Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Tanec v díle Bohuslava Martinů
Dercsényiová, Lucie ; Brodská, Božena (vedoucí práce) ; Kazárová, Helena (oponent) ; Reittererová, Vlasta (oponent)
Disertační práce Tanec v díle Bohuslava Martinů se v první části zabývá inscenacemi jeho čtrnácti baletů, které byly doposud uvedeny. Následující část je věnována tanečním zpracováním, ve kterých byly použity Martinů koncertní opusy. Závěr práce se věnuje třem operám, do nichž Martinů zakomponoval taneční scény: Voják a tanečnice, Hry o Marii, Divadlo za bránou. Přílohy tvoří u vybraných děl libreta, partitury se scénickými poznámkami skladatele; na přiloženém CD jsou uloženy archivní fotografie scénických návrhů a fotografie z představení.
Profese tanečního mistra v Čechách 19. století
Zilvarová, Daniela ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Kazárová, Helena (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled o profesi tanečního mistra v Čechách v 19. století, přičemž pro rozsáhlost časového a místního vymezení a nedostupnost pramenů se autorka zaměřila převážně na Prahu v druhé polovině 19. století. Zabývá se otázkami, jaké podmínky musel jedinec splňovat, aby mohl vykonávat povolání učitele tance. Analyzuje profesi z hlediska jejích jednotlivých činností, kdy se taneční mistr uplatňoval ve společnosti nejen jako pedagog, ale také velmi často jako organizátor tanců na tanečních zábavách, jako choreograf a v některých případech i jako hudební skladatel. Zvláštní pozornost je věnována instituci Klubu tanečních mistrů v království Českém, ve kterou se taneční mistři koncem 19. století sdružili. Autorka také řeší problematiku a původ užívání významných titulů tanečních mistrů (zemský, stavovský). Krátce se též pozastavuje nad otázkou, jakou roli sehrávaly v povolání tanečního mistra ženy.
Balety P.I. Čajkovského v Neumeierově podání
Pollertová, Adéla ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent)
Práce na téma ?Balety Petra Iljiče Čajkovského v Neumeierově podání? zachycuje práci choreografa, režiséra a intendanta Hamburského baletu Johna Neumeiera na klenotech klasického repertoáru. Balety Louskáček, Labutí jezero a Spící krasavice bezesporu patří mezi nejhranější, nejnavštěvovanější a nejoblíbenější tituly většiny divadel s klasickým repertoárem. John Neumeier dokázal dát těmto dílům zcela novou tvář a tím je přiblížil dnešním divákům. Podařilo se mu zachovat ducha staré doby a přidat do svých baletů lidskost, každodennost se spojujícím tématem všech tří děl ? lásku v jakékoliv podobě. Zajímave srovnání původní verze s Neumeierovou přispěje k celkovemu orientovaní se v baletech P. I. Čajkovského přepracovaných do verzí ze sedmdesatých let 20. století.
LETTERE CONTRA LETTRES
Dotlačilová, Petra ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Brodská, Božena (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám dvěma slavnými choreografy osmnáctého století, Gasparem Angiolinim a Jeanem-Georgesem Noverrem, a jejich sporem o podobě rodícího se žánru baletu pantomimy. Po představení obou tvůrců a stručném nastínění dobové situace následuje detailní popis příčin a důsledků jejich polemiky. Stěžejní částí mé práce je analýza jejich tištěných textů a v nich vyjádřených názorů, především Angioliniho spisu Lettere di Gasparo Angiolini a Monsieur Noverre z roku 1773 a následných reakcí na toto dílo.
Fenomén Butó, jeho vznik, šíření a vlivy na evropskou taneční scénu
Burešová, Lucie ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent)
Tato magisterská diplomová práce zkoumá fenomén japonského moderního tanečního umění zvaného butó. Přibližuje jeho inspirační vlivy, socio-kulturní pozadí a podmínky jeho vzniku. Sleduje jeho vývoj ve třech generacích japonských tanečníků. Diskutuje problematiku šíření butó za hranice Japonska a reakce přijímání tohoto nového uměleckého směru v Evropě. Podává také přehled působení tohoto fenoménu v Čechách a jeho vliv na evropskou i českou taneční scénu.
Taneční hudba Nicoly Matteise mladšího
Ferjentsik-Wernerová, Blanka ; Kazárová, Helena (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (oponent)
Diplomová práce "Taneční hudba Nicoly Matteise mladšího" zpracovává nepříliš známou problematiku scénické taneční hudby v barokních operách vídeňských dvorních skladatelů 1. pol. 18. století. Klade si za cíl představit taneční tvorbu ve své době velice uznávaného skladatele Nicoly Matteise mladšího a zasadit ji do dobového kontextu. Zmiňuje se o kulturním dění u císařského dvora ve Vídni. Informuje také o životě a díle skladatelů a libretistů, autorů oper s taneční hudbou Nicoly Matteise. Snaží se dokázat, že tanec zaujímal velice důležité postavení v rámci barokní opery a byl zcela rovnocenným partnerem hudbě a zpěvu.
Balet Pavla Vranického "Das Waldmädchen"
Stratilová Urválková, Eva ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Kazárová, Helena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o baletu Das Waldmädchen skladatele Pavla Vranického, který měl premiéru ve vídeňském dvorním divadle Kärntnertortheater v roce 1796 a jež se o dva roky později objevil na scéně pražského Stavovského divadla. V Českém muzeu hudby bylo nalezeno několik hudebnin vztahujících se k baletu, které byly podrobeny srovnání s klavírním výtahem baletu z vídeňské Österreichische Nationalbibliothek. Na základě obsahu uvedeného na premiérové divadelní ceduli, operního libreta Weberovy rané opery Das Waldmädchen, jež uvádí Bama Lutes Dealová, Ph.D. ve své disertační práci, a charakteru jednotlivých hudebních čísel z klavírního výtahu baletu byly vypracovány tři hypotetické verze libreta Vranického baletu.
Polská taneční scéna v 90. letech 20. století
Puchowska, Sara Maria ; Wiesner, Daniel (vedoucí práce) ; Gremlicová, Dorota (vedoucí práce) ; Kazárová, Helena (oponent)
Tato práce má přiblížit situaci na polské taneční scéně po roce 1989. Je postavena na příkladech tří uměleckých prostředí: Velkého divadla-Národní opery ve Varšavě, které je nejvíc zaměřené na klasickou taneční techniku, Poznaňského divadlo tance-Baletu poznaňského, které je současným divadlem, a Studia Buffo ve Varšavě, které na svojí scéně ukazuje muzikálová a taneční představení. Vybrala jsem toto období, protože je to doba po pádu komunizmu, kdy se změnilo hodně věcí. Dalším důvodem je, že tato doba není písemně téměř vůbec zdokumentována. Máme málo materiálů, informací a seznamů

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.