|
|
Essays on Model Uncertainty and Model Averaging
Skolkova, Alena ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Lafférs, Lukáš (oponent) ; Mikusheva, Anna (oponent)
V první kapitole této disertační práce navrhuji a studuji vlastnosti modelového průměrovacího estimátoru s hřebenovou regularizací. Navrhuji ridge-regularizační modifikace Mallowsova průměrování modelu(Hansen, 2007, Econometrica, 75) a Mallowsova průměrování modelu robustního vůči heteroskedasticitě(Liu and Okui, 2013, The Econometrics Journal, 16), abychom současně využili schopnosti průměrování a ridge regularizace. Prostřednictvím simulační studie dokumentuji vylepšení na konečném vzorku dat, což je důsledkem nahrazení nejmenších čtverců ridge regresí. Průměrování na základě ridge modelu je zvláště užitečné, když se zabýváme množstvími středně až vysoce korelovaných prediktorů, protože základní ridge regrese se korelované prediktory akomoduje, aniž by došlo k nafouknutí rozptylu odhadů. Jednoduchý teoretický příklad ukazuje, že relativní snížení střední kvadratické chyby roste se silou korelace. Na empirických příkladech, zaměřených na mzdy a ekonomický růst, dále demonstruji přednost ridge regularizovaných modifikací. Druhá kapitola se zaměřuje na použití elastic net regrese pro instrumentální odhad proměnných. Zkoumám relativní výkon odhadů lassa a elastic net pro predikované hodnoty prvního stupně jako součást odhadu IV. Jelikož elastic net obsahuje kromě penalizace typu lasso penalizaci typu...
|
|
|
Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů
Hrendash, Taras ; Jurajda, Štěpán ; Münich, Daniel ; Doleželová, P. ; Mrázek, P.
Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil. Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů. V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.
|
|
| |
|
|
Parenting of Sons or Daughters, Household Decisions Making and Family Characteristics
Maksymovych, Sergii ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Kabátek, Jan (oponent) ; Palguta, Ján (oponent)
První kapitola zkoumá, jak jsou životní podmínky domácností spojeny s alternativními alokacemi kontroly nad rozhodovacím procesem v domácnostech. Tato studie dochází ke třem hlavním zjištěním. Za prvé, více rovnostářský styl rozhodování uvnitř domácností je spojen s lepšími životními podmínkami. Za druhé, korelace mezi převládající kontrolou jednoho z partnerů nad rozhodovacím procesem uvnitř domácností a horšími životními podmínkami domácnosti je silnější pro ženy než pro muže. Za třetí, typ rozhodovacího procesu uvnitř domácností nijak silně nepředpovídá režim správy rodinných financí. Druhá kapitola přispívá k výzkumu, který naznačuje přítomnost rodičovských preferencí ohledně určitého pohlaví dětí. Cílem kapitoly je otestovat dva hlavní vysvětlení existence těchto preferencí. Konkrétně se jedná o rozdílné náklady na výchovu synů a dcer na straně jedné a upřednostňování jednoho pohlaví na straně druhé (dané rozdílným užitkem rodičů z určitého pohlaví dítěte nebo charakteristik výhradně spojených s jedním z pohlaví). Naše důkazy podporují vysvětlení rozdílnými náklady na výchovu v zemích s preferencí dcer. Ve třetí kapitole docházím ke třem hlavním zjištěním týkajícím se vlivu pohlaví prvorozeného dítěte na stabilitu rodiny. Za prvé, páry, které mají prvorozenou dceru ve věku 6-18 let, se častěji...
|
|
|
Essays in Applied Econometrics
Bělín, Matěj ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Guzi, Martin (oponent) ; Böheim, René (oponent)
Tyto tři kapitoly obsahují tři aplikace ekonometrických technik na empirická data popisující chování síťově provázaných aktérů. Kapitola 1 ukazuje, že velkou část běžně uváděného poklesu mezinárodního obchodu spojeného s rostoucí vzdáleností mezi státy lze připsat kulturní (ne)kompatibilitě mezi obchodními partnery. Odhady ukazují, že kulturní blízkost je pro obchod téměř stejně důležitá jako blízkost geografická. Kapitola 2 zkoumá uvalení sankcí západní koalicí proti Rusku kvůli anexi Krymu, přičemž ukazuje jejich omezený dopad ve srovnání s ruskými protisankcemi. Tyto výsledky jsou v souladu s teoretickou literaturou zdůrazňující obtížnost vyvažování politických zájmů o potrestání cílové země a ekonomických zájmů domácích voličů a firem. Poslední kapitola studuje malé skupiny vězňů během druhé světové války a odhaluje, jak přítomnost přátel zvýšila šance na přežití v koncentračních táborech.
|
|
|
Essays in Applied Economics
Afunts, Geghetsik ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Walther, Selma (oponent) ; Kocharkov, Georgi (oponent)
První kapitola této disertační práce zjišťuje, zda zavedení unilaterální rozvodové legislativy (UDL), které začalo koncem 60. let, ovlivnilo vzdělanostní strukturu manželství. Na základě údajů z oddacích a rozvodových listů za roky 1970-1988 poskytujeme (já a Štěpán Jurajda) nové důkazy o vývoji vzdělanostní struktury přílivu manželství (novomanželé) a odlivu (rozvody). Odhadujeme model difference-in-difference", abychom změřili dopad UDL na oba tyto toky. I když UDL nepřispěla k nárůstu homogamie (sklon k sezdaným partnerům mívat stejnou úrovneň vzdělání), ovlivnila vzdělávací strukturu manželství: snížila pravděpodobnost rozvodu obecně nestabilních hypogamních párů (ženy, které si vzaly méně vzdělané partnery), a přispěla k větší stabilitě homogamních párů oproti hypergamním (ženy, které si vzaly vzdělanější partnery). Druhá kapitola tvrdí, že změny v rodinných předpisech, které ovlivňují stabilitu manželství, mohou ovlivnit i rozhodování o plodnosti a tím i rozdíly v plodnosti homogamních párů (se stejnou úrovní vzdělání) oproti neho- mogamním párům. Ukázalo se, že zavedení zákonů o společné péči (JCL) v USA ovlivnilo rodinná rozhodnutí, včetně celkové plodnosti, ale...
