|
| |
|
|
Vývoj přírodního prostředí Českého krasu v holocénu na podkladě malakostratigrafických analýz
Hlaváč, Jaroslav ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent) ; Kovanda, Jiří (oponent)
Introduction The faunal response to crimatic- and vegetal change during the HolocenelPostglacial) is known in far. r.t. a.ti'r,' although the information issufficient ťor certain amongst invertebrates f::'lť ^* ."*uT' regions. Molluscs are unusual potentrally be ","o t3"'i3;.::"'::;:.T *;:Í..Ti:,T$#T:j, ""*Ípalaeoenvironmental questions. rne mosi vatuable sequeň",?i^oliiou,rythose that are continuous' cover long periods of time and furnish fossilassemblages that faithfulty reflect tn.li"i"g ""mmunities, from whicrr trrey''r ere derived. Relatively few deposits "onřuini.'g molluscs fulfill all these :HÍ:^ but calcareous tufa áeposits ;;;^ thes. ..qui,"-.n;; ]; i".g" The czech Karst' formed by pareozoic limestone and rocated in the centrarpart of Bohemia between |.tl ana zaliě, is an area with numerousieposits of calcareous tufa. In this karst area about 70 localities are know "rhere calcareous tufa precipitates or was deposited in the past. (Kovanda]971: Ložek 1992;Kaď1ecoia a Žat, rqďsl. '"" Purpose of dissertation The purpose of submitted work is to give the characteristicpaleoenvironmental development of selected io"uiiti", in the Czech řarst'and to complete existing- knowledge utout it. environmentar developmentrn this karst area during Holocene p"eriod- --'- rnls worl( comes from data acquired from a...
|
|
|
Měkkýši evropských měst
Wolfová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Drvotová, Magda (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o evropské městské měkkýší fauně. Ukazuje města jako centra diverzity měkkýšů v zemědělské krajině, ale také jako oblasti, kde dochází k vysokému stupni homogenizace měkkýších společenstev, tedy nahrazování původních druhů, často endemitů, druhy nepůvodními. Homogenizace městské měkkýši fauny je zapříčiněna zejména pasivním šířením druhů pomocí člověka a také díky městskému klimatu, které je pro šířící se nepůvodní druhy obvykle z teplejších oblastí příznivější než klima okolní krajiny. S tímto souvisí další téma, kterým se tato práce zabývá, a to jsou způsoby šíření měkkýšů. Dále je v práci shrnuto, s jakými druhy měkkýšů se ve městech setkáme vzhledem k jejich vazbě na městské prostředí, jaké faktory ovlivňují měkkýší faunu a v neposlední řadě, metodické přístupy ke studiu městské měkkýší fauny.
|
|
| |
|
|
Diversity of the land snail genus Helix and its relatives (Gastropoda: Pulmonata: Helicidae) from Mediterranean origins to postglacial Central Europe
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Hausdorf, Bernardt (oponent) ; Cameron, Robert A.D. (oponent)
6 ABSTRAKT Čeleď Helicidae (hlemýžďovití) zahrnuje největší a nejznámější suchozemské plže západního Pa- learktu, nicméně až donedávna se znalost její diverzity opírala převážně o práce z počátku dva- cátého století. Řešení řady taxonomických problémů a pochopení biogeografické historie čeledi si přitom žádalo uplatnění molekulárně-fylogenetických analýz. Tato práce se zaměřuje na skupi- nu východostředomořských rodů hlemýžďovitých, především přímo na typový rod Helix Linnae- us, 1758 (hlemýžď). Počínaje zkoumáním diverzity a příbuzenských vztahů linií ve východním Středomoří a Anatolii sleduje jejich cestu od místa jejich diverzifikace až po jejich výskyt v post- glaciální fauně střední Evropy. Předkládané výsledky jsou převážně založené na analýzách sekvencí mitochondriálních genů, konchologických pozorováních a radiokarbonovém datování holocenních subfosilních nálezů. Porovnávali jsme diverzitu mitochondriálních linií v rodě Helix se závěry nové, na morfologii založené taxonomické revize rodu. Podařilo se nám shromáždit re- prezentativní data, pokrývající téměř všechny v současnosti uznávané druhy, stejně jako po- tenciálně příbuzné rody a podrody. Revidovali jsme vymezení rodu a upozornili na zřejmě rozdílný přístup k vymezování druhů v rodě Helix oproti některým jeho příbuzným. Centrem hluboké...
