|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech
Jindrová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Teplitz-Schönauer Anzeiger ve 20. a 30. letech" se zabývá stejnojmenným německy psaným listem, který vycházel v Teplicích-Šanově v letech 1861-1945. Stručně jsou charakterizovány roky 1918 a 1938, které byly pro existenci prvního samostatného československého státu zlomové, přiblíženy jsou rovněž podmínky pro tisk v období této tzv. první republiky. Následně jsou představeny samotné moderní dějiny města Teplic-Šanova, stejně jako jeho kulturní ovzduší. Popsána je také mediální krajina, do jejíhož rámce list roku 1861 vstoupil. Jádro práce se soustředí na základní etapy historického vývoje deníku i tiskárny C. Weigend, a to od počátku až do převodu pod národní správu a následnou likvidaci v roce 1948. Představeni jsou jednotliví vydavatelé listu. Nejprve ve stručnosti zakladatel periodika August Copek, centrum pozornosti se pak koncentruje zejména na jednotlivé zástupce čtyř generací rodiny Weigend. Na vybraném vzorku let 1918, 1928 a 1938 je nejprve průřezově ukázána struktura periodika. Následně pak prostřednictvím reflexe 28. října postoj, který Teplitz-Schönauer Anzeiger zaujal ve vztahu ke vzniku Československé republiky. Analytická část práce se rovněž orientuje na programovou skladbu místního divadla a biografů tak, jak je zachycena na stránkách studovaného listu.
|
|
|
Manželky Vladislava II. Gertruda Babenberská a Judita Durynská
Jindrová, Eva ; Sládková, Kateřina (oponent) ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce)
Urozenou středověkou paní mohla na první pohled rozpoznat i nezasvěcená osoba. Stačil k tomu honosný oděv, zhotovený s řemeslnou zručností z drahých látek. Módní prvky jako výšivky či způsoby aplikace ozdob z drahých kovů nebo perel se prosazovaly především na viditelných částech oděvu, neodmyslitelným doplňkem přepychového byly šperky…"1 Ano. Ženy se vždy chtěly líbit, vždy si potrpěly na hezké a moderní oblečení, luxusní šperky a exotické parfémy. Včera stejně jako dnes. Život vznešené dámy ale znamenal víc než módní výstřelky. Stejně jako u žen z nižších vrstev byl plný starostí i radostí, povinností a odpovědnosti. Reprezentovaly své muže na veřejnosti, jejich úlohou bylo dát život mužskému potomkovi -dědici a zachovat tak rodovou linii. Mimoto hrály urozené paní významnou roli v politice. Spojování různých dynastických domů, jejich usmiřování a uzavírání míru se celá staletí odehrávala skrze ženu. Pravděpodobně nejznámějším českým panovníkem, který hojně využíval sňatkové politiky k rozšiřování sfér svého vlivu, byl Karel IV. Avšak ani jeden z jeho předchůdců, Přemyslovec Vladislav - toho jména druhý, první jako český král, nezůstával pozadu. Oženil se celkem dvakrát. Obě dámy byly příslušnicemi důležitých evropských rodů a Vladislav tak vyženil poměrně významné příbuzenstvo. Gertruda Babenberská a...
|
|
| |
host ::
RSS.