|
|
Ochrana poškozeného a oběti v trestním řízení
Janoušek, Martin ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
OCHRANA POŠKOZENÉHO A OBĚTI V TRESTNÍM ŘÍZENÍ - ABSTRAKT Obsahem této rigorózní práce je vymezení pojmu "poškozený" ve smyslu procesní strany trestního řízení a pojmu "oběť trestného činu" ve smyslu subjektu, který je definován jinými právními předpisy, než je trestní řád. V úvodní kapitole této práce se čtenář seznámí s postavením poškozeného v trestním řízení (nejen) v naší zemi z pohledu historického. Poté mu bude objasněn pojem "poškozený" a zároveň se seznámí s katalogem oprávnění, které jsou poškozenému přiznány trestním řádem. Oběti trestného činu je věnována samostatná kapitola. V ní se čtenář seznámí zejména s mezinárodními dokumenty a předpisy Evropské unie, které se věnují tomuto pojmu, přičemž část je také věnována stávající právní úpravě v České republice. V této práci je rovněž možno seznámit se alespoň rámcově s právními úpravami v okolních zemích. V závěru této práce jsou vedeny úvahy o možných budoucích změnách v právní úpravě stran postavení poškozeného a oběti.
|
|
| |
|
|
Odklon v trestním řízení
Vlček, Vratislav ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá institutem odklonu v českém trestním právu procesním. Úvod práce je věnován pojmu odklonu obecně, vymezení odklonu v českém trestním právu procesním, a také zvláštnostem dokazování v rámci odklonu. Dále práce rozebírá jednotlivé formy odklonu v českém trestním právu procesním. Zvláštní kapitola se zabývá aplikací jednotlivých forem odklonu v řízení ve věcech mladistvých. Každý z institutů odklonu je posuzován rovněž z hlediska jeho souladu s relevantními mezinárodně právními dokumenty. Opomenuta nezůstává ani četnost a zastoupení jednotlivých forem odklonu v návaznosti na statistické údaje a posuzována je rovněž vhodnost a správnost aplikace odklonu v praxi. V závěru práce jsou v rámci úvah de lege ferenda uvedeny náměty k účelnějšímu využití možností poskytovaných odklony.
|
|
|
Alternativní tresty
Lichnovský, Vladimír ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce je rozčleněna do devíti kapitol, v jejichž rámci je mapována struktura alternativních trestů, které jsou aktuálně obsaženy v českém trestním právu. Počátek příspěvku je spjat se zpracováním východiska této práce, spočívajícím v objasnění samotného pojmu a účelu trestu. Následuje nastínění koncepce restorativní justice, která představuje myšlenkový základ pro oblast alternativ k trestu odnětí svobody, neboť s sebou přináší významné výhody pramenící z odlišného náhledu na samotnou podstatu trestného činu, přičemž důležitou roli při prosazování principů restorativní justice hraje Probační a mediační služba, kdy je rozvedena konkrétní náplň práce úředníků v rámci probace a mediace a změny, k nimž došlo s účinností nového trestního zákoníku. Další části jsou věnovány jednak historickému vývoji alternativních trestů na našem území v období od přijetí Všeobecného zákoníku o zločinech a trestech Josefa II. až po současný trestní zákoník a dále působení mezinárodních subjektů na rozvoj popisované oblasti trestního práva, konkrétně vlivu Organizace spojených národů, Rady Evropy a částečně i Evropské unie. Na závěr je provedeno srovnání právních úprav alternativních trestů obsažených ve slovenském a v českém trestním právu, se zdůrazněním vzájemných rozdílů, kdy některé z nich mohou sloužit de...
|
|
|
Trestněprávní aspekty drogové kriminality
Kučera, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Tato rigorózní práce se zabývá právními aspekty problematiky trestné činnosti spojené s výrobou a distribucí omamných a psychotropních látek a souvisejícími problémy. Úvodní část nastiňuje obecná teoretická východiska předmětné problematiky s akcentem na její sociální, zdravotnické a kriminologické aspekty. Jsou prezentovány základní informace týkající se závislosti na omamných a psychotropních látkách a naznačeny vzájemné konsekvence drogové problematiky a organizovaného zločinu. Následuje vymezení pojmu drogy a jejích účinků na organismus lidského jedince. Hmotněprávní úpravou drogové trestné činnosti se zabývá část druhá. V ní je nejprve vymezena základní terminologie vztahující se k dané problematice, proveden stručný historický exkurs a analýza mezinárodních úmluv zabývajících se bojem s drogovou trestnou činností, tedy konkrétně Jednotné úmluvy o omamných látkách, Úmluvy o psychotropních látkách a Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Stručně nastíněna je i komunitární dimenze předmětného tématu. Z obsahového hlediska lze za stěžejní označit kapitoly III. a IV. Část třetí obsahuje poměrně obsáhlý rozbor hmotněprávní úpravy, konkrétně skutkových podstat §§ 283 - 287 trestního zákoníku. V jeho rámci je proveden výklad zákonem užívaných, často velmi...
|
|
|
Trestné činy v bankovním sektoru
Havel, Martin ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá trestnou činností ve vztahu k bankovnímu sektoru. Na zdůrazněném významu bankovnictví pro národní hospodářství je uchopena nejvýznamnější trestná činnost, zde páchaná. Pachatelé pocházejí z těchto okruhů: jednak působící uvnitř bankovního sektoru - akcionáři, funkcionáři a zaměstnanci, druzí tzv. třetí osoby vně bankovního sektoru. Jejich společným cílem je zmocnit se finančních prostředků v bance pro vlastní obohacení. Převážně jde o finanční prostředky vkladatelů. K tomu dochází specifickou trestnou činností. Cílem práce je ukázat stav de lege lata a rámci prevence kriminality ukázat též možnosti de lege ferenda s cílem zamezit kriminalitě a omezit míru škody.
