Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 105 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stát a historický film (1945-1956)
Egermajer, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem žánru historického a historicko- životopisného filmu v československé kinematografii v období třetí republiky a stalinistické diktatury, tedy zhruba v letech 1945 až 1956. Zkoumá úlohu, kterou díla tohoto žánru zastávala v oficiální poválečné a poúnorové kulturní politice. Bere při tom v úvahu jak realizované, tak nerealizované filmové projekty z vymezeného období. Vnímá je jako součást jednoho volného cyklu, umělecky i ideově propojeného a spadajícího do širší kulturní tendence známé jako historismus. Rozebírané filmy navazují na starší české kulturní tradice a to jak v oblasti výtvarného zpracování, tak v ideovém sdělení. Vizuální pojetí reprodukuje zejména konvence historické malby devatenáctého století, v době vzniku snímků všobecně známé. Pohled sledovaných projektů na české dějiny pak navazuje na obrozeneckou historiografii (zejména na díla Františka Palackého) a na její pozdější popularizátory (zejména na Aloise Jiráska). Tento výklad české historie, dominantní již od pozdní fáze národního obrození, ovšem ve zkoumaných filmech poválečného a poúnorového období doznává změn. Mnohdy implicitních a z hlediska delšího časového odstupu těžko rozpoznatelných. Tyto změny spočívají zejména v pronikání prvků vyhroceně třídního hlediska a v upozaďování náboženského a...
Počátky filmového školství
Micajová, Nikola ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Má bakalářská práce zkoumá historický vývoj filmového školství v období od konce 10. let až do Protektorátu Čechy a Morava v Československu. Zabývám se jeho počátky v podobě kurzů a kinoškol a také četnými návrhy na filmové učiliště. Z tohoto období sleduji zejména aktivity institucí působících v oblasti filmové výchovy dorostu a také to, jaký měly vliv na filmový průmysl. V rámci protektorátu se zaměřuji na analýzu proměn koncepce filmového učiliště a důležité aktéry tohoto procesu.
Otevírání a zahlazování audiovizuálních trhlin: Hudba a (dis)kontinuální montážní sekvence ve filmech Terrence Malicka
Kinzl, Jan ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Filmografie Terrence Malicka byla ve filmovědné literatuře rozebrána již mnohokrát. Nejčastěji bývá interpretována přes filozofické, environmentální či náboženské koncepty, které vyplývají přímo z témat jednotlivých snímků, avšak minimum reflexe bylo zatím věnováno hudební složce jeho filmů, a to i přes to, že právě hudba je často naprosto klíčovým hybatelem atmosféry, témat i samotných narativních struktur jeho děl. Objektem zkoumání této práce je právě tento opomíjený aspekt a jeho teoreticko-analytické rozkrytí uvnitř (dis)kontinuálních montážních sekvencí, které stojí v základu rozvolněných narativních struktur Malickových filmů a jejich celkové poetiky. Tato bakalářská práce se věnuje třem pojmům, které nejsou na poli filmově-muzikologické teorie zcela obvyklé, a staví na nich svou základní strukturu - jsou jimi hudební sutura, intertextuální interpretace nepůvodní filmové hudby a grafická vizualizace vztahu obraz-hudba. Přestože je každá z kapitol detailně soustředěná na jedno z těchto témat, napříč celou prací se prolíná ústřední otázka - jsou kontinuálně znějící hudební kompozice schopné zacelovat trhliny v diskontinuálních sekvencích? A pokud tato odpověď není jednoznačná, mohl by divák skrze aktivní participaci diskontinuity zacelit - ať už pomocí intertextuální interpretace anebo...
Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku
Sýkorová, Adéla ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem Temné slunce (Otakar Vávra, 1980) jakožto druhou filmovou adaptací románu Karla Čapka Krakatit vydaného v roce 1924. Ze současného pohledu je Temné slunce vnímáno jako remake Vávrovy první adaptace Krakatitu (Otakar Vávra, 1948). Práce řeší, jestli byl film jako remake (nebo jako nové zpracování staršího díla) vnímán i v době své oficiální premiéry a jak se k tomuto faktu stavěla česká dobová kritika. Nejprve na základě zahraniční odborné literatury vymezuje samotný pojem remake tak, jak byl chápán v době vzniku Temného slunce. Dle tohoto vymezení určuje, zda-li někdo z českých dobových kritiků na Temné slunce nahlížel podobně, jako by na něj nahlíželi zahraniční odborníci. Uvádí také pro analýzu dobové kritiky nezbytný kontext doby normalizace v Československu a především podmínky ve Filmovém studiu Barrandov, v jakých tehdy filmy vznikaly. Na základě tohoto kontextu a dohledatelných rozhovorů s tvůrci filmu pak mapuje samotný vznik filmu. Jejím hlavním cílem je především průzkum českého dobového diskurzu na téma filmových remaků prostřednictvím Temného slunce a článků z dobového tisku, které na film nějakým způsobem reagují.
