|
|
The artist of the late modernism
Hudymač, Martin ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Témou tejto knihy je zobrazenie umenia a umelca v neskoro modernistických prozaických dielach Karla Čapka a Júliusa Barča-Ivana. Záujem o túto tému vyvstal z otázky, prečo potrebuje spisovatel' reflektovat' vlastnú umeleckú identitu aj vo svojom diele. Téma umenia je témou modernizmu par excellence a táto práca skúma, v akých súvislostiach sa objavuje na sklonku modernizmu. V prvých dvoch kapitolách analyzujem diskurz, v ktorom sa budeme pohybovat'. V obidvoch častiach mapujem hrbol'atý "terén" pósobnosti, stanovujem želané ciele, ktoré sa pokúsim dosiahnuť a kladiem tajuplné otázky, na ktoré sa pokúsim zodpovedat'. V oboch častiach sledujem cesty dvoch liberálnych ironikov. Pred mimovol'ným prehliadnutím vlastnej povahy literárnokritického diskurzu analyzujem vlastnú doménu v prvej kapitole Literárna kritika liberálneho ironika. V "spolupráci" s niektorými filozofickými postrehmi Richarda Rorty hl'adám odpoved' na otázku nielen po zmysluplnosti literárnokritickej praxe pre človeka, ktorý ju "prevádzkuje", ale sa pokúšam zodpovedat' na zmysluplnosť a postavenie literárnej kritiky v súčasnej spoločnosti. Ked' sa pýtam, či dnes ešte existuje "autonómne pole" pósobnosti literárneho kritika, tým opat' sabareflexívne stanovujem otázku po identite. Pod pojmom "autonómne pole" literárnej kritiky mám na mysli...
|
|
|
Povídka nebo autobiografická stížnost? Příznačné podoby současné české povídky
Šesták, Petr ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Jedličková, Alice (vedoucí práce)
Cílem práce je na základě interpretace jednotlivých textů popsat některé jevy příznačné pro současnou podobu české povídky autorů mladší a střední generace a pro jejich specificky povídkovou výpověď o současném životním pocitu. Dílčím záměrem je pak zjistit, jakým způsobem tyto texty pracují na dodržení či popření konvencí žánru. Základ pro tato zkoumaní poskytla řada různých žánrových pojetí, která popisuje česká i zahraniční teoretická literatura; materiálem k analýzám jsou potom texty tří autorů odlišné poetiky: Kateřiny Rudčenkové, Jana Balabána a Emila Hakla. Interpretace různorodých textů odhalily některé společné příznaky zkoumané prózy a souvislost mezi popřením určitých žánrových konvencí povídky a výpovědí současného životního pocitu. Závěrečná interdisciplinárně pojatá kapitola hledá možné vztahy této specificky literární výpovědi o člověku a jeho světě se sociologickými či filosofickými úvahami o postmoderní době.
|
|
|
Vymezení pojmů ,,ženská literatura" a ,,ženské psaní" a ověřeníjejich funkčnosti na knize Paměť mojí babičce
Stejskalová, Jitka ; Jedličková, Alice (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce pojednává obecně o "ženské literatuře" a "ženském psaní". Snaží se definovat tyto termíny a nalézt jejich rysy. Výsledek pak aplikuje na knihu Paměť mojí babičce od P. Hůlové. Při hledání definic se opírá o názory literárních teoretiků, naratologů, feministických teoretiček, sociologů, jazykovědců apod., kteří se к tématu vyjádřili. Postupuje po několika rovinách, nejprve zkoumá naraci, poté adresáta a čtenáře z hlediska pohlaví a dále gender a feministické teorie, které odkrývají rodové rozdíly. Vychází z předpokladu, že pokud se potvrdí, že kniha obsahuje rysy "ženského psaní", a navíc se zjistí, že adresát je ženské publikum a že čtenáři ženského pohlaví vyhovuje zpracování knihy Pamět mojí babičce, pak bude nevyvratitelné označení knihy za "ženskou literaturu". Na závěr se zamýšlí nad dalšími možnostmi, jak v této problematice pokročit, a nad potřebností termínů "ženská literatura" a "ženské psaní". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mythical paradigms of the avant-garde and its time
Micić, Tatjana ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Tato studie se snaii ukazat, jak zmeny mytologie, v Losevove pojeti, ovlivnily umeni, literaturu a pffstup k basnickemujazyku. Studie prezentuje avantgardnf hnutf ve vsech jeho heterogennfch formach jako umenf casu krizf, ktere se objevily v evropske kulture a prinesly velke zmeny do lidskeho vedomi. Popisem umeleckeho postoje k prostoru a casu uvadfme pffklady, jak toto nove vedomf zachazelo s prostorovymi a casovymi vztahy. Tato studie se take zabyva obecnymi myty, ktere jsou ukazovany na pffkladech avantgardnich del. Vybrane myty by mely ukazat touhu avantgardnfch hnutf prestavet, rekonstruovat a pochopit podstatu jazyka umenf a poezie. A vantgardni umenf a literaturu nemuzeme pochopit bez znalosti dobovych souvislostf. Tato hnutf nicmene obsahujf ve sve podstate neco, co je charakteristicke pro myticke myslenf jako takove - periodicky, instinktivnf mivrat k zakladnf a puvodnf cistote se snahou 0 obnovenf vyznamu vyvoje a procesu tvorby. Tento fenomen analyzujeme prostrednictvfm my tu, ktere jsou vsudyprftomne v evropskych a dalSfch kulturach a objevujf se take v avantgardnfch dflech.
