Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Body of a New Aesthetics
Gazdíková, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Predmetom predkladanej práce je skúmanie špecifickej podoby telesnosti a na ňu nadväzujúcej koncepcie vnímania, s ktorými pracuje Gernot Böhme v rámci estetiky atmosfér. Ich následná aplikácia na konkrétne podoby umenia je snahou o poukázanie na potenciál tejto estetickej koncepcie v rámci recepcie a reflexie (nielen) nových umeleckých foriem. Práca predkladá analýzu Böhmeho koncepcie subjektu ponímaného výhradne ako žité telo (felt body), ktoré žije "v" priestore a "skrz" priestor a predstavuje zásadný moment legitimácie estetiky atmosfér. Takto ponímaný subjekt prekračuje tradíciu duality duše a tela a snaží sa o rehabilitáciu istej podoby baumgartenovskej estetiky chápanej ako aisthesis, resp. ako všeobecná teória vnímania. Obrat na strane subjektu, ktorý je možné nazvať aj "obratom k žitému telu" je inšpirovaný radikálnym konceptom subjektu neo-fenomenológa Hermanna Schmitza, pre ktorého je ľudská bytosť vždy primárne a esenciálne žitým telom (felt body) s jeho rozpriestrannenosťou, až potom subjektom, jednajúcou osobou či dušou. Takýto dôraz na fyzickú prítomnosť v priestore - ako styčný bod medzi neo-fenomenologickou tradíciou na jednej strane a Böhmeho dôrazom na zmyslovosť, ktorá sa viaže s návratom k chápaniu estetiky ako doktríny aisthesis na strane druhej - je základnou výtkou voči...
THE PROBLEM OF THE FIXITY OF TABLES: VIRGINIA WOOLF AS A NON-DUALIST AND PROCESS-ORIENTED THINKER
Krajíčková, Veronika ; Nagy, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato disertační práce zkoumá analogie mezi "osobní filozofií" Virginie Woolfové a procesuální filosofií Alfreda North Whiteheada, který sám o svém metafyzickém systému mluvil jako o "organické filosofii." Práce nemá za cíl dokázat přímý vliv Whiteheadova myšlení na dílo V. Woolfové, ale spíše poukázat na to, že tito současníci byli součástí stejného vědecko-společenského diskurzu a vymezovali se proti dlouho zakořeněným dualismům. Mezi tyto patří hlavně karteziánský dualismus těla a mysli, subjektu a objektu, živého a neživého, lidského a nelidského, a v neposlední řadě individuální a kolektivní identity. Woolfová se zajímala o filosofické poznání reality a hmotného světa a podobně jako procesuální filosofie odmítá pojem "věc", který nově definuje spíše jako shluk neustále se proměňujících procesů. Tyto procesy jsou navíc velmi úzce spojeny se subjekty, tedy vědomými pozorovateli, ve svém okolí. Woolfová dále odmítá představu neživé hmoty a ve svém díle naznačuje, že i zdánlivé inertní molekuly hmotného světa mohou mít nějakou elementární schopnost cítit či vnímat své okolí, což platí i o Whiteheadových "aktuálních událostech/entitách." Druhá část této disertace se věnuje odklonu od individuální identity ve prospěch kolektivní identity a komunity v pozdní tvorbě Woolfové. Toto pojetí kolektivní...
