě. Testy homogenity neodhalily příliš mnoho nehomogenit, většina detekovaných nehomogenit byla zjištěna u řad minimálních průtoků. Srážky za pozorované období vykazují spíše rostoucí trend, zatímco u průtoků trend detekován nebyl. Zjištěné výsledky jsou v závěru porovnávány s podobnými pracemi, které na toto téma vznikly pro jiná povodí v rámci ČR. Klíčová slova: Klabava, srážkoodtokové vztahy, trendy odtoku,...
|
|
|
Vliv změn landcover na konektivitu fluviálních procesů v povodí
Kofroňová, Jitka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Konektivita fluviálních procesů respektive hydrologická konektivita je označením pro propojení krajiny, které urychluje nebo naopak zpomaluje odtok vody, odnos sedimentů a látek v nich obsažených. Vychází z konceptu konektivity krajiny související především s fragmentací a bariérami zabraňujícími pohybu. Na rozdíl od výzkumů vodní eroze či odtoku vody, je tento jev komplexnějším procesem. Nezaměřuje se na množství, ale přináší nové informace o fungování povodí a reakcích na podněty. V posledních letech byly vyvinuty nové přístupy a modely, které se ji pokouší kvantifikovat. Tato diplomová práce informuje o celém konceptu konektivity povodí a testuje některé z těchto přístupů modelování. Využity jsou metody vyhodnocení indexu konektivity přístupem od Borselliho a kol. (2008) modelovaného pomocí ArcGIS a modelem SedInConnect 2.0. Dále je vyzkoušen model vývoje krajiny LAPSUS 5.0, na kterém je prokázáno, že i nepřímé způsoby vyhodnocení konektivity povodí jsou vhodným způsobem. Modelování konektivity bylo aplikováno na povodí Mladotického potoka a výsledky byly poté ověřeny terénním protokolem navrženým Borsellim a kol. (2008) a porovnány s aktuálními trasami v terénu. Výsledky a diskuse porovnávají jednotlivé výstupy a faktory vlivu a poukazují na nedostatky především v zobecňování některých...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
ZMĚNY SRÁŽKO-ODTOKOVÉHO REŽIMU V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení změn srážko-odtokového režimu v oblasti Šumavy a šumavského podhůří z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn srážko-odtokového režimu a jejich možným příčinám. V aplikační části je provedena analýza trendu srážko- odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady průměrných a minimálních ročních a měsíčních průtoků a také ročních a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné a srážkoměrné stanice v české, německé a rakouské části Šumavy pomocí testů absolutní a relativní homogenity a Mann - Kendallova testu pro dlouhodobý trend. Výsledky práce ukázaly významné změny v sezonalitě srážek i odtoku. Jedním z hlavních motivů práce je zjištění případného orografického efektu, tedy rozdílu mezi návětrnou a závětrnou stranou Šumavy. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: absolutní homogenita, krajinný pokryv, Mann - Kendallův test, odtok, povodí, průtok, relativní homogenita, sezona, srážky, trend, Šumava
|
|
|
Nová batymetrická mapa Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
jezero je nejmladším přírodním jezerem v Česku. Od jeho vzniku dochází intenzivnímu zanášení jezerní pánve a jezero spěje k mapování jezerní pánve, analýza jejích změn a zanášení jezera. Byla zpracována tři etrická měření - letech 2003 a 2014 byly hloubky odečítány z echolotu a měření příčných profilech, v roce 2017 byl použit modul RiverSurveyor na dálkově automatickým ukládáním dat. Všechna měření byla zpracována interpolaci byla využita metoda ordinary kriging. Pro analýzu změn jezerní pánve byla použita i data z porovnání zjištěných dat vyplývá, že objem jezerní pánve se zmenšil mezi lety 1972 a 2017 o 40 . Na základě změn objemu byly stanoveny rychlosti zanášení jezerní pánve, které se ale při porovnání různých měření liší. Podle dat z let 2003 a 2017 až v
|
host ::
RSS.