|
|
|
Essays in Empirical Economics of the Family
Hrehová, Kristína ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Haapanen, Mika (oponent) ; Kahanec, Martin (oponent)
Tato práce empiricky zkoumá důležitá rodinná rozhodnutí. Rodiny jsou konfrontovány s různými problémy a šoky, včetně dlouhého dojíždění do práce, platební neschopnosti a nechtěného těhotenství. Studuji, jak různí aktéři včetně firem, státních úředníků a nevládních organizací ovlivňují výsledky rodin při řešení těchto výzev. Tato práce se skládá ze tří kvaziexperimentálních empirických studií, které aproximují kauzální dopady šoků, jako jsou přemístění firem, umístění center pomoci a poštovní kampaně, na důležité výsledky stability rodiny, míru osobního bankrotu a míru reprodukce. Tato práce přispívá ke stávajícímu empirickému výzkumu tím, že navrhuje nové identifikační strategie a využívá nové zdroje variability. V první kapitole studujeme dopady přemístění firem na dojezdovou vzdálenost a pravděpodobnost rozchodu manželských párů a párů s dětmi žijící ve společné domácnosti. Používáme údaje ze švédského registru za období 2010-2016 a vybíráme zaměstnance stěhujících se firem s jedním pracovištěm a více než 10 zaměstnanci. Zaměření na tento vzorek nám umožňuje využít věrohodně exogenní variabilitu dojezdové vzdálenosti vyplývající z přemístění. Rozšiřujeme tak literaturu o vliv dojíždění do zaměstnání na stabilitu vztahů tím, že omezujeme možnost, aby nepozorované časově proměnné faktory...
|
|
|
Voting under debtor distress
Grossmann, Jakub ; Jurajda, Štěpán
There is growing evidence on the role of economic conditions in the recent successes of populist and extremist parties. However, little is known about the role of over-indebtedness, even though debtor distress has grown in Europe following the financial crisis. We study the unique case of the Czech Republic, where by 2017, nearly one in ten citizens had been served at least one debtor distress warrant even though the country consistently features low unemployment. Our municipality-level difference-in-differences analysis asks about the voting consequences of a rise in debtor distress following a 2001 deregulation of consumer-debt collection. We find that debtor distress has a positive effect on support for (new) extreme right and populist parties, but a negative effect on a (traditional) extreme-left party. The effects of debtor distress we uncover are robust to whether and how we control for economic hardship, the effects of debtor distress and economic hardship are of similar magnitude, but operate in opposing directions across the political spectrum.
|
|
|
Who divorces whom: unilateral divorce legislation and the educational structure of marriage
Afunts, Geghetsik ; Jurajda, Štěpán
There is evidence that the introduction of unilateral divorce legislation (UDL) starting in the late 1960s increased US divorce rates. We ask whether making divorce easier affected the educational structure of marriage. Based on marriage and divorce certificate data covering 1970-1988, we provide new evidence on the evolution of the educational structure of marriage inflows (newlyweds) and outflows (divorces), and estimate UDL difference-in-differences effects on both flows. While UDL did not contribute to rising homogamy (the tendency towards married partners having the same level of education), it did affect the educational structure of marriage: it made generally unstable hypogamous couples (women marrying less educated partners) less likely to divorce, and it made homogamous couples more stable than hypergamous ones (women marrying more educated partners).
|
|
|
Realokace Pracovních Míst a Struktura Mezd v České Republice na Základě ISPV Údajů
Smirnov, Maksim ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Korovkin, Vasily (oponent)
Složka dynamiky pracovní síly je připisována přerozdělování pracovních míst. Konkrétně destrukce a tvorba pracovních míst naznačují strukturální změny na trhu práce a v ekonomice obecně. Míra vytváření a zániku povolání se liší podle odvětví a odráží dynamiku ekonomiky. V tomto článku používám rámec pro přerozdělení pracovních míst ke zkoumání strukturální dynamiky zaměstnanosti v České Republice v letech 2014-2016. Používám meziodvětvová srovnání míry zániku pracovních míst, tvorby pracovních míst a přerozdělování pracovních míst, abych poskytla ucelený obraz o české ekonomice prostřednictvím dynamiky trhu práce. Dále provádím podrobnější regionální analýzu pracovních toků v různých průmyslových odvětvích. Studuji také mzdovou strukturu na úrovni firmy-odvětví-skupina-odvětví-a regionální-úrovni. Analýza pracovních toků i dynamiky mezd je užitečná pro komplexnější posouzení dynamiky trhu práce. Mimo jiné ukazuji, že v letech 2014-2016 rostly v průměru v České Republice nejrychleji výrobní a obchodní sektory. Sektory mimo služby kromě zpracovatelského průmyslu se v letech 2014-2016 v průměru trvale zmenšovaly. Mzdy se vyvíjely podobně ve většině odvětví a rostly pro všechny kvantily mzdového rozdělení. Rovněž nacházím důkazy o silném negativním vztahu mezi pracovními toky na úrovni firmy a...
|
host ::
RSS.