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
Kritické přístupy estetického formalismu v koncepcích Durdíka a Hostinského k Wagnerově ideji "Gesamtkunstwerku"
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat kritiku koncepce "Gesamtkunstwerku" z hlediska české formalistické estetiky druhé poloviny 19. století. Protože je koncepce "Gesamtkunstwerku" především spojována s teoretickým a uměleckým dílem Richarda Wagnera, je nezbytnou součástí práce celková analýza dobové situace v české hudební kultuře v období konce 60. a zejména v průběhu 70. let 19. století. V tomto časovém období v české společnosti probíhala vyhrocená diskuse kolem možnosti uvedení Wagnerova operního díla v českých zemích. A souběžně s tímto tématem probíhal názorový spor o podstatě české opery, který byl vázán především na operní dílo Bedřicha Smetany. Utvářející se česká estetika do tohoto sporu vstoupila především prostřednictvím estetiků Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Hlavním tématem bakalářské práce je interpretace kritického přístupu Durdíka a Hostinského ke koncepci "Gesamtkunstwerku" na základě analýzy jejich prací, které se tomuto tématu věnovaly z hlediska jejich systému formalistické estetiky. Durdíkovo a Hostinského pojetí formalistické estetiky se začalo výrazně odlišovat právě v době, kdy se oba intenzivně zabývali problematikou "Gesamtkunstwerku". Závěrečným cílem práce je na základě komparační metody vyložení podstaty rozdílného kritického přístupu Durdíka a...
Zahrada jako estetický objekt
Svobodová, Lucie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat problematikou zahrady jako specifického estetického objektu. Práce nejprve definuje, co je považováno za estetický objekt, a pokouší se definovat a stanovit hranice pojmu zahrada. Zahrady jsou ve své podstatě velmi ambivalentní, neboť jsou spojením přírody a lidské činnosti. Práce proto shrne argumenty pro a proti zařazování zahrady do stejné kategorie jako přírodu či jako umění (lidský výtvor, který vzniká vědomě a záměrně). Položí si otázku, zda lze zahrady považovat za jeden z druhů umění, či nikoliv, a jakým způsobem zahradu vhodně esteticky vnímat. V závěru si práce položí otázku, zda lze zahradníka považovat za umělce a jakým způsobem bychom museli přemýšlet o tvorbě umění (nebo o zahradách), aby to bylo možné. Cílem práce je co nejlépe popsat specifičnost zahrady jako estetického objektu a představit její jedinečné vlastnosti. Klíčová slova Zahrada, estetický objekt, umění, příroda, environmentální estetika, estetická zkušenost
Krajina jako způsob vidění a její kritika
Pátek, Filip ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o krajině jako způsobu vidění, její kritice a její obhajobě. Práce se nejdříve zaměří na představení kritické koncepce způsobů vidění u anglického uměleckého kritika a spisovatele Johna Bergera. Na základě toho se práce přesune ke zkoumání kritických koncepcí krajiny a krajinomalby u britského humanistického kulturního geografa Denise E. Cosgrovea a amerického vizuálního teoretika a filozofa W. J. T. Mitchella. Následně se bude také zabývat vztahem těchto koncepcí ke koncepci krajiny u anglického historika a kunsthistorika Simona Schamy. Cosgrove a Mitchell se oba analogickým způsobem zabývají kritickou reflexí ideje krajiny z hlediska postmoderní a postkoloniální kritiky. Oba autoři jsou ovlivněni Bergerovou koncepcí a tvrdí, že naše estetické vnímání krajiny není přirozeným viděním, ale osvojeným, historicky vzniklým způsobem vidění. Tento způsob vidění pak vyvolává řadu otázek ve vztahu k tradičnímu pojetí estetiky krajiny a může vést k opětovnému promyšlení tradičních pojmů, jakými jsou estetický postoj, psychická distance nebo idea nezainteresovaného zalíbení. Proti tomu hodlá práce představit optimistickou koncepci krajiny u Schamy. Cílem této diplomové práce je ukázat, že krajina a její estetické oceňování není něčím samozřejmým a automaticky pozitivním, ale...
Ženské tělo jako jazyk performance
Pereverzeva, Kristina ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifičností estetických názorů Eriky Fischer-Lichte a jejím konceptem performativity. Estetická koncepce performativity Eriky Fischer-Lichte se formovala pod vlivem probíhajícího performativního a kulturního obratu na základě nově vzniklého oboru divadelní vědy. V návaznosti na tuto skutečnost se práce mimo jiné zaměřuje i na jiné soudobé teorie teatrality a koresponduje s analýzou inscenací a performancí od šedesátých let 20. stol. V práci jsou nastíněny i teorie německého divadelního vědce a germanisty Maxe Herrmanna, koncepce současného umění RoseLee Goldberg a názory německého teatrologa Hanse-Thies Lehmanna. Ústředním tématem práce však zůstává postava Eriky Fischer-Lichte.
