|
|
Iserův pojem implikovaného čtenáře a problematika literatury pro děti
Piwowarská, Veronika ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce představí pojem implikovaného čtenáře, který v sedmdesátých letech zavedl a následně propracoval Wolfgang Iser. Ukáže, vůči jakým pojetím čtenáře se Iser vymezuje a jaké jsou přednosti jeho pojetí implikovaného čtenáře pro porozumění procesu četby literárního díla a pro uchopení samotného čtenáře. Na tomto základě se dále pokusí naznačit, zda a jak je pojem implikovaného čtenáře využitelný pro charakterizaci a porozumění problematice dětské literatury. Problematiku dětské literatury rozebere primárně v pojetí Jany Segi Lukavské, Karin Lesnik-Obersteinové a samotný koncept dětského implikovaného čtenáře v pojetí Aidana Chamberse. Klíčová slova implikovaný čtenář, čtenář, literatura pro děti, dětský čtenář, dětský implikovaný čtenář, Wolfgang Iser, Aidan Chambers, Jana Segi Lukavská, Karin Lesnik-Obersteinová
|
|
|
Experimentální estetika Otakara Zicha
Bělohradská, Anna ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tu část vědeckého odkazu významného českého estetika Otakara Zicha (1879-1934), v níž formuluje zásady využití experimentu ve výzkumu některých estetických otázek, jejichž dosavadní řešení považoval za sporné. Takto zaměřená Zichova výzkumná práce spadá do jeho raného období, v němž se především zabýval otázkou vztahu hudby a citů (nálad) a problematikou toho, co patří do estetického vnímání hudby. Základním pramenem pro předmět práce slouží Zichova práce Estetické vnímání hudby, v níž vychází z řady podnětů a návrhů experimentálního výzkumu v oblasti psychologie a estetiky, jak se utvářely v průběhu druhé poloviny 19. století a současně vědomě navazuje na podněty svého učitele Otakara Hostinského. Tyto podněty jsou v práci sledovány, vyhodnocovány a zasazeny do kontextu formování Zichovy experimentální estetiky. Cílem práce je analýza a zhodnocení účinnosti metody, s jejíž pomocí Zich na základě výsledků experimentálního výzkumu zformuloval teorii významové představy v hudbě a zcela nově interpretoval city a nálady ve vztahu k hudbě, včetně objasnění toho, co z hlediska hudebního vjemu patří do estetického vnímání hudby. Klíčová slova Otakar Zich, experimentální estetika, estetické vnímání, hudba
|
|
|
Pojem čtenáře v literární teorii Wolfganga Isera a Stanleyho Fishe
Vavřičková, Hana ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Od sedmdesátých let dvacátého století se začínají v literární estetice a teorii literatury rozvíjet koncepce zkoumající čtenářskou odezvu (reader-response theories of literature). Ačkoliv tyto teorie sdílí orientaci na čtenáře, mezi sebou se často výrazně liší, snaží se zodpovědět na jiné výzkumné otázky a zdůrazňují jiné aspekty čtenářské odpovědi. To můžeme říci i o literární teorii Stanleyho Fishe a Wolfganga Isera. Zadávaná bakalářská práce se pokusí ukázat jak styčné momenty obou teorií, tak jejich rozdíly. Vstupem do obou teorií bude představení konceptu čtenáře, se kterým obě teorie pracují. V případě Isera se jedná o čtenáře implikovaného (implied reader,) v případě Fishe o čtenáře informovaného (informed reader).
|
|
|
Patočkovy estetické interpretace Hegelových filozofických a estetických úvah
Vydrová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám Patočkovým pojetím umění na základě časovosti. Patočka se ve své filozofii umění vztahuje k Hegelově tezi o minulostní povaze umění a s odkazy na Hegelovu filozofii času a Hegelův popis zkušenosti s krásným předmětem formuluje teorii umění založeného na původní časovosti. Později však toto pojetí zpochybňuje, což nabízí prostor k úvahám o podstatě umění, a především o tom, jakým způsobem se umění v průběhu vývoje lidstva měnilo. K postihnutí této problematiky využívám Patočkovo pojetí subjektivity, mýtu, dramatičnosti a epičnosti, které řeším na základě Patočkova pojetí času jako jednoty časových dimenzí. V poslední části práce se věnuji Patočkovým vyjádřením o současném umění, jeho blízkosti k životu, a ne zcela jednoznačné tezi o potenciálu současného umění vymanit se z epické vázanosti.
|
|
|
Tělo, oděv a móda z pohledu filozofie a estetiky
Beerová, Petra ; Jarošová, Helena (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se nebude zajímat o osobnost lidí, kteří se zajímají o novinky ze světa módy, ale o všechny lidské bytosti, pro které je vlastní, že pro společnost zakrývají jinak nahé tělo. Již od středověku je lidské tělo vztaženo k módě. V prvním kroku se podíváme na to, co je tělo (fenomenologická interpretace). Tato část pak slouží čtenáři k propojení širších souvislostí. V druhé části si vyjasníme, jak charakterizovat oděv, jaký je jeho význam a kde se vzal. Ve třetím tematickém okruhu propojíme dvě předcházející roviny problematiky, a to nikde jinde než na poli filozofie. Jedná se o práci v méně zkoumané oblasti filozofie. Jako cíl práce jsme si stanovili zmapovat a popsat souvislosti mezi tělem, odíváním a módou v rámci estetických koncepcí. Budeme se snažit zodpovědět otázku, proč je důležité se více zabývat oděvem v rámci estetického a filozofického bádání.
|
|
|
Motiv sportu v díle Roberta Musila (Estetický aspekt)
Šafrová, Kateřina ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předmětem práce je motiv sportu a tělesnosti v literárním díle Roberta Musila, především pak jeho filozofický a estetický aspekt. Cílem práce je nejprve v první části textu postihnout dosavadní poznatky týkající se tohoto tématu v sekundární literatuře. Na základě těchto poznatků je pak v druhé části textu rozvinuta hypotéza Hannse- Marcuse Müllera o souvislosti koncepce tělesnosti u Roberta Musila a Friedricha Nietzscheho. Bakalářskou práci uzavírá vlastní návrh ucelené koncepce sportu v uvažování Roberta Musila, který vyvrací stávající názor o vnitřní rozporuplnosti Musilových tvrzení, který u odborné veřejnosti převládá.
|
|
|
Pragmatické momenty v disertační práci Karla Čapka
Váchová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Karel Čapek je označován za pragmatika české filozofie. Pragmatismus měl ovšem v 1. polovině 20. století v českém filozofickém prostředí hned několik obhájců z idealistického tábora (Emanuel Rádl, Karel Vorovka, …). Většina z nich však americký pragmatismus méně či více desinterpretovala a tento směr se pro ně stal pouze úsekem cesty k jiné filozofii. Jelikož Karel Čapek ukončil svá studia disertační prací na téma Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění, položila jsem si otázku, zda se u něj pragmatické vlivy promítly rovněž do oblasti estetiky. Prostřednictvím komparace s textem Umění jako zkušenost Johna Deweyho je zřejmé, že inspirace pragmatismem se u Čapka projevila i v této oblasti. Je ovšem možné hovořit pouze o momentech, v nichž se pragmatismus odráží, nikoliv o konceptu pragmatické estetiky.
|
|
|
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
host ::
RSS.