|
|
|
Narativní strategie v prózách Karoliny Světlé
Klapková Myslíková, Daniela ; Jedličková, Alice (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza prostředků, které tvoří součást narativních strategií v ještědských prózách Karoliny Světlé. Těžiště práce spočívá v analýze konkrétních narativních textů. Zvláštní pozornost je věnována vypravěči a jeho specifické stylizaci, která se projevuje zejména v rovině jazykové a komunikační. Tato stylizace je chápána jako prostředek transpozice některých prvků vyslechnutého lidového vyprávění, které stálo u zrodu těchto próz, do struktury textu. Na úrovni makrostruktury vyprávění jsou zkoumány funkční vztahy mezi narativy různých rovin. Předmětem analýzy jsou i rámcové narativy, které v některých případech slouží jako prostředky nastolení specifické komunikační situace lidového vypravěče. Dále jsou analyzovány způsoby konstrukce lidových postav v ještědských prózách, s důrazem na stylizaci jejich dialogů.
|
|
|
Dvě století srbského románu
Doležal, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Černá, Milada (oponent) ; Jedličková, Alice (oponent)
Tato disertace je první komplexní prezentací srbského románu devatenáctého a dvacátého století. Zachycuje dynamiku vývoje od jeho vzniku do roku 2000 a vytváří jeho ucelený obraz na základě stručných analýz 165 románů. Ukazuje, jakým způsobem si srbští autoři přisvojovali univerzální stylové formace (sentimentalismus, realismus, moderna, expresionismus, surrealismus, "nový román", postmodernismus) a zaměřuje se i na autochtonní směry srbské prózy (zenitismus, neonaturalismus, nacionální realismus). Přesvědčuje o kvalitách srbského románu, ale zároveň poukazuje na jeho stinné stránky i slepé uličky. Těžiště disertace je vymezeno léty 1961-2000, protože toto období ještě nebylo systematizováno, ačkoli právě v posledních dvou pětinách dvacátého století získává román dominantní postavení v rámci srbské literatury. Nejvýraznějším rysem srbského románu, který poměrně dlouho (do dvacátých let 20.století) hodnotově zaostával za romány velkých literatur, je jeho úzké sepětí s bouřlivou historií národa na pomezí antagonistických kultur, náboženství i společensko-politických systémů. Bez ohledu na poetickou příslušnost k tradičnímu nebo inovativnímu diskursu vyprávění uvažují spisovatelé nad smyslem dějin a ve svobodném světě fikce posuzují epochální dějinné zvraty a problémy. Nezřídka je osvětlují z avantgardních...
|
|
|
Teorie fikčních světů a interpretace
Chaloupka, Tomáš ; Jedličková, Alice (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem této práce je "operacionalizací" pojmů teorie fikčních světů prověřit interpretační potenciál této teorie. Zjišťujeme, nakolik nám umožní popsat uspořádání fikčních světů konstruovaných fantastickými prózami Julia Cortázara a Gabriela Garcíi Márqueze. Zabýváme se především otázkou, zda jsou to heterogenní světy, rozdělené do více nesourodých domén s odlišnými modálními podmínkami, nebo jeden hybridní světy, které v sobě integrují přirozené i nadpřirozené, a jaká je role fantastické události v jejich významové výstavbě. Márquezovy a Cortázarovy prózy jsou z hlediska výstavby fikčního světa odlišné. V Cortázarových fantastických povídkách dochází k setkání dvou neslučitelných soukromých světů, fantastická situace pak vzniká znejistěním hranice mezi textovým skutečným světem a virtuálním světem ve vědomí fikční osoby. Iracionálno je tu tedy jakousi hlubší dimenzí, kterou je dáno prožít jen disponovaným jedincům a která znejišťuje (avšak nepopírá, protože situace zůstává až do konce dvojznačná) náš jednoznačný výklad světa. Naproti tomu u Márqueze je nadpřirozeno jednoznačně součástí textového skutečného světa. Fikční svět jeho děl prošel vývojem. V dílech nejsilněji spjatých s poetikou magického realismu se přirozené a nadpřirozené prolínají v rámci jednoho nedělitelného světa a nadpřirozené neporušuje,...
|
|
|
On Description
Jedličková, Alice
There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
|
|
|
Experientiality: does it divide or link description and narration?
Jedličková, Alice
The paper revisits the – in the scholarly discourse for various reasons time and again rejected – differentiation between description and narration arguing in its favour, hoping to illuminate its usefulness in the analyses of both literary narratives and those produced by other media, as well as to pave the way for papers focusing on ekphrasis and its aspects such as temporality, perspectivization and intermedia functions.
|
|
|
Experiencialita: rozděluje, nebo spojuje popis a vyprávění?
Jedličková, Alice
Příspěvek přehodnocuje – ve vědecké rozpravě z různých důvodů opakovaně odmítané – rozlišování mezi popisem a vyprávěním a uvádí argumenty v jeho prospěch, a to jednak ve snaze ukázat jeho užitečnost v analýzách literárních i jinými médii produkovaných narativů, jednak se záměrem připravit půdu pro další studie sborníku zaměřující se na ekfrázi a její aspekty, jako jsou temporalita, perspektivizace a její intermediální funkce.
|
host ::
RSS.