|
|
Ekologie společenstev parazitů plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus L.)
Dávidová, M. ; Jurajda, Pavel ; Gelnar, M.
V letech 2000-2001 probíhal na dolním toku řeky Moravy výzkum parazitofauny plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Na 19 vyšetřených jedincích bylo nalezeno 27 druhů vícebuněčných parazitů náležících do 6 taxonomických skupin. Druhově nejbohatší skupinou cizopasníků byla třída Monogenea se 14 a třída Digenea se 7 druhy. Přítomnost parazitů byla zaznamenána u ryb velikosti 30 mm, přičemž minimální velikost vyšetřených ryb ve vzorku byla 29 mm. Nejdříve byl plůdek jelce tlouště kolonizován ektoparazity kůže a ploutví. Byla zjištěna signifikantně pozitivní závislost mezi délkou ryby a počtem jedinců parazitů na rybě.
|
|
|
Vliv postodiplostomózy na plůdek kaprovitých ryb
Ondračková, Markéta ; Dyková, Iva ; Gelnar, M. ; Jurajda, Pavel
Na lokalitě Čapí Hnízdo bylo během odlovů v letech 1998, 1999 a 2001 zaznamenáno 16 druhů juvenilních kaprovitých ryb. Metacerkariemi motolice Posthodiplostomum cuticola bylo napadeno 12 druhů. Plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, hořavka duhová a karas stříbřitý byly postodiplostomózou postiženy ve všech sledovaných letech. U šesti druhů juvenilních ryb byl sledován patogenní vliv metacerkarií. Společným znakem poškození tkání hostitele byl úbytek svaloviny, na němž se podílela atrofie, nekróza a zánětlivá reakce hostitele. S vývojem a růstem cyst metacerkarií souvisel vznik granulační tkáně, vyzrávání v pojivovou tkáň a vytvoření vazivového obalu. Stěna cysty byla bohatě prostoupena pigmentem, pigmentace se účastnily melanofory a iridofory. Z vyšetřeného materiálu lze soudit, že i při masivních invazích může plůdek ryb přežívat dost dlouho na to, aby se metacerkárie dostatečně vyvinuly a životní cyklus P. cuticola nebyl přerušen. Perspektivy dalšího vývoje plůdku ryb ale nejsou příliš nadějné.
|
|
| |
|
|
Vliv degradace kvality vody a prostředí na biodiverzitu ichtyofauny malých toků České republiky
Adámek, Z. ; Jurajda, Pavel
K vyhodnocení vztahu mezi degradací prostředí a biodiverzitou ichtyofauny byly použity výsledky průzkumů na 95 lokalitách 29 malých toků prvního až třetího řádu v dunajském a labském povodí. Sledování byla zaměřena na vyhodnocení základních hydrochemických ukazatelů a biologických charakteristik (složení a saprobní indexy nánosů, makrozoobentosu a ryb). Nejvyšší biodiverzita ichtyofauny nížinných i vysočinných toků byla zaznamenána v kvalitě vody odpovídající středu betamezosaprobity.
|
|
|
Metodické poznámky k morfometrickým studiím v ichtyologii
Mazurová, E. ; Zukal, Jan ; Jurajda, Pavel
Morfometrická studie vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) porovnává variabilitu měření, která byla na téže sadě materiálu provedena dvěma měřiteli a opakovaně jedním měřitelem. Sovnáno je měření 30 plastických znaků. Prezentován je také vliv zavedení indexové hodnoty plastického znaku. Index (hodnota znaku vyjádřená v procentech délky těla, popř. délky hlavy a celkové délky těla) se zavádí pro redukci vlivu rozdílné délky těla u srovnávaného materiálu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Různé strategie driftu ryb v nížinných tocích
Reichard, M. ; Jurajda, Pavel
Drift je tradičně definován jako poproudná migrace raných vývojových stádií ryb z míst, kde došlo ke tření, na místa, která jsou vhodná pro další vývoj a odrůstání. V této studii jsme sledovali rozmanitost strategií driftu raných vývojových stádií ryb. V nížinných tocích a pokusili jsme se nalézt kritéria, podle kterých by bylo možno tyto strategie klasifikovat.
|
host ::
RSS.