|
|
Prezentace neoficiální české umělecké scény 80. let mimo centrum
Ryantová, Zdislava ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá šesti českými regionálními institucemi, které se během 80. let 20. století zaměřovaly na neoficiální umění, čímž vytvořily alternativu k pražským výstavním síním, které neoficiální umění odmítaly. Mezi ně patří Galerie 55 v Kladně, Městské kulturní středisko v Dobříši, Letohrádek Ostrov nad Ohří, Galerie ve věži v Mělníku, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou spolu s Malou scénou Domu kultury v Českých Budějovicích a jako jediná soukromá Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Na základě dobových dokumentů a vzpomínkových textů charakterizuje tato práce jednotlivé výstavní prostory, okruhy lidí, kteří se kolem nich shromažďovali, výstavní program a nejvýznamnější výstavy. Tyto "galerie" uvádí do dobového kulturně-politického kontextu a do souvislostí ostatními galeriemi a významnými výstavami českého neoficiálního umění v 80. letech.
|
|
|
Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968
Vaverová, Martina ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968 pojednává o výtvarné stránce jediného poválečného humoristického časopisu v Československu od jeho založení do zlomového roku 1968. Práce sleduje, do jaké míry se karikatury zajímají o domácí i zahraniční dění. U vybraných kreslířů se snaží vystihnout nejen jejich práci pro periodikum, ale také jejich volnou tvorbu. V omezené míře, limitované omezeným množstvím důvěryhodných pramenů, se práce také snaží sledovat šéfredaktory časopisu, jakožto osoby důležité pro jeho uměleckou produkci.
|
|
|
Galerie umění a akviziční politika v době normalizace
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Neumann, Ivan (oponent)
Disertační práce Galerie umění a akviziční politika v době normalizace se zabývá problematikou tuzemského institucionálního provozu 70. a 80. let 20. století, konkrétně činností galerií zařazených do tehdejší celostátní, hierarchicky uspořádané sítě. Průzkumem jejich akviziční činnosti zjišťuje, jaká byla skladba získaných uměleckých předmětů, v jakých aspektech se instituce lišily a čím byly tyto odlišnosti zapříčiněny. Kromě samotného akvizičního procesu v tehdejší dobové praxi zároveň na základě pramenného materiálu i orální historie nastiňuje okolnosti vzniku galerijní sítě a shrnuje její činnost v liberálnějších 60. letech. Samotnou akviziční politiku galerií sleduje od začátku r. 1970, kdy se pozvolna začínala naplňovat usnesení přelomového zasedání ÚV KSČ z dubna předešlého roku, až do konce r. 1989, teritoriálně je vymezena českým územím. Zjištěné výsledky poukazují na zásadní rozdíly mezi jednotlivými institucemi i kraji, v jejichž rámci působily. Přinášejí odpovědi na otázky, jaký podíl mají mezi akvizicemi určité žánrové a námětové oblasti, jak souvisejí s kvalitou děl, do jaké míry jsou mezi jejich autory zastoupeni příslušníci jednotlivých generačních vrstev a názorových proudů a konečně zda jejich složení odpovídá oficiálně prezentované výtvarné produkci. Odhalují také proměny jak...
|
|
|
Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty
Horvatovičová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lux, Simonetta (oponent)
Mgr. Zuzana Horvatovičová Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty ABSTRAKT Hlavním tématem této výzkumné práce bylo srovnání dvou uměleckých fenoménů 60. let 20. století - italského hnutí Arte Povera (1967) a československé neoavantgardy soustředěné kolem skupinové výstavy Nová citlivost (1968). V rámci výzkumu byla konfrontována "velká historie" československých a italských uměleckých hnutí v období od druhé světové války s "lokální historií" uměleckých skupin a proudů, ke kterým náleželi umělci výstavy Nová citlivost a umělci Arte Povera, a došlo ke zmapování sítě italsko-českých kontaktů a organizátorů italských výstav v Praze a československých expozicí v Itálii. Intenzivní badání v archivech a sběr dokumentárního materiálu vedly k zajímavým výsledkům. Zkoumání původně zacílené na srovnání fenoménu Nové citlivosti a Arte Povera nevedlo k nalezení podobnosti formy a obsahu. Porovnání výstavy Nové citlivosti a hnutí Arte Programmata přineslo naopak mnohem relevantnější výsledky než srovnání zmíněné československé avantgardy s hnutím Arte Povera. Přestože Itálie a Československo v "revolučních" 60. letech navázaly užší kontakt, uměním a kulturou, která zůstala "paralelní", se obě země lišily.