|
|
|
Mikrohabitatová diverzita měkkýších společenstev planinových lesů Křivoklátska
Applová, Eliška ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáčková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá hlavními faktory ovlivňujícími výskyt měkkýšů v temperátních lesích ležících na planině na území CHKO Křivoklátsko. Křivoklátsko je původností lesů v rámci střední Evropy naprosto jedinečné. Vedle toho měkkýši mohou sloužit jako bioindikátory kvality přírodního prostředí. Výzkum potvrdil za pomoci Ellenbergových indikačních hodnot vegetace signifikantní závislost druhové diversity měkkýšů na vlhkosti lokality, živinách obsažených v půdě a půdních reakcích. Výsledky zároveň prokázaly lokální vazbu abundance měkkýšů na vlhkost a výskyt velkých kusů mrtvého dřeva na stanovišti, jelikož největší množství jedinců bylo nalezeno v mikrohabitatech terénní deprese, kde se udržuje oproti okolí větší vlhkost, a pod padlým kmenem (resp. u paty vzrostlého stromu, pokud na lokalitě nebyl přítomen padlý strom). Kontinuita křivoklátských planinových lesů je pravděpodobnou příčinou vyšší druhové diversity měkkýšů oproti podobným typům lesů ve střední Evropě.
|
|
|
Pasivní disperze suchozemských plžů (Gastropoda: Pulmonata) se zaměřením na endodisperzi prostřednictvím ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Suchozemští plži patří mezi živočichy s velmi omezenými schopnostmi aktivního pohybu. Přesto dokázali osídlit i izolovaná místa a některé druhy se na kontinentech mohou relativně rychle šířit. Tyto skutečnosti jsou vysvětlovány pasivní disperzí plžů, a to zejména prostřednictvím ptáků. Bylo prokázáno, že plži mohou být přenášeni na povrchu těla ptáků (ektodisperze) i uvnitř jejich trávicího traktu (endodisperze). Přímé důkazy o těchto procesech jsou však vzácné. V této bakalářské práci proto uvádím hloubkovou rešerši publikací o pasivní disperzi plžů prostřednictvím ptáků se zaměřením na přenos uvnitř trávicího traktu. Dále se podrobněji soustředím na analýzu metodologických aspektů experimentálních studií, do které zahrnuji i relevantní zkušenosti z prací zabývajících se endodisperzí jiných organismů. V poslední části se věnuji vybraným charakteristikám plžů a jejich ptačích vektorů, které mohou ovlivňovat úspěšnost endodisperze.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Význam říčních náplavů Ohře pro studium měkkýších společenstev alluvia
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Při zvýšených vodních stavech, například při jarním tání sněhu nebo při letních povodních, voda strhává ze břehu různý materiál včetně suchozemských plžů. Takto nashromážděný materiál se nazývá náplav a při správné interpretaci může jeho složení poskytnout mnohé informace, nejen z faunistického hlediska. V minulosti byly náplavy často použity jako doplnění faunistických průzkumů různých oblastí, neboť odhalí druhy, které jsou běžnými metodami z různých důvodů těžko postihnutelné. Nejinak je tomu i v případě řeky Ohře. Pro dynamiku měkkýších společenstev je řeka důležitým koridorem, propojujícím velmi podobná stanoviště. Pokusila jsem se ověřit, zda transport probíhá přímo korytem řeky, tzv. proudovým koridorem prostřednictvím náplavů. Výsledky této práce potvrzují, že plži jsou schopni ve vodním toku přežít a uchytit se několik set metrů níže po proudu. Šíření tedy probíhá po kratších vzdálenostech. Takový transport využívají různé druhy suchozemských plžů, ale mnohem lépe jsou na přežití ve vodním prostředí přizpůsobeni větší plži.
|
|
|
Holocenní sukcese lesní měkkýší fauny Evropy
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Moutelíková, Jitka (oponent)
Studium kvartérní měkkýší sukcese má v Evropě dlouholetou tradici. Je tomu tak, protože měkkýší schránky bývají běžně a ve velkých počtech zachovány ve vápnitých kvartérních sedimentech různého původu. Od druhé poloviny minulého století jsou tyto sukcese využívány jako proxy data pro paleoekologické studie. Na základě znalostí současné ekologie měkkýšů a složení kvartérních společenstev mohou být druhy rozděleny do deseti ekologických skupin, sloužících pro rekonstrukci paleoprostředí. Pro středoevropskou faunu je klíčová skupina striktně lesních druhů. Tato skupina indikuje zapojený les, který je charakteristický svými mikroklimatickými podmínkami a je zonálním ekosystémem střední Evropy. Indikační hodnota měkkýšů pro zapojený les bývá v jiných částech Evropy zpochybňována. Proto tato práce shromáždila a zhodnotila měkkýší sukcese striktně lesních druhů napříč Evropou na základě vymapování známých výskytů striktně lesních druhů během pozdního glaciálu a holocénu. Tato vizualizace poskytuje hlavní patrnosti v pohybu striktně lesních druhů v čase a prostoru od pozdního glaciálu do současnosti. Práce také komentuje hlavní metodické problémy ve výzkumech holocenní sukcese měkkýšů.
|
host ::
RSS.