|
|
Institut vazby v trestním řízení
Chovancová, Olga ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce vytváří celkový obraz o právním institutu vazby, který je jedním ze zajišťovacích prostředků trestního práva. Práce jednak vymezuje zakotvení institutu vazby v rovině ústavněprávní a dále obsahuje problematiku materiálního a formálního vazebního práva. Práce se soustřeďuje na vymezení pojmu vazby, charakteristické principy právní úpravy, podmínky nutné pro vzetí obviněného do vazby, vazební důvody, rozhodování o vazbě, přezkoumávání důvodů vazby a její možné trvání, jakož i charakteristiku prostředků, jimiž lze vazbu nahradit, aniž by došlo k omezení osobní svobody obviněného. V práci je rovněž věnován prostor charakteristice zvláštních druhů vazby. Při jejím vytváření byla zohledněna nejen současná právní úprava, ale i četná judikatura soudů.
|
|
|
Právo na přiměřenou délku trestního řízení v českém právním řádu
Kristková, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce se zabývá právem na přiměřenou délku trestního řízení z pohledu českého práva a z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jež významnou měrou ovlivňuje judikaturu českých soudů. Rovněž je analyzována právní úprava obsažená v trestním zákoníku. Práce se zaměřuje také na následky nepřiměřené délky řízení v podobě uloženého trestu a na celková opatření, která by bylo vhodné zavést, aby se průměrná délka trestního řízení zkrátila, čímž by došlo k efektivizaci provádění trestní justice.
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Pošíková, Lenka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Problémy trestního soudnictví nad mládeží Tato práce se zabývá problematikou trestního soudnictví ve věcech mládeže. Mým cílem bylo přinést objektivní náhled na stávající úpravu trestního soudnictví ve věcech mládeže a odhalit aktuální problémy. Právní úprava se snaží především o výchovné působení na mladistvého pachatele. Toto téma jsem si vybrala, protože se zajímám o delikvenci mladistvých i dětí mladších patnácti let. Chtěla jsem odhalit hlavní příčiny dětské kriminality a nastínit jejich možná řešení. Práce obsahuje dva velké okruhy, na které jsem se zaměřila. Těmi jsou problematika trestní odpovědnosti mládeže a systém trestních opatření jako reakce společnosti na dětskou kriminalitu. Diplomová práce se člení do šesti kapitol a ty jsou dále rozděleny do několika dalších podkapitol. V první kapitole vymezuji pojmy, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Mezi ně patří termín mladistvý, dítě mladší patnácti let a další. Kapitola dvě popisuje historický vývoj legislativy v oblasti trestního práva nad mládeží od roku 1931 až do současnosti. Dělí do čtyř podkapitol. Hlavní pozornost je věnována současné právní úpravě obsažené v zákoně č. 218/2003 Sb. Snažím se ukázat nedostatky předchozí právní úpravy, které vedly k novelizaci a dále myšlenky a cíl úpravy nové. Věková hranice trestní...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Kordíková, Ivana ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Toto téma jsem si vybrala, neboť se zajímám o trestní právo. Před dvěma roky jsem navštívila jednu z největších věznic v České republice, Věznici Valdice, která se nachází pouze 20 km od mého rodiště, města Semily. Zjistila jsem, že nepodmíněný trest odnětí svobody je skutečně zajímavé a složité téma. Současné české vězeňství se potýká s některými problémy a cílem mé práce je tyto problémy identifikovat a pokusit se navrhnout jejich řešení. Moje diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje základní pojem - trest a jeho účel. Druhá kapitola se zabývá českou právní úpravou a skládá se ze čtyř částí. První část se zaměřuje na nejdůležitější zásady ukládání trestů, jako je zásada zákonnosti, zásada subsidiarity apod. Druhá část analyzuje roli nepodmíněného trestu odnětí svobody v systému trestů. Třetí část popisuje trvání nepodmíněného trestu a část čtvrtá zmiňuje dva typy výjimečných trestů. Třetí kapitola se zaměřuje na výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a je rozdělena do devíti částí. První část se zabývá mezinárodními normami, Evropskými vězeňskými pravidly a českou právní úpravou. Diferenciace věznic je popsána v části druhé a třetí. Část čtvrtá se týká přijímání, zařazování a přeřazování vězňů. Následující dvě části vysvětlují, jaká mají odsouzení práva a...
