|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Úloha fosfolipáz A2 v mechanismu kardioprotekce indukované adaptací na chronickou hypoxii
Míčová, Petra ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, především akutní infarkt myokardu, jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích světa včetně České republiky. Jednou z možností, jak zvýšit odolnost myokardu proti akutnímu ischemicko-reperfúznímu (I/R) poškození, je adaptace na chronickou hypoxii. Molekulární mechanismus tohoto jevu však není podrobně znám. Je zřejmé, že funkce srdce závisí na zachování membránové integrity a buněčné homeostáze kardiomyocytů. Z tohoto pohledu jsou životně důležitými enzymy fosfolipázy A2 (PLA2), které se uplatňují při remodelaci a obnově buněčných membrán. Svou činností také generují lipidové signální molekuly - volné mastné kyseliny (FA) a také 2-lyzofosfolipidy. V srdci se vyskytují zástupci tří skupin PLA2 - cytosolické PLA2 (cPLA2), na kalciu nezávislé PLA2 (iPLA2) a sekretorické PLA2 (sPLA2). Cílem práce bylo sledovat v myokardu levé komory dospělých potkanů kmene Wistar následující: 1) Vliv intermitentní hypobarické hypoxie (IHH; 8 hodin/den, 5 dnů/týden, 5 týdnů, ~ 7000 m) na zastoupení celkové a fosforylované cPLA2α (p-cPLA2α, Ser505 ) a dále iPLA2 a sPLA2IIA, jakož i signálních proteinů aktivujících cPLA2α a rovněž cílů tohoto enzymu. 2) Vliv reaktivních forem kyslíku (ROS) za podmínek IHH na expresi celkové a fosforylované cPLA2 a dále iPLA2, sPLA2IIA a složení FA...
|
|
| |
|
|
Genetic determination of cholesterolemia regulation
Vlachová, Miluše ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Souhrn Většina hypercholesterolémií je polygenního původu, dosud však neznáme všechny geny, které cholesterolémii určují. K objevu těchto genů by mohlo napomoci studium experimentálních modelů se spontánním defektem v metabolismu cholesterolu. Cholesterolémie u lidí může být též ovlivněna řadou genových variací a polymorfismů. Některé z nich mohou ovlivnit i odpověď cholesterolémie na příjem tuků. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je jedinečný model hypercholesterolémie, která je indukovaná pouze dietním cholesterolem (bez přídavku kyseliny cholové nebo léků ovlivňujících činnost štítné žlázy). Již na standardní dietě má lehce zvýšenou cholesterolémii a na podání cholesterolové diety reaguje několikanásobným vzestupem koncentrace cholesterolu v krvi (odpovídající pacientům s hypercholesterolémií). Akumulují se u něj lipoproteiny s vysokým obsahem cholesterolu, zejména lipoproteiny o střední (IDL) a velmi nízké (VLDL) hustotě. V pokusu s tyloxapolem (inhibitorem lipoproteinové lipasy (LPL)) jsme zjistili, že PHHC potkan na cholesterolové dietě inkorporuje do VLDL dvakrát více cholesterolu než potkan Wistar, a to při stejném obsahu cholesterolu v játrech u obou kmenů. Tyto VLDL bohaté na cholesterol jsou in vivo katabolizovány pomaleji a hromadí se v cirkulaci. Zvýšenou inkorporaci...
