|
|
Podněty a determinanty proměn výtvarného jazyka v české prostorové tvorbě v letech 1965 - 1975 - na okraji oficiálních struktur
Voborníková Mašková, Markéta ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na komplikované období vývoje českého umění - konkrétně prostorové tvorby v rámcovém mezidobí let 1965 a 1975. Na základě studia dobové situace a životních osudů a tvorby vybraných autorů si klade za cíl přehledné zmapování podnětů a determinantů, které vedly k výrazné metamorfóze jejich vyjadřovacího jazyka na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Orientuje se na umělce, kteří nebyli tendenční a nacházeli se tak mimo zájem tehdejších oficiálních struktur. I tento druh ostrakizace lze zcela určitě považovat právě za jeden z výše zmíněných impulsů, mezi něž patří například i rozvoj průmyslových technologií, objevování nových materiálů, změna způsobu produkce, historické reference či nezaměnitelná osobní zkušenost autora.
|
|
|
Hotel Praha
Hádková, Matylda ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Bakalářská práce představuje rozporuplnou a mnoha mýty zastřenou, zároveň také unikátní a pozoruhodnou stavbu ze 70. let 20. století - hotel Praha. Soustředí se na jeho architekturu a snaží se přiblížit vyjednávání za kterých vznikal, architektonickou soutěž z které vzešel a představuje také jeden další soutěžní návrh. Těžištěm práce je popis vítězného návrhu a jeho vývoje. Představena je také charakteristika jeho architektury. Na závěr je zařazen epilog k hotelu, který mapuje "památkovou kauzu", kterou hotel prošel a která bohužel skončila jeho demolicí.
|
|
|
Jana Skalická: tvorba a její reflexe ve fotografii
Davidová, Anna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
(CZ) Tématem bakalářské práce je tvorba české umělkyně Jany Skalické (1957-2015), která začínala prací s textilem, ale postupně pro své výtvarné vyjádření zvolila nový materiál - igelit. Ten svou vlastní technikou upravovala různými způsoby, s použitím žehličky či šicího stroje. Od závěsných igelitových děl se postupem času dostala k prostorovým objektům a instalacím kombinujícím igelit s dalšími materiály, jako jsou kov, dřevo, kameny a jiné druhy umělých hmot. Autorka tvořila v období od začátku osmdesátých let do poloviny devadesátých let minulého století. Práce je rozčleněna do několika částí podle témat, která se díla Jany Skalické dotýkají, a zároveň je udržována chronologie vzniku tapisérii a objektů. Jednotlivé kapitoly jsou ilustrovány příklady výstav a dílo je zasazeno do historického kontextu. Žádné z uvedených děl se dodnes nezachovalo, z toho důvodu je možné se s nimi seznámit pouze na fotografiích nebo videozáznamech z výstav. Poslední kapitola se proto zabývá problémem interpretace uměleckého díla skrze fotografii. Klíčová slova: Jana Skalická, igelity, moderní tapisérie, objekty, instalace, 80. léta, Výstavy na dvoře, fotografie objektu, Jaroslav Beneš
|
|
|
Výtvarná scéna ve Zlíně v šedesátých letech
Drábková, Veronika ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Horňáková, Ladislava (oponent)
Diplomová práce s názvem Výtvarná scéna ve Zlíně v šedesátých letech pojednává o zlínské kultuře dané doby na půdě institucí. Dělí se na tři hlavní témata, Oblastní galerii výtvarného umění ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově), galerii Dílo Gottwaldov, pobočku ČFVU a Soutěž na výzdobu Divadla pracujících. U obou galerií se práce snaží postihnout jejich založení, vývoj, chod a výstavní činnost. Kapitola týkající se Oblastní galerie se věnuje také akviziční aktivitě instituce. Kapitola o soutěži na výzdobu Divadla pracujících sleduje vývoj soutěže od jejího vypsání, vyhlášení vítězných návrhů až k oficiálnímu otevření budovy. Soutěž byla vypsána na zhotovení monumentální skulptury před budovou divadla, monumentální mozaiky pro průčelí vstupní haly divadla, plastiky na kašně v parku za divadlem a dekorativní textilní opony pro jeviště.