|
|
|
Písmo a obraz v českom a slovenskom umení 50. a 60. rokov 20. storočia
Hachlincová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
(slovensky) Dizertačná práca sa zaoberá transformáciou vzťahu písma a obrazu v českom a slovenskom umení päťdesiatych a šesťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý interpretuje z pohľadu kultúrno-spoločenských udalostí už nie ako dejiny umenia, ale ako dejiny zobrazovania skutočnosti. Cieľom práce je tak vytvoriť komplexnejší pohľad na rôznorodé polohy integrácie písma a obrazu v domácom prostredí, a preto k fenoménu písma a obrazu pristupuje zo špecifického interpretačného hľadiska, ktoré zakladá na troch líniách. Zmapovanie fenoménu písma a obrazu v dobovom československom kontexte, ktoré predchádzalo štrukturovaniu práce, bolo podkladom pre prvú interpretačnú líniu. Tá zakladá jadro práce na štyroch spoločenských "aktivátoroch", ktoré vo vedomí umelca aktivovali potrebu inkarnácie písma a obrazu. Tým, že je predmetom práce písmo ako materiálny prejav jazyka, sleduje druhá interpretačná línia práce zámernú modifikáciu jazykovej štruktúry označujúceho a označovaného, ku ktorej vo vizuálnom obraze dochádza. Tretia interpretačná línia vsádza prvé dve do širšieho esteticko-filozofického kontextu, vďaka ktorému je možné identifikovať zložitejšie jazykové štruktúry vstupujúce do umeleckého diela. Prostredníctvom poslednej línie tak vchádzajú do práce semiologické a semiotické teórie významných...
|
|
|
Forms of the national myth: Slovak painting of the 30's and during World War II
Beličáková, Viktória ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Táto bakalárska práca Podoby národného mýtu: slovenská maľba tridsiatych rokov a počas druhej svetovej vojny sa zameriava na problematiku utvárania slovenského mýtu v maľbe medzivojnového obdobia 20. storočia s dôrazom na 30. roky a druhú svetovú vojnu, kedy zažil tento národný sloh svoj vrchol a následnú zásadnú premenu v časoch prvého Slovenského štátu. Cieľom práce je zmapovať vývoj národného mýtu s dôrazom na kľúčové osobnosti tohto obdobia a poukázať na to, aké mal podoby a čo na ne vplývalo. Zároveň sa usiluje popísať hlavné témy, ktoré slovenský mýtus zahŕňa, a poukázať na ich významy.
|
|
|
Fenomén Saatchi
Škvárová, Tereza ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce je věnována Charlesi Saatchimu, představí tak tuto významnou osobnost na poli sběratelství současného umění. Kromě životopisných dat, která jsou o Charlesi Saatchim uvedena, práce mapuje jeho sbírku, odhaluje nákupní strategie a zmiňuje i Saatchi Gallery. Práce zkoumá možné spojitosti mezi Saatchiho akviziční činností a trhem s uměním. Mimo jiné se zabývá vlivem Charlese Saatchiho na představitele volného uskupení umělců Young British Artists. Zhodnocuje i pozici Charlese Saatchiho mezi ostatními sběrateli umění.
|
|
| |
|
| |
|
|
Contemporary Art Market in Selected Regions of the Middle East
Patrášová, Katarína ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Bielický, Viktor (oponent)
Bakalárska práca "Umelecký trh na Blízkom východe" načrtáva základné špecifiká a problematiku umeleckého trhu v niektorých oblastiach Blízkeho východu, s prihliadnutím na špecifiká samotného regiónu. Zaoberá sa najmä historickým vývojom umeleckých inštitúcií, ich významom v rámci lokálneho kultúrno-politického diania a vysporiadavaním sa so súvisiacou otázkou autenticity. Práca je členená do dvoch hlavných kapitol - prvá načrtáva historický vývoj umeleckého trhu v Egypte - ako príklad inštitucionalizácie umenia v oblasti. Sleduje vývoj od konca 19.storočia po súčasnosť, s bližším zameraním sa na popis súčasných štátnych a súkromných inštitúcií a interpretáciu umeleckej reprezentácie Egypta v zahraničí. Druhá kapitola sa sústreďuje na niektoré špecifiká umeleckého trhu v oblasti Blízkeho Východu, ktoré sú jedinečné a definujú interakciu globálnych a lokálnych faktorov.
|
host ::
RSS.