Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza a dynamika fluviálního systému Roklanského a Javořího potoka
Skrčená, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na fluviální dynamiku štěrkových horských toků. Jako modelové území bylo vybráno povodí Roklanského potoka na Šumavě, některé metody byly použity pro část jeho přítoku Javořího potoka. Cílem bylo provést analýzu povodí Roklanského potoka podle charakteristik, průběhu říčního koryta, říční nivy a fluviálních erozních a akumulačních tvarů. Dále hledat vztahy a faktory přirozené a antropogenní ovlivňující charakter a dynamiku fluviálního systému. Byly použity metody založené na terénním mapování koryt a fluviálních tvarů, zrnitostním rozložení, lidarových datech, historických leteckých snímcích od roku 1949 do 2015, plnokapacitním průtoku a studiu starých map a jiných historických dokumentů z archívů. Výsledky ukazují, že fluviální systém Roklanského potoka má velkou dynamiku. Zjistili jsme, že rozmístění erozních a akumulačních tvarů má vztah k podélnému sklonu koryta a geologickým tvarům. Trasa toku se často mění, v minulosti v závislosti na antropogenních zásazích. V nivě Javořího potoka se nachází velké množství potenciálních koryt. Byl vypočítán průtok, který je třeba k významným změnám koryta. Klíčová slova: štěrková koryta, fluviální dynamika, terénní mapování, historické letecké snímky, lidarová data, plnokapacitní průtok, historické mapy, Šumava, Roklanský potok
Dynamika revitalizovaného koryta Sviňovického potoka
Hujslová, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vývoj zrevitalizovaného úseku koryta Sviňovického potoka po provedené revitalizaci v roce 2005. Hlavní metody sledování současné dynamiky toku představovaly terénní geodetická měření a snímkování z nízkoletících modelů letadla. Identifikované změny koryta byly porovnány s měřeními vodních stavů. Doplňkovou metodou byla analýza zrnitosti dnových sedimentů. Za použití dostupných historických map a ortofot byly rovněž zjišťovány historické změny polohy koryta v uplynulých 160 letech. Terénní měření odhalila v revitalizovaném korytě intenzivní hloubkovou a břehovou erozi způsobenou zrychleným odtokem vody z opevněného horního toku. Za sledované období se koryto rozšířilo a prohloubilo. K největším změnám došlo při extrémní povodni v létě 2006. V některých místech bylo koryto zahloubeno až o 30 cm, jinde naopak zaneseno třiceticentimetrovou vrstvou sedimentů. Boční eroze rozšířila některé sledované profily až o 1 m. Klenbový propustek na silnici Zbytiny - Volary začal působit jako významná překážka v podélném profilu. Nad propustkem byla zaznamenána výrazná akumulace materiálu, pod ním je koryto naopak modelováno intenzivní erozí. Na konci roku 2007 byly největší nátrže v horní části revitalizovaného úseku zasypány lomovým...
Vliv rozdílného využití krajiny na srážko-odtokový proces v experimentálních povodích Zbytiny
Malý, Antonín ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čekal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu vegetace a umělého odvodnění na hydrologické poměry malého povodí. V práci jsou prezentovány výsledky detailního monitoringu srážko-odtokového procesu prováděného ve dvojici srovnávacích povodí v období let 2006 - 2008. Výzkumná lokalita je situována v oblasti horního povodí šumavské Blanice, jedné z významných zdrojových ploch ničivé povodně z roku 2002. I přes krátkou dobu pozorování byly identifikovány výrazné odlišnosti v hydrologickém režimu obou povodí. Hlavní nalezené rozdíly se vztahují k období zimního půlroku a období nízkých vodních stavů. Kromě obvyklých postupů byly aplikovány i dosud méně známé metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
Změny odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení možných příčin změn odtokového režimu na Šumavě z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn odtokového režimu a jejich možným příčinám v oblasti Šumavy jako jsou antropogenní vlivy (změny hydrografické sítě, nádrže, odvodnění, změny ve využití krajiny), přírodní vlivy (klimatické změny, vliv rašelinišť) a disturbance (větrné a kůrovcové kalamity, povodně). V aplikační části je provedena analýza trendu srážko-odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady ročních, měsíčních a minimálních denních průtoků a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné stanice v povodí horní Otavy, Ostružné, Volyňky, horní Blanice a Teplé Vltavy pomocí jednoduchých a podvojných součtových čar a Mann - Kendallova testu. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: disturbance, Mann - Kendall test, odtok, průtok, součtové čáry, srážky, Šumava, změny
Analýza vývoje říční sítě Etiopské vysočiny