|
|
|
Pojetí biblické narace v českém umění 20. století od konce 40. let do počátku normalizace
Filipcová, Marie ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Jindra, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá především specifiky českého umění v období komunistické totality. Hlavním cílem bylo, zaměřit se na umělce, kteří se vlivem okolností ocitli na okraji kulturní společnosti. S touto situací se ale smířili, protože se nechtěli zpronevěřit přesvědčení a hodnotám, jež vyznávali. Zásadním společným bodem takto svobodné tvorby je výběr námětů. V našem případě se jedná o biblickou tématiku, která nejprve v 50. letech souvisela s vyrovnáním se s existencialistickými pocity. A později s hledáním výtvarného výrazu, který by obsahoval duchovní přesah. V první části se věnujeme ikonografickým paralelám. Ve druhé jednotlivým autorům a souvislostem, které určovaly jejich tvorbu. Skupinu autorů, zde tvoří ti, kteří se tématikou zabývali soustavněji. Patří mezi ně: Alén Diviš, Bohuslav Reynek, Ivan Sobotka, Věra Nováková, Mikuláš Medek, Jan Koblasa a Robert Piesen. Závěrem je připojeno pojednání týkající se soudobých filozofických tendencí, které jsou s tvorbou našich autorů spjaty.
|
|
|
Prezentace neoficiální české umělecké scény 80. let mimo centrum
Ryantová, Zdislava ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá šesti českými regionálními institucemi, které se během 80. let 20. století zaměřovaly na neoficiální umění, čímž vytvořily alternativu k pražským výstavním síním, které neoficiální umění odmítaly. Mezi ně patří Galerie 55 v Kladně, Městské kulturní středisko v Dobříši, Letohrádek Ostrov nad Ohří, Galerie ve věži v Mělníku, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou spolu s Malou scénou Domu kultury v Českých Budějovicích a jako jediná soukromá Galerie H v Kostelci nad Černými lesy. Na základě dobových dokumentů a vzpomínkových textů charakterizuje tato práce jednotlivé výstavní prostory, okruhy lidí, kteří se kolem nich shromažďovali, výstavní program a nejvýznamnější výstavy. Tyto "galerie" uvádí do dobového kulturně-politického kontextu a do souvislostí ostatními galeriemi a významnými výstavami českého neoficiálního umění v 80. letech.
|
|
|
Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968
Vaverová, Martina ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968 pojednává o výtvarné stránce jediného poválečného humoristického časopisu v Československu od jeho založení do zlomového roku 1968. Práce sleduje, do jaké míry se karikatury zajímají o domácí i zahraniční dění. U vybraných kreslířů se snaží vystihnout nejen jejich práci pro periodikum, ale také jejich volnou tvorbu. V omezené míře, limitované omezeným množstvím důvěryhodných pramenů, se práce také snaží sledovat šéfredaktory časopisu, jakožto osoby důležité pro jeho uměleckou produkci.
|
|
|
Galerie umění a akviziční politika v době normalizace
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Neumann, Ivan (oponent)
Disertační práce Galerie umění a akviziční politika v době normalizace se zabývá problematikou tuzemského institucionálního provozu 70. a 80. let 20. století, konkrétně činností galerií zařazených do tehdejší celostátní, hierarchicky uspořádané sítě. Průzkumem jejich akviziční činnosti zjišťuje, jaká byla skladba získaných uměleckých předmětů, v jakých aspektech se instituce lišily a čím byly tyto odlišnosti zapříčiněny. Kromě samotného akvizičního procesu v tehdejší dobové praxi zároveň na základě pramenného materiálu i orální historie nastiňuje okolnosti vzniku galerijní sítě a shrnuje její činnost v liberálnějších 60. letech. Samotnou akviziční politiku galerií sleduje od začátku r. 1970, kdy se pozvolna začínala naplňovat usnesení přelomového zasedání ÚV KSČ z dubna předešlého roku, až do konce r. 1989, teritoriálně je vymezena českým územím. Zjištěné výsledky poukazují na zásadní rozdíly mezi jednotlivými institucemi i kraji, v jejichž rámci působily. Přinášejí odpovědi na otázky, jaký podíl mají mezi akvizicemi určité žánrové a námětové oblasti, jak souvisejí s kvalitou děl, do jaké míry jsou mezi jejich autory zastoupeni příslušníci jednotlivých generačních vrstev a názorových proudů a konečně zda jejich složení odpovídá oficiálně prezentované výtvarné produkci. Odhalují také proměny jak...