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe
Pleva, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvodová, Věra (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe Disertační práce JUDr. Jiří Pleva Abstrakt Předkládaná disertační práce je vedena snahou vyjádřit některé názory k současné teorii i praxi týkající se nepodmíněného trestu odnětí svobody a poskytnout některé podněty k případné změně. Základním mottem předloženého pojednání je konstatování, že primárním znakem ukládaného trestu je újma působená pachateli trestného činu. Argumenty uznávaných autorů, případně vlastními, chce autor prokázat neúčinnost ukládaných trestů v případech, kdy následný výkon těchto trestů nebude pro pachatele dostatečně citelný, přičemž konkrétní citelnost trestu je možno alespoň přibližně stanovit pouze ad hoc vzhledem k poměrům konkrétního pachatele. Vybranými případy ze soudní i vězeňské praxe se pak snaží vyvrátit obecně rozšířené tvrzení, že nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy nejpřísnějším druhem trestu. Autor se v práci pokouší zdůraznit důležitost všech základních účelů trestu, doposud upravených v § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, které nemohou být při úvahách o ukládání trestu ani po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku opomíjeny. V duchu smíšené teorie trestání pak vyjadřuje přesvědčení o nevhodnosti ukládání trestu odnětí svobody tehdy, pokud by bylo možno učinit závěr o jeho...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Sýkorová, Pavlína ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
ALTERNATIVY NEPODMÍNENĚHO TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Pavlína Sýkorová Má diplomová práce se zabývá alternativními tresty, jež mohou být uloženy namísto nepodmíněného trestu odnětí svobody. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V úvodu práce se zabývám obecnými otázkami trestání, kdy objasňuji pojem trestu a jeho účel. Rovněž nastiňuji koncept restorativní justice, která představuje základ alternativních přístupů v trestním právu. Druhá kapitola popisuje systém a formy alternativního řešení trestních věcí, jejich historický vývoj v České republice po roce 1989 a činnost mezinárodních organizací v této oblasti, zvláště Organizace spojených národů a Rady Evropy. V této části také představuji instituci a činnost Probační a mediační služby, která sehrává důležitou roli během ukládání a výkonu některých alternativních trestů. Hlavní pozornost je v této práci zaměřena na kapitoly 3 až 6, jež se věnují jednotlivým alternativním trestům v platné české úpravě, jejich ukládání a výkonu. Postupně se zabývám institutem podmíněného odsouzení, trestem obecně prospěšných prací, peněžitým trestem a trestem domácího vězení. Závěrečné podkapitoly této části srovnávají českou a francouzskou úpravu alternativních trestů a jejich praktickou aplikaci. V této části rovněž vyjadřuji návrhy úpravy de lege ferenda. .
|
|
|
Trestný čin vraždy podle § 140 TZ, trestněprávní a kriminologické aspekty
Vlasáková, Barbora ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Při zpracování této diplomové práce jsem si dala za cíl zejména co nejpřehledněji a v co nejširším pojetí zpracovat téma trestného činu vraždy. Těžko říci, čím si mě toto téma získalo, a proč jsem si ho vybrala jako problematiku, kterou se bude zabývat má práce. Zcela zjevně se o něm nedá hovořit ani jako o námětu mi něčím blízkým, protože bych se jen nerada s trestným činem vraždy setkala v nějakých osobních souvislostech. Na každý pád je trestní právo obecně oblast práva v mých očích velice atraktivní, která mě v průběhu studia ohromně bavila a kterou bych se ráda zabývala i do budoucna. Otázka trestného činu vraždy je tématikou velice rozsáhlou a obtížnou, kterou lze uchopit různými způsoby a já se rozhodla nezabývat se příliš dopodrobna nějakou dílčí problematikou, nýbrž se zaměřit a vystihnout co nejlépe nejdůležitější aspekty, které s trestným činem vraždy souvisejí. Svoji práci jsem (nepočítám-li úvod a závěr) rozdělila do sedmi kapitol, které se pak dále dělí na jednotlivé podkapitoly, případně ještě na další části. V úvodu jsem se rozhodla ohlédnout zpátky do historie trestného činu vraždy. Vedlo mě k tomu přesvědčení, že minulost měla významný vliv na vývoj trestního práva i skutkových podstat jednotlivých trestných činů a trestný čin, kterým se tato práce zabývá, zajisté nebude žádnou výjimkou....
|
host ::
RSS.