|
| |
|
|
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...
|
|
|
Resynchronizace a prosynchronizace u trvalé kardiostimulace u dětí.
Kubuš, Peter ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Kautzner, Josef (oponent) ; Novák, Miroslav (oponent)
1 Abstrakt Cíl: Zhodnocení dlouhodobých výsledků trvalé epikardiální stimulace a klinického vlivu elektromechanické dyssynchronie u trvalé kardiostimulace v dětském věku. Nalezení optimálních stimulačních míst k zamezení vzniku stimulací indukované kardiomyopatie. Metody: Retrospektivní observační studie zaměřená na dlouhodobé výsledky trvalé epikardiální kardiostimulace u dětí v České republice. Průřezová multicentrická studie na zhodnocení dlouhodobého efektu stimulačních míst v pravé (PK) a levé (LK) komoře na mechanickou synchronii a funkci LK u dětí se strukturálně normálním srdcem vyžadujících trvalou antibradykardickou stimulaci. Výsledky: Celková pravděpodobnost setrvalé epikardiální stimulace (absence nutnosti konverze na transvenózní stimulační systém) u dětí byla 92,8/76,1 % po 5/10 letech stimulace. Dyssynchronní srdeční selhání se nevyskytlo u žádného z pacientů iniciálně stimulovaných ze systémové komory. Místo komorové stimulace bylo jediným významným (P < 0,0001) prediktorem frakce zkrácení a ejekční frakce (EF) LK. Stimulace z hrotu a laterální stěny LK byla spojena se zachováním funkce LK (EF LK ≥ 55 %; poměr šancí/odds ratio (OR) = 8,26; P = 0,018). Stimulace výtokového traktu/laterální stěny PK byla jediným významným prediktorem snížené funkce LK (EF LK < 45 %; OR = 10,72; P = 0,005)....
|
|
|
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...
|
|
|
Physiological Mechanisms of Heart Rate Turbulence
Wichterle, Dan ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Kvasnička, Jiří (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Our papers on HRT physiology covered several electrophysiological phenomena associated with turbulent behaviour of sinus nodal discharge after isolated premature beat. Some observations were fairly novel (AV nodal turbulence, QT-turbulence, and HRT after atrial premature complexes), others were confirmative or complementary to the findings of other authors (impact of left ventricular ejection fraction and coupling interval). All of them were helpful for even deeper understanding the fundamental principles involved in HRT that, consequently, may offer an explanation of why HRT is such a potent postinfarction risk stratifier. From the very beginning we tried to suggest that late deceleration phase of HRT does not simply reflect the vagal function but originates from a complex interplay of both sympathetic and parasympathetic systems. Our paper on HRT hemodynamics (Wichterle et al. 2006) together with the article by Segersen et al. (2007) added perhaps "the last piece to the heart turbulence puzzle", as appreciated in Heart Rhythm editorial by Munich working group (Bauer et al. 2007).
|
|
|
Mechanismus účinku biventrikulární kardiostimulace v porovnání se stimulací levé komory a bifokální stimulací pravé komory u nemocných s chronickým srdečním selháním
Riedlbauchová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Horký, Karel (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Srdeční resynchronizační terapie (CRT) představuje akceptovanou formu terapie některých nemocných s pokročilým CHSS, jejíž akutní i dlouhodobý efekt byl potvrzen v řadě klinických studií. Nedávno bylo rovněz potvrzeno, že CRT příznivě ovlivňuje i mortalitu a výskyt hospitalizace pro srdeční selhaní. Efekt CRT je však značně interindividuálně variabilní a u řady nemocných ke zlepšení nedochází vůbec. Ačkoliv je identifikace vhodných kandidátů zřejmě klíčovým předpokladem redukujícím množství těchto CRT non-responderů, existují i další faktory, peri- i postimplantační, ovlivňující finální efekt CRT. Tato disertace byla zaměřena na některé z těchto proměnných: 1/ První z nich je selekce vhodného stimulačního režimu. V této disertaci jsme hodnotili efekt 3 z nich, které se jevily být rovnocennými alternativami CRT - biventrikulární stimulace (BiV), izolovaná stimulace LK (LVP) a bifokální stimulace PK (Bif). Ukázalo se, že první dva stimulační režimy, tj. BiV (simultánni stimulace obou komor) a LVP, vedou ke srovnatelnému akutnímu hemodynamickému zlepšení v klidu. Studie 2 této disertace rovněž prokázala srovnatelný efekt obou při zátěži. Studie 1 navíc pomohla vysvětlit příčinu tohoto ekvivalentního efektu BiV a LVP díky popisu aktivační sekvence komor, která se díky fúzi 2 aktivačních vln nad LK přibližuje...
|
|
| |
|
|
Venticular activation patterns in conduction abnormalities and during different pacing modes (aktivační sekvence při poruchách komorového vedení a různých typech komorové stimulace)
Peichl, Petr ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Lukl, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Disertační práce se skládá ze souboru publikací, které se zabývají studiem aktivační sekvence srdečních komor u pacientů se srdečním selháním a poruchami nitrokomorového vedení. Ačkoliv není možné využít elektroanatomický mapovací systém k výběru kandidátů resynchronizační terapie v každodenní praxi, jeho použití umožnilo mnohem přesnější analýzu elektrické aktivace než dovoluje standardní EKG. Charakter aktivační sekvence se významně liší podle etiologie srdečního selhání. U pacientů s DKMP je přítomno homogenní šíření elektrické aktivace s dominantním mezikomorovým zpožděním, což na EKG odpovídá obrazu blokády levého raménka Tawarova , a nejpozději aktivovaným segmentem bývá posterolaterální stěna levé komory. Naproti tomu pacienti s ICHS mívají poruchu vedení variabilní podle množství a polohy jizev po infarktu myokardu. Nejpozději aktivovaný segment je obvykle na laterální straně jizvy a tomu na EKG odpovídá nespecifická porucha nitrokomorového vedení. Tato variabilita aktivačních sekvencí přítomná především u pacientů s ICHS podporuje koncept resynchronizační terapie individuálně "šité na míru", kdy poloha stimulační elektrody má být cílena do místa s nejpozdější aktivací a tedy s největší dyssychronií. Z různých stimulačních režimů používaných v rámci resynchronizační terapie umožňuje pouze...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.