|
|
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
|
|
|
Antropogenní transformace přírodní sféry Afriky
Píšová, Šárka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Afrika představuje heterogenní environmentální prostředí, které ovlivňují přírodní i antropogenní procesy. Tato práce metodou rešerše charakterizuje přírodní prostředí kontinentu, představuje možné klasifikace přírodních podmínek a popisuje transformaci tohoto prostředí. Hlavním metodologickým cílem práce bylo určení míst ohrožení biodiverzity vlivem antropogenního tlaku na základě vlastní klasifikace prostředí na kontinentální úrovni. To bylo provedeno metodami environmentální stratifikace a následné klasifikace prostředí. Práce tak představuje klasifikaci přírodního prostředí na základě homogenních jednotek určených bioklimatickými proměnnými a reliéfem, které jsou následně vztaženy k rozložení biodiverzity ptáků, obojživelníků a savců a antropogennímu vlivu zastoupenému antropogenními biomy. Na závěr je vyjádřena územní ochrana přírody ve vztahu k této antropogenní transformaci prostředí. Předkládaná práce, jež patří mezi výjimečné přístupy, zohledňuje kombinaci jak fyzickogeografických, tak socioekonomických faktorů v prostorové úrovni kontinentu. Finální výstup tvoří mapa antropogenní transformace přírodního prostředí Afriky v kontextu biodiverzity a územní ochrany. Pozornost by měla být věnována hlavně oblastem s vysokou úrovní biodiverzity - tzv. hot spots, charakterizovaných vysokým vlivem...
|
|
|
Vliv půdní složky a rozdílného krajinného pokryvu na odtokový proces (experimentální výzkum v párových povodích Zbytiny)
Královec, Václav ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Černohous, Vladimír (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením vlivu příčinných faktorů, které významně působí na odtokový proces v krajině. Výzkum se zaměřuje především na zkoumání účinků krajinného a půdního pokryvu, částečně se věnuje i efektům povrchového odvodnění a sněhové pokrývky. Bylo snahou odhalit míru vlivu konkrétního faktoru na odtok z odlišného typu krajiny. Pro nalezení správné odpovědi byl aplikován metodický přístup malých experimentálních párových povodí, na nichž od roku 2006 do současnosti probíhá kontinuální výzkum (prezentované výsledky jsou za 11 let pozorování). Dvojice experimentálních povodí se nachází v podhůří Šumavy a reprezentuje plošně malá, navzájem sousedící povodí s podobnými fyzicko-geografickými a hydrografickými poměry. Povodí byla vybrána jako srovnávací, kdy hlavními rozdílnými charakteristikami jsou uvažovány krajinný a půdní pokryv. Mimoto je důležitou proměnnou ovlivňující odtok i charakter plošného odvodnění. V povodí Zbytinského potoka převažuje travní porost, který je z velké části odvodňován podpovrchovým drenážním systémem. V povodí Tetřívčího potoka je dominantním krajinným pokryvem les, který je protkán sítí povrchových odvodňovacích příkopů. Účelem bylo zjistit, zda se v případě porovnání chování obou povodí dají nalézt nějaké signifikantní rozdíly v jejich odtokové...
|
|
|
Změny erozního ohrožení a intenzita vodní eroze půdy v povodí Odlezelského jezera
Pagáč, Petr ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Vodní eroze v Česku je významný jev, který degraduje a vážně poškozuje zemědělské plochy po celém území republiky. Je ovlivněna mnoha faktory, jenž se od 50. let 20. století měnily. K hodnocení intenzity eroze se užívají nejrůznější metody. V Česku je nejpoužívanější rovnice USLE (univerzální rovnice ztráty půdy), která je základním stavebním kamenem modelu použitým v této práci. Pomocí modelu WaTEM/SEDEM jsem kvantifikoval a lokalizoval vodní erozi v povodí Odlezelského jezera pro jednotlivé scénáře změn využití půdy. Výsledky poukazují na vážnost vodní eroze ve vztahu k hospodaření v krajině, jelikož modelovaná intenzita eroze v roce 2018 je téměř totožná jako v období kolektivizace. Výsledky modelování jsou konfrontovány se změnami jednotlivých vstupních faktorů, s naměřenými daty plavenin v Mladotickém potoce a dosavadními poznatky o zanášení jezerní pánve. Klíčová slova: vodní eroze, modelování eroze, WaTEM/SEDEM
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
| |
|
|
Srážko-odtokové vztahy v povodí Klabavy
Kadeřábek, Michal ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá srážkovými a odtokovými poměry v povodí řeky Klabavy. Práce hledá v srážkoodtokovém procesu nehomogenity, které mohly způsobit za dobu pozorování průtoků (1950-2014) změny vyvolané antropogenními nebo klimatickými změnami. V rešeršní části je popsán srážkoodtokový proces a poměry v povodí Klabavy. V aplikační části jsou využity jednoduché i podvojné součtové čáry a statistické testy pro testování absolutní homogenity, relativní homogenity a trendu (Mann-Whitney-Pettit, Alexandersson, Mann-Kendall) v měsíčních, ročních a sezónních průměrných a minimálních odtokových a průměrných srážkových řadách. Testy jsou provedeny převážně ve volně stažitelném softwaru AnClim, určeném pro tyto účely, Mann- Kendallův test v MULTMK/PARTMK, který je volně stažitelný jako makro programu MS Excel. Dále je provedena základní diskuse o povodních na Klabavě a jejich sezonalitě. Testy homogenity neodhalily příliš mnoho nehomogenit, většina detekovaných nehomogenit byla zjištěna u řad minimálních průtoků. Srážky za pozorované období vykazují spíše rostoucí trend, zatímco u průtoků trend detekován nebyl. Zjištěné výsledky jsou v závěru porovnávány s podobnými pracemi, které na toto téma vznikly pro jiná povodí v rámci ČR. Klíčová slova: Klabava, srážkoodtokové vztahy, trendy odtoku,...
|
|
|
Vliv změn landcover na konektivitu fluviálních procesů v povodí
Kofroňová, Jitka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Konektivita fluviálních procesů respektive hydrologická konektivita je označením pro propojení krajiny, které urychluje nebo naopak zpomaluje odtok vody, odnos sedimentů a látek v nich obsažených. Vychází z konceptu konektivity krajiny související především s fragmentací a bariérami zabraňujícími pohybu. Na rozdíl od výzkumů vodní eroze či odtoku vody, je tento jev komplexnějším procesem. Nezaměřuje se na množství, ale přináší nové informace o fungování povodí a reakcích na podněty. V posledních letech byly vyvinuty nové přístupy a modely, které se ji pokouší kvantifikovat. Tato diplomová práce informuje o celém konceptu konektivity povodí a testuje některé z těchto přístupů modelování. Využity jsou metody vyhodnocení indexu konektivity přístupem od Borselliho a kol. (2008) modelovaného pomocí ArcGIS a modelem SedInConnect 2.0. Dále je vyzkoušen model vývoje krajiny LAPSUS 5.0, na kterém je prokázáno, že i nepřímé způsoby vyhodnocení konektivity povodí jsou vhodným způsobem. Modelování konektivity bylo aplikováno na povodí Mladotického potoka a výsledky byly poté ověřeny terénním protokolem navrženým Borsellim a kol. (2008) a porovnány s aktuálními trasami v terénu. Výsledky a diskuse porovnávají jednotlivé výstupy a faktory vlivu a poukazují na nedostatky především v zobecňování některých...
|
|
| |
host ::
RSS.