|
|
|
Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty
Horvatovičová, Zuzana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lux, Simonetta (oponent)
Mgr. Zuzana Horvatovičová Italské hnutí Arte Povera, československá Nová citlivost a česko-italské vztahy umělců okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a Jiřího Padrty ABSTRAKT Hlavním tématem této výzkumné práce bylo srovnání dvou uměleckých fenoménů 60. let 20. století - italského hnutí Arte Povera (1967) a československé neoavantgardy soustředěné kolem skupinové výstavy Nová citlivost (1968). V rámci výzkumu byla konfrontována "velká historie" československých a italských uměleckých hnutí v období od druhé světové války s "lokální historií" uměleckých skupin a proudů, ke kterým náleželi umělci výstavy Nová citlivost a umělci Arte Povera, a došlo ke zmapování sítě italsko-českých kontaktů a organizátorů italských výstav v Praze a československých expozicí v Itálii. Intenzivní badání v archivech a sběr dokumentárního materiálu vedly k zajímavým výsledkům. Zkoumání původně zacílené na srovnání fenoménu Nové citlivosti a Arte Povera nevedlo k nalezení podobnosti formy a obsahu. Porovnání výstavy Nové citlivosti a hnutí Arte Programmata přineslo naopak mnohem relevantnější výsledky než srovnání zmíněné československé avantgardy s hnutím Arte Povera. Přestože Itálie a Československo v "revolučních" 60. letech navázaly užší kontakt, uměním a kulturou, která zůstala "paralelní", se obě země lišily.
|
|
|
Písmo a obraz v českom a slovenskom umení 50. a 60. rokov 20. storočia
Hachlincová, Lenka ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
(slovensky) Dizertačná práca sa zaoberá transformáciou vzťahu písma a obrazu v českom a slovenskom umení päťdesiatych a šesťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý interpretuje z pohľadu kultúrno-spoločenských udalostí už nie ako dejiny umenia, ale ako dejiny zobrazovania skutočnosti. Cieľom práce je tak vytvoriť komplexnejší pohľad na rôznorodé polohy integrácie písma a obrazu v domácom prostredí, a preto k fenoménu písma a obrazu pristupuje zo špecifického interpretačného hľadiska, ktoré zakladá na troch líniách. Zmapovanie fenoménu písma a obrazu v dobovom československom kontexte, ktoré predchádzalo štrukturovaniu práce, bolo podkladom pre prvú interpretačnú líniu. Tá zakladá jadro práce na štyroch spoločenských "aktivátoroch", ktoré vo vedomí umelca aktivovali potrebu inkarnácie písma a obrazu. Tým, že je predmetom práce písmo ako materiálny prejav jazyka, sleduje druhá interpretačná línia práce zámernú modifikáciu jazykovej štruktúry označujúceho a označovaného, ku ktorej vo vizuálnom obraze dochádza. Tretia interpretačná línia vsádza prvé dve do širšieho esteticko-filozofického kontextu, vďaka ktorému je možné identifikovať zložitejšie jazykové štruktúry vstupujúce do umeleckého diela. Prostredníctvom poslednej línie tak vchádzajú do práce semiologické a semiotické teórie významných...
|
host ::
RSS.