Píseň pro Rudolfa III. v kontextu vývoje televizní písničky
Koulová, Pavlína ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky): Práce se zabývá seriálem Píseň pro Rudolfa III. vysílaným Československou televizí v letech 1966-1968, jeho návazností na formát televizní písničky a formální proměnou během produkce. Cílem práce je zdokumentovat, jak jeho jednotliví tvůrci využili mechanismů rozvíjených na formátu televizní písničky - československého předchůdce hudebních videoklipů, aby každý prosadil vliv instituce, jíž v produkci zastupoval, a to v rámci limitů a specifik socialistického hospodářství. K tomu je využita analýza archivních pramenů korporátní povahy pocházejících z ČST, ČsRo, Supraphonu a divadla Rokoko, dokumentů vázajících se k výrobě pořadu (především scénářů) a konzumních produktů odkazujících na seriál v době jeho vydání, které se zapojovaly do systému vzájemné propagace. Pro přiblížení podoby a proměny hudebního průmyslu 60. let jsou dále využita dobová periodika a muzikologická literatura. Výsledkem je zjištění, že neexistoval jeden spolehlivě fungující mechanismus. Místo toho se seriál samotný (a s ním i navázané produkty) neustále formálně obměňoval ve snaze uspokojit co nejvíce zapojených aktérů.
"Čtyři vraždy stačí, drahoušku" a "Pane, vy jste vdova!": Komparativní pohled na scénáře a jejich výsledné filmové podoby
Karas, Daniel ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá crazy komediemi "Čtyři vraždy stačí, drahoušku" režiséra Oldřicha Lipského a "Pane, vy jste vdova!" Václava Vorlíčka. Společnými jmenovateli obou snímků nejsou pouze rok vzniku a žánr. Oba filmy také pojí společný scenárista Miloš Macourek, svébytný černý humor a opakující se komediální herci. Cílem této práce je odkrytí specifičnosti a jedinečnosti obou filmů a jejich scenáristických tandemů skrze komparaci scénáře a výsledného audiovizuálního díla. Zabývám se tím, zda byl scenáristický základ ve výsledném díle naplněn či případně tím, v čem a jak se od filmu lišil. Pro tuto komparativní analýzu využívám nástroje britského teoretika scenáristky I. W. Macdonalda, především pak jeho pojem a koncept screen idea.
MFF Karlovy Vary: Budování identity festivalu v letech 1990-1994
Kasnarová, Petra ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Cílem této práce je rozpoznání a popsání aspektů, které měly vliv na budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v časovém rozmezí let 1990 až 1994. Na pozadí společensko-politických změn první poloviny 90. let v Československu a posléze v České republice zkoumá organizační a koncepční proměny jednotlivých festivalových ročníků. Případová studie vychází z interdisciplinárního oboru filmových festivalových studií, v jejichž rámci jsou festivaly vnímány jako místa protínajících se diskurzů a praktik. Proces budování identity je zde sledován v rámci několik možných os výzkumu festivalů tak, jak byly navrženy Skadi Loist a Marijke de Valck. Konkrétně osy programové (filmové), ekonomické a institucionální, které umožňují nahlížet na kurátorské volby, ekonomickou roli festivalu i vnitřní organizační změny v kontextu filmového průmyslu země a mezinárodního filmového festivalového okruhu.
Historik umění a film. Kinematografické aktivity Jiřího Kotalíka v letech 1967-1990
Poláková, Ivana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Jiří Kotalík (1920-1996) byl významným historikem, teoretikem a kritikem výtvarného umění a dlouholetým ředitelem Národní galerie v Praze (1967-1990). Ačkoli bylo jeho primárním zaměřením výtvarné umění, jeho nezpracovaný osobní archivní fond obsahuje důkazy o jeho dlouhodobé spolupráci s filmovými institucemi a Československou televizí. Kotalík byl členem nebo předsedou poroty na několika československých a zahraničních filmových festivalech, jako odborný poradce se podílel na značném počtu filmů a pořadů o výtvarném umění především z produkce Krátkého filmu a Československé televize a jako ředitel Národní galerie v Praze usiloval o propojení filmu a výtvarného umění v rámci výstavní praxe. Cílem této diplomové práce je seznámit její čtenáře s tímto dosud netknutým tématem.
V tratolišti: Detektivka a její produkční cykly mezi různými aktéry zestátněné československé kinematografie (1945-1965)
Mišúr, Martin ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent) ; Hain, Milan (oponent)
Východiskem disertační práce je tázání po předpokladech hrané, dlouhometrážní detektivky v prostředí zestátněné československé kinematografie. Výzkum zamýšlí hloubkově pokrýt období rámcově mezi lety 1945 až 1965, tedy od okamžiku květnového osvobození a srpnového zestátnění do fáze dílčího utlumení produkčních cyklů a žánrových označení. Od poloviny šedesátých let se tyto filmy etablovaly a po dobu několika desetiletí úspěšně přečkaly četné kolize produkční i společensko-politické. Klíčovým úkolem práce je objasnit, co především stálo právě za tímto žánrovým vývojem. Metodologicky práce těží ze žánrové teorie, konkrétně pak výzkumu produkčních cyklů, adaptovaném na tuzemské prostředí. Vymezení produkčního cyklu - tematický vzorec v produkčním uplatnění, který je při nepřerušené pravidelnosti realizován po dobu několika let - je přebráno z dosavadních definic badatelů, jež výzkum proponovali (Rick Altman, Steve Neale), a zejména pak těch, kteří podněty rozvinuli v argumentačně komplexních monografiích (Richard Nowell, Peter Stanfield). Pro místně lokalizovaný výzkum je podstatná adaptace výzkumných pozic na tuzemské prostředí (Petr Szczepanik). Pokládám produkční cyklus za prostor pro trojí analytické tázání - tematické, produkční a časové -, přičemž každé slibuje specifický přínos. Dvě základní výzkumné...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 105 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Klimeš, Ivo
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.