|
|
|
Metabolismus mastých kyselin u onemocnění pankreatu
Macášek, Jaroslav ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Stožický, František (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Úvod: Chronická pankreatitida (ChP) je vleklé zánětlivé onemocnění, které vede k destrukci parenchymu slinivky břišní a její náhradě vazivovou tkání. Karcinom pankreatu (KP) je velmi závažné onkologické onemocnění se špatnou prognózou. Obě onemocnění jsou doprovázena změnou složení mastných kyselin (fatty acids, FA). Složení FA v lipidech je ovlivňováno mnoha faktory včetně nutričního stavu, složení přijímané potravy a působením chorobných stavů (zánětlivá a nádorová onemocnění). Předmětem studií zahrnutých v této disertační práci byla analýza složení FA v lipidových třídách plasmy u pacientů s ChP, ChP s diabetes mellitus (DM) typu 3c, KP a DM 2. typu, s cílem zjistit, se kterými klinickými a biochemickými odchylkami jsou změny FA u pacientů asociovány. Materiál a metody: První soubor sestával z 39 pacientů (30/9 M/Ž) s ChP+DM, 39 pacientů (30/9 M/Ž)s chronickou pankreatitidou bez DM, 38 pacientů (30/8 M/Ž) s DM 2. typu a 39 zdravých osob (30/9 M/Ž) párovaných podle věku a pohlaví. Druhý soubor zahrnoval 84 pacienty (47/37 M/Ž) s adenokarcinomem pankreatu a 68 zdravých osob (36/32 M/Ž). Antropometrické a biochemické parametry byly stanoveny rutinními vyšetřovacími metodami. Složení FA v plasmatických lipidech bylo vyšetřeno kapilární plynovou chromatografií. Výsledky: Nejvýraznějšími změnami...
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Interaction between adipocytes and immune cells in pathogenesis of obesity related pro-inflammatory state of adipose tissue
Mališová, Lucia ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
SUHRN Obezita je považovaná za ochorenie svetového epidemiologického významu. Je charakterizovaná hromadením tukového tkaniva (TT), ktoré sa spája so zhoršením normálnej metabolickej funkcie tohto tkaniva. Veľké množstvo klinických štúdií poukazuje na obezitou vyvolané zmeny v zápalovej signalizácií, zvýšenej infiltrácii imunitných buniek do tukového tkaniva, či stres endoplazmatického retikula ktoré sú možnými molekulárnymi príčinami vedúcimi k vzniku inzulínovej rezistencie a iných metabolických chorôb asociovaných s obezitou. Zhoršenú metabolickú funkciu TT môže zlepšiť kalorická restrikcia. A chemické šaperóny, akými sú žlčové kyseliny, modulujú stres endoplazmatického retikula. Spomínané dva prístupy liečby obezity a ochorení asociovaných s obezitou sa stali podkladom pre túto prácu. V prvej časti tejto práce sme študovali pro-zápalový stav gluteálneho TT v porovnaní k abdominálnemu TT, ako aj diferenciačné a sekrečné vlastnosti adipocytov po úbytku váhy u obéznych pacientov. V prvej štúdii sme zistili, že zápalový profil gluteálneho TT, hodnotený pomocou mRNA hladín markrov makrofágov a cytokínov, nevysvetľuje rozdiel klinického dopadu podkožného abdominálneho a gluteálneho TT v tele. Ďalej bolo dokázané, že úbytok hmotnosti ide ruka v ruke so zlepšenou schopnosťou preadipocytov diferencovať, ako aj...
|
|
|
Glutathion a glutathion dependentní enzymy za různých patofyziologických stavů.
Kodydková, Jana ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Vejražka, Martin (oponent)
Úvod: Oxidační stres (OS) hraje významnou úlohu v patogenezi neurodegenerativních onemocnění (depresivní porucha), kardiovaskulárních onemocnění, sepse, akutní a chronické pankreatitidy a rakoviny. Zvýšený OS je výsledkem nerovnováhy mezi produkcí reaktivních forem kyslíku a dusíku (RONS) a / nebo nedostatečnou kapacitou antioxidačního systému. V ochraně buněk proti zvýšenému OS a volným radikálům hraje důležitou roli glutathionový systém, tvořený antioxidačními enzymy glutathionreduktasou (GR) a glutathionperoxidasou (GPX) a redukovaným glutathionem (GSH), hlavním intracelulárním neenzymovým antioxidantem. Cílem této disertační práce bylo změřit aktivity antioxidačních enzymů GPX1, GR a hladiny GSH za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: Aktivity GPX1, GR a hladina GSH, stejně jako koncentrace markerů OS byly měřeny u šesti různých onemocnění. Tyto parametry byly sledovány u 35 žen s depresivní poruchou (DD), 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 30 septických pacientů (S) sledovaných v průběhu sepse; 15 kriticky nemocných neseptických pacientů (NC), 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP), 50 s chronickou pankreatitidou (CP) a 50 pacientů s rakovinou slinivky břišní a porovnány se zdravými kontrolami párovanými podle věku a pohlaví. Aktivity GPX1 a GR a koncentrace GSH v...
