|
|
Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu
Klimešová, Monika
Bakalářská práce Role apoptózy a nekrózy makrofágů mléčné žlázy skotu podává přehled o makrofázích, které jsou součástí nespecifické imunity. Popisuje jejich vývoj z pluripotentních buněk kostní dřeně přes monocyty k makrofágům a jejich význam v mléčné žláze, který zahrnuje fagocytózu mikroorganismů a odumřelých buněk, produkci cytokinů a stimulaci buněk, které regulují zánětlivé reakce. V další části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé typy buněčné smrti (apoptózu a nekrózu). Jsou zde popsány jejich strukturální, biochemické a genetické znaky a následné děje, které probíhají po odumření buněk, tj. odstranění odumřelých buněk z organismu. Neméně významný jsou rovněž následky odumřelých buněk na okolní tkáň. V závěru práce jsou shrnuty základní rozdíly mezi apoptózou a nekrózou a jejich role během zánětlivé reakce mléčné žlázy skotu.
|
|
|
Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic
Klimešová, Monika
Diplomová práce „Sledování mastitidních patogenů u vybrané skupiny dojnic“ podává přehled a základní informace o patogenech vyskytujících se v chovu dojnic holštýnského plemene AGRAS Bohdalov a.s. a nastiňuje širokou škálu způsobů či postupů prevence výskytu těchto patogenů. Popisuje důležitost podpory imunitního systému a základní patogeny, jako jsou Escherichia coli, Klebsiella, Stafylococus xylosus, Streptococcus uberis, Streptococcus agalactiae. Následně diplomová práce poukazuje na různé způsoby prevence jako je např. vakcinace či genetická selekce. V praktické části práce jsou vyhodnoceny výsledky z kontroly užitkovosti za období dvou let (únor 2016 – leden 2018), společně se zdravotním stavem mléčné žlázy dojnic v průběhu jejich života. Také jsou zde zahrnuty výsledky z genetické laboratoře, kde byly analyzovány genotypy vybraných genů mající vliv na mastitidu (CD14 a CXCR1).
|
|
|
Analýza stravy a péče o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách v okrese České Budějovice
KLIMEŠOVÁ, Monika
V posledních letech přibývají žádosti rodičů o zařazení dvouletých dětí do předškolních zařízení a v této souvislosti začaly vznikat dětské skupiny. Dále v roce 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která umožní, aby předškolní vzdělávání probíhalo zpravidla už od dvou let. Ke zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření, která byla provedena formou pozorování a rozhovorů. Prvním cílem bylo porovnat rozdíly v péči o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách. Hlavní rozdíl mezi mateřskými školami a dětskými skupinami spočívá v menším počtu dětí v dětských skupinách. Počet pečujících osob je v obou zařízeních většinou stejný, a proto není možné přistupovat v mateřských školách k dvouletým dětem individuálně. Druhým cílem bylo porovnat stravování v mateřských školách a dětských skupinách. Bylo zjištěno, že jídelní lístky jsou v mateřských školách v souladu se Spotřebním košem, který je měsíčně vyhodnocován. Dětské skupiny tuto povinnost nemají, tudíž bylo provedeno posouzení pestrosti nabídky jídelního lístku. Stravování v dětských skupinách je srovnatelné s mateřskými školami včetně doporučeného pitného režimu. Bohužel byly zaznamenány velké nedostatky u nabídky čerstvé zeleniny hlavních chodů.
|
|
|
Vliv pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti
KLIMEŠOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na aktivní životní styl v dospělosti. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv pohybově aktivního dětství na aktivní životní styl v dospělosti. Jelikož řada významných autorů, jako Olivares, 2015 nebo Telama, 2005 dokazuje, že největší vliv na aktivní životní styl v dospělosti má právě období školního věku a adolescence, rozhodla jsem se tuto práci retrospektivně zaměřit právě na toto období. V teoretické části dochází nejprve k vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybová aktivita, sport, pohybová inaktivita a její důsledky. Poté následuje rozdělení věkových období v životě člověka, které jsou významné z hlediska utváření návyku pohybových aktivit, patří sem školní věk, adolescence a dospělost. Kromě věkových období mají obrovskou váhu psychologické aspekty, které motivují člověka k pohybovým aktivitám. Uvádím tedy pojmy: motivace, potřeby a motivy, dědičnost a výchova. Na závěr teoretické části se věnuji životnímu stylu současné populace, tomu co je aktivní životní styl a změna životního stylu. Pro dosažení výsledků v empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s dospělými jedinci ve věku 40 - 50 let. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů, z toho byla polovina mužů a polovina žen. Na základě odpovědí bylo vytvořeno 8 kategorií, ty jsou zpracovány do myšlenkových map, které byly následně důkladně popsány. Pro výzkum byly stanoveny tyto otázky: Mohou pohybové aktivity provozované v dětství přispět k ovlivnění postoje k nim v dospělosti? Jak informanti hodnotí pozitiva a negativa pohybových aktivit provozovaných v dětství? Rozhovory se zaměřovaly na pohybovou aktivitu dotazovaných. Mezi prvními otázkami jsem se informovala o tom, zda probadni ve svém dětství nebo alespoň mládí dělali aktivně nějaký druh sportu. Dále jsem se ptala, kdo nebo co, probandy vedlo ke sportu nejvíce. Více jak polovina jich uvedla, že nejvíce je ke sportu vedli rodiče. V druhé části rozhovoru jsem se dozvěděla informace, které přispěly k vyřešení výzkumných otázek. Předpoklad byl, že pokud jedinec ve svém dětství pravidelně sportuje, bude fyzicky aktivní i v dospělosti. Všichni dotazovaní se ve svém mládí aktivně věnovali sportu a všichni se dodnes sportu věnují a jsou si jistí, že právě sport v dětství je nasměroval k aktivnímu životnímu stylu v současnosti. Proto se náš předpoklad potvrzuje. Odpovědi druhé výzkumné otázky nám ukázaly, jaká pozitiva a negativa mělo sportování v dětství u dotazovaných. Probandi za největší přínos nejčastěji označili sportovní zážitky ze sportu a setkání s kamarády na sportovištích. Informanti na jejich aktivním dětství většinou neshledali negativní stránky. Ti, kteří nějakou uvedli, nejčastěji řekli, že je sport zatížil na jejich zdraví nebo byl sport příčinou zranění, ale také probandi uváděli, že měli méně času například na kamarády. Poslední část rozhovoru se dotazovala na sportování v současnosti. Frekvence pohybových aktivit informantů se téměř shodovala s frekvencemi pohybových aktivit v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že dětství je základním kamenem života, ať už po stránce fyzické či psychické. Všech 14 probandů potvrdilo, že k jejich aktivnímu životnímu stylu je přivedlo právě jejich dětství založené na sportu.
|
host ::
RSS.