|
|
|
Poškozený a oběť v českém trestním řízení
Pilný, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
POŠKOZENÝ A OBĚŤ V ČESKÉM TRESTNÍM ŘÍZENÍ - ABSTRAKT Má rigorózní práce se věnuje postavení "poškozeného" a "oběti trestného činu" v národní právní úpravě trestního řízení. Začátek mé rigorózní práce se zaměřuje na historický vývoj procesního postavení "poškozeného" v naší zemi. V rigorózní práci je popsána definice pojmu "poškozeného" z pohledu současné právní úpravy a jsou zde také prezentovány mé návrhy na toto téma de lege ferenda. Tato část mé rigorózní práce je zvláště zaměřena na rozdíly mezi pojmem "oběť trestného činu" a pojmem "poškozený" a také na právní úpravu odškodňování oběti trestného činu. Hlavní část mé rigorózní práce zahrnuje právní úpravu procesního postavení poškozeného. Další část mé rigorózní práce je věnována právní úpravě adhezního řízení a postavení "poškozeného" v odklonech od trestního řízení. V závěru práce je shrnuto srovnání účinné právní úpravy postavení poškozeného v České republice a platné právní úpravy postavení "poškozeného" Slovenskou republikou.
|
|
|
Culpable homicide - Selected issues of investigation and legal classification of cases of culpable homicide in the Czech Republic and Slovakia
Barilik, Igor Nikolaj ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Záver Predložená diplomová práca sa zaoberá vybranými problematikami zavineného usmrtenia, ktoré som spracoval na základe podnetov z dvojmesačnej vyšetrovacej praxe, ako i štúdia a komparácie novej úpravy matérie v českom a slovenskom trestnom práve, na ktorú v súčasnosti intenzívne reaguje odborná verejnosť. V prvej kapitole sa venujem jednak usmrteniu ako trestnému činu vo všeobecnej rovine, ďalej stručne pojednávam o podľa mňa veľmi zaujímavom riešení okolností podmieňujúcich použitie vyššej trestnej sadzby v slovenskom trestnom práve, ku ktorým sa neskôr vrátim pri kazuistikách, a konečne podávam prehľad o hmotnoprávnej úprave usmrtenia zavineného úmyselne alebo z nedbanlivosti v novom českom trestnom zákonníku (č. 40/2009 Sb.) a novom slovenskom trestnom zákone (č. 300/2005 Z. z.) vo vzájomnom porovnaní. Hoci najviac pozornosti venujem "klasickým" trestným činom proti životu, stranou nenechávam ani "špecifické" trestné činy, ako napríklad teror či genocídium. V novej českej úprave je nepochybne najzaujímavejšie poňatie úmyselného usmrtenia v trojuholníku vražda spáchaná s rozmyslom alebo po predchádzajúcom uvážení - vražda "prostá" - zabitie, a z neho novo vyvstávajúce kvalifikačné problémy, na ktoré už teraz poukazujú autori i odborníci z praxe. Trochu odlišným spôsobom sa úprava úmyselného usmrtenia...
|
|
|
Trest smrti
Hermanovský, Daniel ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Závěr Trest smrti jako trest nejvyšší a absolutní provází lidstvo od nepaměti a dodnes můžeme nalézt mnoho jeho zastánců i odpůrců. V této práci jsem se snažil především zdokumentovat jeho vývoj, rozebrat argumenty pro a proti tomuto trestu, případně rozebrat možnosti nahrazení absolutního trestu. Doufám, že poskytne užitečné informace k tomu, aby si případní čtenáři mé práce udělali ucelený obrázek o trestu smrti a třeba i přehodnotili svůj názor na jeho výkon. Dříve, kdy ještě nebyla úcta k lidskému životu na takové úrovni jako dnes, o trestu smrti nikdo v podstatě nepřemýšlel. Byl součástí životů lidí a tragédií se stal až v případě, že postihl konkrétního pachatele trestného činu nebo v tom horším případě nevinného. Lidé nepřemýšleli jaký vliv má tento trest na celou společnost, na potencionální pachatele trestných činů, jak ovlivňuje kriminalitu, ani na případné justiční omyly a jeho zneužívání ku prospěchu mocných. Převážně až v posledních dvou stoletích se začaly objevovat hlasy volající po jeho zrušení a stále více států tento trest odstraňovalo ze svých zákonů. A to je dobře, celá společnost se tak stává humánnější, tolerantnější, lepší. Co se týče mého názoru, vždycky jsem byl odpůrcem trestu smrti a psaní této práce a studium dokumentů, knih a názorů ostatních - ať už zastánců či odpůrců - mě...