Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem
Čermáková, Lucie ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými Lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem Mimopražské zámecké stavby vlastněné panovníkem v polovině 16. století poskytovaly zázemí při lovu, oblíbené činnosti Ferdinanda I. Stavby se dostaly do majetku panovníka ve 40. letech 16. století, právě v době, kdy bylo zapotřebí je z různých důvodů adaptovat na pohodlná venkovská sídla. Přestavby hradů na renesanční zámky, s důrazem na podobu zámeckých nádvoří a jejich arkádových chodeb jsou hlavním předmětem zájmu v této práci. Typy arkád jsou zkoumané na třech vybraných stavbách, zámku v Brandýse nad Labem, Kostelci nad Černými Lesy a Poděbradech. Pro přiblížení využívaného renesančního tvarosloví na arkádových chodbách je poukázáno i na šlechtická sídla, v jejichž nádvořích se taktéž objevuje tento typicky renesanční prvek polootevřených arkádových chodeb. Práce se pokusí konkrétněji přiblížit analogie k vybraným stavbám v Čechách i v zahraničí. Připomenuty jsou i příklady v traktátech a inspirace pro určité typy arkád od antiky až po renesanční období.
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
Prezentace vybraných kolekcí renesančního a barokního malířství stálých sbírek v Čechách a na Moravě
Frdlíková, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací děl renesančního a barokního malířství v nejvýznamnějších českých a moravských galeriích. Konkrétně je zaměřená na trvalé expozice Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Arcidiecézního muzea v Olomouci a Kroměříži a obrazárnu Strahovského kláštera v Praze a jejich popis, hodnocení a vzájemné srovnání. Dále je tématem práce tvorba stálých expozic a funkce muzea umění od poloviny 20. století. Na závěr jsou provedení českých sbírek představena ve srovnání se zahraničními prezentacemi renesančního a barokního umění v The National Gallery v Londýně a Galleria Degli Uffizi ve Florencii.
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
Řízení církevní mateřské školy
Jarošová, Markéta ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku řízení církevní mateřské školy. Zabývá se specifiky řízení církevní MŠ a rozdíly vzhledem k obecní mateřské škole. Cílem práce bylo porovnání dílčích oblastí řízení CMŠ a obecní MŠ a na základě toho zjištění, zda jsou v řízení církevní MŠ a obecní MŠ rozdíly. Zjevné rozdíly byly odhaleny v oblasti práva a legislativy, další vyplynuly na základě zpracování dotazníkového šetření a rozhovorů. Tyto rozdíly už nejsou tak významné, místy mohou působit subjektivně. Práce by mohla rozšířit povědomí odborné veřejnosti a také usnadnit orientaci ředitelům církevních MŠ, zejména těm začínajícím. Legislativa nahlíží na církevní školy podobně jako na soukromé školy, je to však samostatná kategorie. V praktické části byl za metodu výzkumu zvolen dotazník doplněný o řízený rozhovor. Předmětem výzkumu je zaměření na rozdíly v oblastech řízení církevní MŠ a obecní MŠ, jako je přijímání dětí, komunikace s veřejností, hospodaření atp. Dalším bodem je pohled vedoucích pracovníků na církevní mateřské školy. Vzhledem k tomu, že jde o rozdíly zejména legislativní, jedná se spíše o doplnění teoretické části, kde už byly rozdíly a specifika poodhaleny.
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
Manýristické tapiserie v České republice
Sulíková, Daniela ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce Manýristické tapiserie v České Republice mapuje výskyt těchto koberců v českých muzeích a zámcích. Doposud nebyla problematice v naší, ani světové literatuře věnována dostatečná pozornost a při zmínkách o těchto kobercích často dochází k směšování termínů "pozdní renesance", "raný barok" a "manýrismus". Je tedy nezbytnou součástí práce pokusit se definovat pojem "manýristická tapiserie" a to především průzkumem kulturněhistorickým, sociálním, aplikováním formální analýzy a datace komparací. Po teoretické části, která umožňuje zařazení, či naopak vyřazení koberců z manýristického okruhu, je pozornost zaměřena na hlavní část. Ta se zabývá katalogový zpracováním koberců po jednotlivých sbírkách, jejich nabytí a jejich zařazení do evropského kontextu. Klíčová slova manýrismus, tapiserie, nástěnné koberce, užité umění 16. století, umělecké sbírky

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 JAROŠOVÁ, Magdaléna
1 JAROŠOVÁ, Magdaléna Lucie
18 JAROŠOVÁ, Marie
20 JAROŠOVÁ, Markéta
12 JAROŠOVÁ, Martina
5 JAROŠOVÁ, Michaela
2 Jarošová, Marcela
18 Jarošová, Marie
12 Jarošová, Martina
5 Jarošová, Michaela
1 Jarošová, Milena
1 Jarošová, Miroslava
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.