Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 139 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Expats and the "Wall of Czechness": An Ethnography of Expat Spaces in Prague
Turek, Veronika ; Verbuč, David (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Tento výzkumný projekt zkoumá pojetí prostorů a vytváření míst expatkami žijícími v Praze. Pomocí metafory "wall of Czechness" tato práce zjišťuje, proč je vnímání života v daném prostoru důležité, protože ovlivňuje způsob, jakým člověk interaguje s prostorem kolem sebe. Tato metaforická "zeď" tak identifikuje, proč expatky v Praze nacházejí a vytvářejí vlastní, expatské komunity pro socializaci. Jako takové byly vytvořeny online platformy, jako je Facebook, které byly označeny jako prostory určené pouze pro ženy. To vede k vytváření místního sounáležitosti, zejména pro expatky, které se do Prahy stěhují samy. Tato práce upozorňuje na význam různých prostorů: bezpečných prostorů, soukromých a veřejných prostorů, proti-veřejných prostorů a genderových prostorů. Poukazuje také na význam vytváření komunit a na to, jak mohou být komunity chápány a vytvářeny pro tyto expatriantky žijící v zahraničí. Samotný termín "expat" má specifické konotace, a přestože spadají do kategorie migrantů a migrantek, mají tyto dva termíny velmi odlišný význam. Tento článek doplňuje dosavadní výzkum expatů jako skupiny migrantů, aby bylo možné lépe pochopit, jakým způsobem vytvářejí místa a místa sounáležitosti v dnešním globalizovaném světě.
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
Jewish Community and Religious Practice in Prague Synagogues from the mid-19th Century until the Shoah
Stellmacher, Martha ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent) ; Ross, Sarah M. (oponent)
Židovská komunita a náboženská praxe v pražských synagogách od druhé poloviny 19. století do šoa Téma této historicko-etnografické studie je pražská židovská obec a jejích přibližně 30 synagog a modliteben v období od druhé poloviny 19. století do holokaustu, přičemž hudebně-liturgická praxe slouží jako prisma výzkumu. Zkoumají se liturgické fenomény a náboženský vývoj, které jsou dosud zanedbané v bádání o česko-německo-židovské Praze, a hudební dějiny v českých zemích. Hlavní výzkumnou otázkou je, jaké formy a významy židé dali jejich modlení a jednání v pražských synagogách v tomto období. Studie se zakládá především na archivním výzkumu a analýze písemných dokumentů, jako například spisů Israelitské/Židovské náboženské obce a úřadů, sbírek hudebnin a dobového zpravodajství, dále pak hmotných pramenů i pramenů oral history. V popředí stojí přitom tři aspeky, které prolínají celou studii: organizační rámec, rámec aktérů a rámec praxe. První část studie se zabývá strukturální organizací zastřešující Israelitské/Židovské náboženské obce a organizací jednotlivých modlitebních komunit, které byly po organizační a liturgické stránce zcela samostatné a tedy rozmanité. Dále se zkoumají úkoly a role aktérů hudebně-liturgické praxe, tj. těch osob, které měly podíl na zpěvu a hudbě při bohoslužbě. K tomu patří...
Soundscape pražské psychedelické kytarové scény
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Psychedelická rocková hudba se od svého vzniku v 60. letech 20. století stala neodmyslitelnou součástí zvuku jak rockové, tak západní populární hudby. Tato disertační práce se věnuje tomu, jak se tato hudba provozuje v pražském prostředí, tedy pražské psychedelické soundscape (Shelemay 2006). Struktura práce je volně inspirovaná koncepty scapes tak, jak je chápe Arjun Appadurai (1996). Nejprve pojednává, jak se vyvíjel "psychedelický zvuk" a pomocí etnografického výzkumu ukazuje, co tento znamená pro aktéry v rámci této soundscape. Poté odhaluje, kdo jsou aktéři scény, jak se prolínají role performerů a publika, jak vnímají aktéři svou hudbu v rámci multižánrovosti dané scény a co pro ně znamená fenomén "psychedelické rockové hudby", ať už jde o samotný sonický element či "rituál" (Turner 1969) živého koncertování, častokrát spojeného s užíváním omamných látek. Cílem práce je popsat pražskou psychedelickou kytarovou soundscape jako velkou živoucí sít, založenou na vzájemném přátelství a pomoci, spíš než jen množinou skupin, které se samy nazývají nebo jsou nazývány psychedelické. Klíčová slova: antropologie; etnomuzikologie; psychedelie; soundscape; rock.
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 139 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.