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Kehar, Ondřej ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Závěr Na základě prostudovaných publikací, odborných článků a rozhovorů se zaměstnanci Věznice Plzeň lze konstatovat, že tvorba komplexních zpráv, jednotlivých programů zacházení i následné hodnocení odsouzených je na vysoké úrovni. České vězeňství se však v poslední době potýká s několika problémy, které narušují či mohou narušit řádný výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody či programy zacházení jednotlivých odsouzených osob. Prvním a zřejmě nejzávažnějším problémem je přeplněnost českých věznic. Kvůli tomuto nelze rozdělovat odsouzené tak, jak předpokládá ustanovení § 7 ZVTOS. Dochází tedy k tomu, že se v jedné cele setkávají jedinci s různým pohledem na plnění povinností ve výkonu trestu. Vlivem narušených a nespolupracujících jedinců na ostatní spoluvězně se následně může stát, že jedinec, který by bez problémů plnil stanovený program zacházení, jej nyní neplní či jej dokonce odmítá. Je pak velice složité s takovým jedincem pracovat a jeho úspěšná resocializace je méně pravděpodobná. Ideálním řešením této situace by zřejmě byla výstavba nových věznic, které by umožnily ubytování odsouzených v menších počtech, než je tomu doposud, či individuálně. Avšak toto řešení je to velice nákladné a v současné ekonomické situaci zřejmě i nereálné. Jistou úlevu přeplněným věznicím by měl přinést trest domácího...
|
|
|
Trestní odpovědnost a ukládání sankcí mladistvým
Němcová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
11. RESUMÉ TRESTNÍ ODPOVĚDNOST A UKLÁDÁNÍ SANKCÍ MLADISTVÝM V právním řádu České republiky existuje od roku 2003 opět samostatná právní norma upravující trestní odpovědnost a soudnictví nad mládeží. Jakkoliv české právo soudnictví nad mládeží v minulosti znalo, je tato norma považována za opětovný průlom právní úpravy, neboť po několika desetiletích znovu existuje trestněprávní norma speciálně aplikovaná na osoby mladší osmnácti let. Zákonodárce se vrátil k právní úpravě podobné té, která platila v Československu v 30. letech 20. století. Tehdy platný zákon o soudnictví nad mládeží se stal významnou inspirací současnému zákonodárci, který takto navázal na moderní právní úpravu platnou v Československu od roku 1931. Tehdejší i současně platná úprava reaguje na současně preferovaná právní či sociologická východiska trestání a účelu trestání. Základním teoretickým východiskem, ke kterému se hlásí zákonodárce je princip restorativní justice, avšak v zákoně o soudnictví mládeže lze vysledovat působení i dalších právních, sociologických či filozofických přístupů. Aktuálně platný zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále také jen "zákon o soudnictví ve věcech mládeže") speciálně a komplexně (hmotněprávně i procesněprávně)...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Vančurová, Lenka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Tato práce vysvětluje některé z problémů trestního práva a trestního soudnictví nad mládeží. Problémy jsou způsobeny tím, že dětství a dospívání jsou specifické etapy lidského života a svými projevy se velmi liší od dospělosti. K nejvýznamnějším odlišnostem dospívajících oproti dospělým patří větší ovlivnitelnost, která může přispět ke snazšímu sklouznutí na šikmou plochu. Protože v obecném trestním právu nenajdeme pravidla odpovídající zvláštnostem mládeže a bez nich by byla jeho aplikace pro mládež nepřiměřeně přísná, zákonodárce vytvořil úpravu samostatnou, na mládež specializovanou. Úvodní kapitola je věnována vymezení problémů trestního soudnictví nad mládeží. Jednou z hlavních částí trestního práva, kde je potřebná zvláštní úprava, jsou podmínky odpovědnosti mládeže za spáchané trestné činy - právě kvůli přísnosti obecné úpravy. Druhým problémem je stigmatizace, která bývá důsledkem trestního řízení. Třetí problém se týká rodiny. V případě, že neplní svou výchovnou a výživovací povinnost vůči dětem, je třeba, aby tuto péči zajistil stát. Hlavní otázkou, kterou přitom stát musí řešit, je - do jaké míry je potřeba rodinu respektovat a kdy je již možné do její autonomie zasáhnout a dále, jak citelný může zásah do sféry rodiny v konkrétním případě být. Čtvrtý problém trestního soudnictví nad...
|
host ::
RSS.