|
|
Role of protein kinase C isoforms in cardioprotective mechanism of chronic hypoxia
Hlaváčková, Markéta ; Novák, František (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, především akutní infarkt myokardu, jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že dlouhodobá adaptace na chronickou intermitentní hypobarickou hypoxii (IHH) snižuje rozsah ischemicko-reperfúzního poškození. Zdá se, že proteinkinasa C (PKC) se uplatňuje v mechanismu kardioprotektivního účinku IHH, neboť obecný inhibitor PKC zcela zablokoval kardioprotekci vyvolanou adaptací na IHH. Nicméně zapojení jednotlivých isoforem PKC v tomto kardioprotektivním fenoménu zůstává nejasné. Cílem této práce bylo studovat úlohu isoforem PKCδ a PKCε, které jsou nejvíce zastoupenými isoformami PKC v myokardu potkana, v mechanismu kardioprotektivního působení IHH. Ukázali jsme, že adaptace na IHH zvyšuje v myokardu levé komory potkana celkové množství proteinu PKCδ společně s množstvím její fosforylované/aktivní formy a současně zvyšuje přítomnost této isoformy PKC na sarkolemální membráně a v mitochondriích. Redistribuce PKCδ na sarkolemální membránu a do mitochondrií stejně jako snížení velikosti infarktového ložiska v srdcích adaptovaných na IHH byly potlačeny podáním inhibitoru PKCδ delta, rottlerinu. Adaptace na IHH naopak snížila množství celkového proteinu PKCε a neovlivnila buněčnou distribuci a fosforylaci této isoformy PKC. Podání inhibitoru PKCε, KP-1633,...
|
|
|
Development of a new sand fly exposure test to evaluate vector control tools
Willen, Laura Adrienne André ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
V oblasti Středozemního moře je ročně zaznamenáno 1200-2000 nových případů lidské viscerální leishmaniózy. Toto onemocnění je zoonózou působenou parazitem Leishmania infantum a přenášenou flebotomy. Hlavním rezervoárem jsou psi, kteří mohou též onemocnět závažným a chronickým onemocněním, psí leishmaniózou; jedním z hlavních přenašečů je Phlebotomus perniciosus. Sliny krevsajících přenašečů byly opakovaně využity při studiu pobodání hostitelů a sledování účinnosti insekticidních zásahů. Tato disertační práce byla proto zaměřena na identifikaci slinných antigenů, které mohou sloužit jako markery pobodání psů druhem P. perniciosus a mohou být použity k vývoji nových diagnostických metod. Prvá část práce byla věnována využití rekombinantního slinného proteinu P. perniciosus - rSP03B - v různých endemických oblastech psí leishmaniózy. Během průřezové studie byla zjištěna podobná protilátková odpověď u psů pocházejích z různých oblastí okolo Středozemního moře a bylo potvrzeno, že rekombinantní protein je antigenně shodný s nativním proteinem ze slin. V následující longitudineální studii byla sledována sezónní dynamika protilátkové odpovědi proti P. perniciosus. Bylo prokázáno, že odpověď proti slinám i rSP03B koreluje se sezónní aktivitou P. perniciosus a je signifikantně nižší během zimních měsíců....
|
|
| |
|
|
Geny antibiotické rezistence u půdních aktinobakterií
Patrmanová, Tereza ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Aktinobakterie jsou důležitou součástí půdních ekosystémů, kde se podílí na rozkladu organické hmoty. Pro tyto bakterie je tak důležitý sekundární metabolismus, který jim umožňuje produkovat bohatou škálu různých látek. Mezi tyto látky se řadí antibiotika, z nichž si své místo v klinické praxi našly i aminoglykosidy. Tato antibiotika jsou významná díky širokému spektru účinku vůči gramnegativním a grampozitivním bakteriím. Jejich používání však v současné době nese rizika, spočívající především v jejich toxicitě, ale také v rozvoji antibiotické rezistence u bakterií, která snižuje jejich účinnost. Aktinobakterie se jako producenti aminoglykosidů musí chránit i před těmito látkami, což dokazuje pestrost typů rezistence, z nichž nejprostudovanější je enzymatická inaktivace. Aktinobakterie si v evoluci vytvořily různé mechanismy, které přispívají k odolnosti vůči látkám s antimikrobiálním účinkem. Geny kódující odolnost k antibiotikům mají v půdním prostředí široké zastoupení. To je ovlivněno mnoha faktory, zejména selekcí bakterií v půdě kontaminované antibiotiky a také kontaktem se zástupci pocházejícími z lidských a živočišných odpadů. Důležitou roli zde hraje horizontální přenos genetické informace, který umožňuje rozšíření genů rezistence mezi fylogeneticky nepříbuznými bakteriemi. Powered by...