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Etiopská vysočina je jedno z tektonicky nejpestřejších území na světě. Leží v těsné blízkosti Etiopského riftového systému v oblasti s vulkanickým reliéfem. Jako hlavní faktory podílející se na vývoji říční sítě byly identifikovány: vulkanismus, tektonika, eroze. Nejvýznamnějším faktorem je eroze, které se práce věnuje blíže. Pomocí metod dálkového průzkumu, GIS analýzy a vyhotovováním podélných a příčných říčních profilů byly zjišťovány plošné diferenciace v typech říční sítě, hloubce říčních údolí, geologických vrstvách atd. GIS a DPZ analýzy poskytly spíše podpůrná data. Klíčová je analýza podélných profilů. Profilováno bylo 5 toků: Guder, Muger, Jemma, Birr, Modrý Nil. Na profilech byly lokalizovány knickpointy (místa prudké změny spádu v řečišti, přerušení spádu nebo svahu stupněm; Beneš et al. 1985, Buckle 1978), které byly rozděleny na tři typy, dle majoritního faktoru podílejícího se na jejich vzniku: Aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny, který aktivizuje říční erozi, výzdvih menších ker, litologické. Stěžejní jsou pro další výstupy knickpointy vázané na aktivní výzdvih celé Etiopské vysočiny. Jejich lokalizací byl profil rozdělen na dílčí subprofily reprezentující období erozního vývoje oblasti. V období uplynulých 31 milionů let byly identifikovány 3 fáze zahlubování s narůstající rychlostí...
Změny srážkoodtokových poměrů v povodí horní Opavy
Královec, Václav ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ledvinka, Ondřej (oponent)
The rainfall-runoff process is a natural event affecting a landscape. There are many factors which make that process difficult to understand. The factors are closely connected and so we have to think about the wide-contexts between them. This thesis pays attention to the variation of rainfall-runoff conditions in the Opava and Opavice river basin down to the gauging station Krnov. In the last 50 years there are observed partly the influences of climate oscillations and changes in the rainfall-runoff process and partly the potential human influence. This thesis is also solving the question of testing the homogeneity of the time series. Some statistical tests, which were already used in other projects, were used for that. On the basis of time series analysis of rainfall, air temperature and snow cover is endeavoured to analyse the changes and to establish significant trends in each climate features. On the top of that there is made the analysis of land use changes and land drainage analysis, which is the complement of climate change analysis. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Morfologie říčního koryta Křížového potoka ve východních Krkonoších
Dvořáková, Magdalena ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá morfologií říčních koryt horských vodních toků, zejména strukturami a tvary, které zde vznikají v důsledku působení fluviálních procesů. Poznatky jsou doloženy na konkrétním případě Křížového potoka ve východních Krkonoších. Vývoj koryt horských vodních toků je podmíněn mnoha faktory. Specifikem je vyšší relativní výšková členitost reliéfu a s ní spojený větší spád toku, který podmiňuje vznik typických struktur a tvarů. Jsou jimi vodopády, kaskády či peřeje a stupně, které se často vyskytují v sekvencích stupeň-tůň. Dalšími jsou obří hrnce či evorzní kotle. Jiným specifikem koryt horských vodních toků je častá přítomnost deluviálních sedimentů v řečišti a v zalesněných oblastech také překážek z kmenů, větví a dřevních úlomků. Koryto Křížového potoka se vyznačuje značnou variabilitou, co se týče struktur. Mezi nejčastější patří kaskády a sekvence stupeň-tůň. Častým jevem je hromadění dřevního materiálu a akumulace deluviálních sedimentů a bloků o průměru větším než 1 m, které vytváří v korytě překážky.
Hodnocení srážko-odtokového režimu v pramenné oblasti Blanice se zřetelem na významné epizody
Kodádková, Iveta ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Hodnocení srážko-odtokového režimu v pramenné oblasti Blanice se zřetelem na významné epizody ABSTRAKT Bakalářská práce přináší poznatky o srážko-odtokových poměrech horního povodí jihočeské Blanice se zaměřením na povodňové situace. Zabývá se zhodnocením významných srážko-odtokových epizod v povodi z hlediska jejich četnosti výskytu, sezonality a příčinné povětrnostní situace. K analýze byla využita data z ČHMÚ z profilu Blanický mlýn z let 1952 až 2009. Pozornost je také věnována fyzickogeografickým poměrům a jejich možnému vlivu na výskyt povodňových situací. Detailně byla popsána povodeň na přelomu června a července 2009. Klíčová slova: srážko-odtokové poměry, povodně, Blanice

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.