|
|
|
Možnosti ovlivnění aterogeneze u experimentálních zvířecích modelů a endoteliálních buněk
Stráský, Zbyněk ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Blaha, Vladimír (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Zbyněk Stráský Školitel: Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce: Možnosti ovlivnění aterogeneze u experimentálních zvířecích modelů a endoteliálních buněk. Tato komentovaná disertační práce se zabývá studiem Endoglinu a Spiruliny platensis v procesu aterosklerózy jak in vivo, tak in vitro zejména s ohledem na cévní endotel. Endoglin (CD 105, TGF-β receptor III, ENG) je homodimerní membránový glykoprotein, který hraje regulační úlohu v signalizaci TGFβ. Pro naše studie je zásadní vazba endoglinu a endoteliální NO-syntázy (eNOS). Endoglin zvyšuje expresi eNOS a podporuje tvorbu NO, čímž ovlivňuje funkci cévního endotelu. Změny exprese eNOS a endoglinu by tedy mohly souviset s rozvojem endoteliální dysfunkce, klíčovým krokem při aterogenezi. V našich studiích jsme sledovali vliv cholesterolu (1% cholesterolová dieta) a statinů (atorvastatin) na hladiny endoglinu u myšího modelu aterosklerózy. Studie sledující vliv cholesterolu prokázala, že hypercholesterolemie zvyšuje hladiny endoglinu v krvi a zároveň snižuje jeho expresi v aortě společně s některými protektivními markery aterosklerózy, jako jsou např. p-Smad2 a VEGF. Z dalších výsledků je patrné, že statiny...
|
|
|
Regulation of adiponectin and its isoforms production in human obesity
Kováčová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
SÚHRN Je zjavné, že nerovnováha medzi energetickým príjmom a výdajom prichádza ruka v ruke s "westernizáciou" nášho životného štýlu, čo vedie postupne k zvýšenému počtu osôb s nadváhou a obezitou, ktorí majú podstatne vyššie riziko vzniku chronických komplikácií (ako npr. inzulínová rezistencia, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia). Vznik týchto komplikácií úzko súvisí s dysfunkciou tukového tkaniva, ktorá vedie k periférnej inzulínovej rezistencii a metabolickým poruchám inzulín senzitívnych orgánov (napr. svaly, pečeň) a následne môže dojsť k vzniku centrálnej inzulínovej rezistencii. Vzhľadom k tomu, že tukové tkanivo je najväčší endokrinný orgán v tele a produkuje veľa hormónov, ktoré ovplyvňujú funkcie tukového tkaniva samotného ako aj iných orgánov, zmeny v ich produkcii je jedným z možných induktorov či prispievateľov k narušeniu energetickej homeostázy. Tukové tkanivo je prednostným miestom skladovania prebytkov živín, avšak dlhodobá pozitívna energetická nerovnováha a vysoký kalórický príjem vedú nielen k expanzii tukového tkaniva, ale hlavne k jeho patologickým zmenám. V stave obezity, tukové tkanivo je pod neustálym metabolickým stresom, čo vedie k aktivácii zápalových reakcií. Dochádza k prestavbe tukového tkaniva so zvýšenou akumuláciu makrofágov - dôležitý zdroj prozápalových...
|
host ::
RSS.