Vliv "ždanovismu" na vývoj české poúnorové hudební estetiky
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dění v české hudební estetice po "Vítězném únoru". V důsledku politických změn byla tato oblast veřejného života řízena podle sovětského vzoru. Proto tuzemští autoři přejali původně sovětské zadání boje proti formalismu. V první části práce jsou nejprve představeny kořeny sovětského boje s formalismem, z nichž vyrostly dvě protiformalistické kampaně. V souvislosti s druhou kampaní jsou představeny názory dobových sovětských teoretiků na společenskou funkci hudby (či umění obecně) a možnosti hudebního zobrazení. Druhá část práce se zaměřuje na českou debatu, respektive její čelní protagonisty: Zdeňka Nejedlého, Josefa Stanislava, Miroslava Barvíka a Antonín Sychru. V závěru práce je česká debata srovnána se sovětským vzorem. Klíčová slova socialistický realismus | normativní estetika | hudební estetika | ždanovismus | ideologie
Perspektivy pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana
Pejšová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Základním tématem diplomové práce je postavení pojmu estetické zkušenosti na poli současné estetiky. Jako jeden z nejzákladnějších pojmů novověké estetiky byla estetická zkušenost v posledním půlstoletí podrobena kritice z mnoha stran. Zároveň však v posledních desetiletích dochází, z několika souvisejících příčin (znovuoživení filozofického pragmatismu, znovu promýšlení odkazu Kantovy estetické teorie aj.), ke snaze tento pojem reinterpretovat a udržet jej jako smysluplný a funkční v rámci diskurzu estetické teorie. Užším tématem této diplomové práce je obhajoba neopragmaticky laděné interpretace pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana. Práce se pokusí poukázat nejen na Shustermanovy argumenty, které podporují udržitelnost pragmatického pojetí pojmu estetické zkušenosti, ale rovněž i na stanoviska, která v udržení tohoto hlediska brání. Pozornost se bude soustředit především na Shustermanovu interpretaci Deweyho pojetí "umění jako zkušenosti" a v závěru na Shustermanovo vlastní, přesto s Deweyho pragmatismem související téma - somaestetiku. Klíčová slova: estetická zkušenost, pragmatismus, Richard Shusterman, somaestetika
Symbol a pocit v estetice Susanne K. Langerové
Brom, Pavel ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Práce se pokouší představit teorii umění Susanne Langerové. V první fázi přibližuje její pohled na percepci, která je ale hluboce provázána s dalšími procesy naší mysli. Proto se práce v pohledu na percepci soustředí i na základní principy komunikace a vyjadřování člověka, které jsou všechny regulovány, v perspektivě této teorie, konceptem symbolu. Symbol je zde prvkem, který jednak při percepci oživujeme, a jednak jej při percepci promítáme do percipovaného. Než se tato práce zaměří na percepci obecně, pokouší se vysvětlit všechny aspekty symbolu jako jedné ze základních jednotek operujících v mysli. Poté postupuje zúžením percepce na percepci umění, v rozlišení diskurzivního a nediskurzivního symbolu a specifického nediskurzivního symbolu v umění. Na základě tohoto rozlišení bude zaměřena pozornost na vysvětlení, jak v takové říši symbolismu pohlíží Langerová na umění, jeho tvorbu a jeho hodnotu. Souběžně s tímto vývojem, od obecné percepce k definici umění, se v textu čím dál více bude pracovat s termínem pocit. Představen bude tento koncept taktéž jako nezbytná součást našeho jednání, komunikace a percepce, ačkoli je pocit chápán běžně jako v opozici k rozumu. Toto provázání bude nezbytné v nastolení pozadí k teorii symbolu, především symbolu v umění. Práce se bude proto věnovat roli...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.