|
|
|
Úloha leptinu a α1-adrenergních receptorů v regulaci energetického výdeje A/J myší
Šárková, Jana ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Obezita a k ní přidružená onemocnění se stávají jedním z nejzávažnějších problémů pro zdravotnictví v rozvinutých zemích. Jednou z možností pro léčbu obezity a doprovodných onemocnění by bylo zvýšit energetický výdej. Je známo, že leptin reguluje příjem potravy a energetický výdej, jak u hlodavců, tak lidí. Leptin působí přímo na cílové tkáně, a také nepřímo, ovlivněním hypotalamu a stimulací sympatického nervového systému prostřednictvím α1-adrenergních receptorů. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou leptin a α1-adrenergní stimulace periferních tkání důležité pro rezistenci u myší kmene A/J vůči obezitě vyvolané vysokotukovou dietou. Na rozdíl od myší kmene B6, které jsou k obezitě náchylné, vede u myší kmene A/J krmení vysokotukovou dietou během dvou týdnu po odstavu ke zvýšeným hladinám leptinu v krvi. Fenylefrin, agonista α1-adrenergních receptorů, indukoval u myšího kmene A/J zvýšení celotělového energetického výdeje měřeného nepřímou kalorimetrií. Cirkadiánní rytmus krevních hladin leptinu se měnil v závislosti na dietě u myšího kmene A/J. Výsledky podporují hypotézu, že adrenergní stimulace tkání, závislá na leptinu, je důležitá pro řízení energetického výdeje a náchylnost k obezitě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geny sekundárního metabolismu v půdních bakteriálních společenstvech
Patrmanová, Tereza ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Potřeba nových antibiotik a dalších sloučenin s biologickou aktivitou je důvodem zvýšeného zájmu o sekundární metabolity půdních bakterií. V půdním prostředí má dominantní postavení kmen Actinobacteria, jehož potenciál spočívá ve schopnosti produkce širokého spektra antibiotik a také přítomnosti řady mechanismů, kterými se působení antibiotik brání. Cílem této diplomové práce bylo pomocí navržených primerů a primerů převzatých z publikací stanovit počty kopií vybraných genů sekundárního metabolismu v půdách dvou lokalit. Nepodařilo se navrhnout dostatečně účinné nové primery k detekci vybraných genů v půdním prostředí, a proto byly použity pouze již publikované primery, jejichž specifita byla ověřena. Ve vzorcích odebraných z půdních profilů dvou stanovišť byla prostřednictvím digitálního PCR stanovena množství bakterií, aktinobakterií, genů pro polyketid-syntázu typu II a Erm metyltransferázu zprostředkovávající rezistenci k antibiotikům skupiny MLSB (makrolidy, linkosamidy a streptograminy B). Porovnání stanovených počtů genových kopií přineslo informaci o struktuře bakteriálního společenstva a o zastoupení bakterií nesoucích vybrané geny sekundárního metabolismu v závislosti na změně podmínek vlivem stromového patra a narůstající hloubky půdního profilu. Množství bakterií a aktinobakterií byla...
|
|
|
Local metabolism of glucocorticoids in female Prague hereditary hypertriglyceridemic rats
Klusoňová, Petra ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Enzym 11-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 (11HSD1) je oxidoreduktáza, která katalyzuje konverzi glukokortikoidů (GC) z méně aktivních 11-oxoderivátů na aktivní 11- hydroxyderiváty. Aktivními GC jsou: kortizol u člověka a kortikosteron (CS) u potkana. Činností 11HSD1 v různých tkáních tedy může být nastavena rozdílná hladina aktivních GC nezávislá na plasmatické hladině GC řízené hypothalamo-pituitárně-adrenální osou (HPA osa). Chronické zvýšení systemické hladiny GC vede k rozvoji Cushingova syndromu, který je mimo jiné charakteristický centrální obezitou a dalšími příznaky metabolického syndromu. U ostatních pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem jsou sérové hladiny GC stejné jako u zdravých jedinců, předpokládá se ovšem, že u některých pacientů by mohla být zvýšená lokální hladina GC v metabolicky aktivních tkáních vlivem zesílené činnosti 11HSD1. Souvislost 11HSD a metabolického syndromu byla potvrzena také na transgenních modelech. Pražský hereditárně hypertriglyceridemický potkan (HHTg) představuje neobézní model metabolického syndromu. Zvířata od narození trpí zvýšenou hladinou TG a postupem času u nich dochází k vývoji poruch glukózové homeostázy a hypertenze. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla doposud studována souvislost mezi GC a hypertriglyceridemií, rozhodli...
|
|
| |
|
|
Study of metabolic syndrome in mice model: roles of dietary lipids, adipose tissue and AMP-activated protein kinase
Medříková, Daša ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Houštěk, Josef (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
SOUHRN Obezita a přidružené metabolické poruchy jsou velkým problémem moderní společnosti. Příčinami celosvětového nárůstu obezity jsou sedavý životní styl, vyšší kalorický příjem a v neposlední řadě změna ve složení potravy. Jednou z příčin vysoké prevalence obezity v současné populaci může být posun poměru mezi obsahem n-6 a n-3 mastných kyselin (MK) v dietě směrem k vyššímu obsahu n-6 MK. Na rozdíl od n-6 MK, se n-3 MK vyznačují antiatherogenními, antiobezogenními a protizánětlivymi účinky. Podařilo se nám prokázat pozitivní schopnosti přírodních i chemicky modifikovaných n-3 vícenenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem v prevenci i reverzi metabolického syndromu u zvířecího modelu, u myší vystavených působení diety s vysokým obsahem tuku. Další studium bylo zaměřeno na průkaz významu jednoho z hlavnich regulačních mechanizmů lipidového metabolizmu, enzymu AMP-aktivované proteinové kinázy (AMPK), pro indukci netřesové tvorby tepla ve svalu vlivem vysokotukové diety. Zjistili jsme, že zvýšení krevních hladin leptinu v důsledku vysokého příjmu tuků vyvolá aktivaci AMPK ve svalu. To vede k indukci katabolizmu lipidů a částeční ochraně organizmu před obezitou. Kromě leptinu působí jako aktivátory AMPK také vícenenasycené MK, i když ty jsou do procesu aktivace zapojené nepřímo, přes zvýšení krevních...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
host ::
RSS.