Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, Milan ; Boháčková, Tereza ; Švadlena, Jan ; Prošek, Tomáš ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Kreislová, Kateřina ; Fialová, Pavlína ; Majtás, Dušan
Korozní napadení kovových historických artefaktů těkavými organickými sloučeninami (VOA – volatile organic acids) je běžné ve vnitřních atmosférách, v nichž se nacházejí zdroje VOA a kde nejsou přijímána dostatečná opatření pro eliminaci agresivního působení těchto látek na kovy. Postup pro stanovení korozní agresivity vnitřních atmosfér vůči kovům definují tři části normy ČSN EN ISO 11844 „Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou korozní agresivitou“. Třídy korozní agresivity (IC1 až IC5) jsou založeny mimo jiné na určení hmotnostního úbytku korozních kupónů ze stříbra, mědi, oceli, zinku a olovo. Olovo bylo do první části normy ČSN EN ISO 11844-1 zařazeno v roce 2021 na základě výsledků projektu NAKI II „Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí pro sbírkové předměty ze slitin olova“ (DG18P02OVV050), jakožto kov specificky citlivý na přítomnost těkavých organických kyselin. Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové památky. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí apod. Zdrojem těkavých organických kyselin je celá řada materiálů tvořících běžné vybavení v daných vnitřních prostředích – dřevěné obložení a stropy, nábytek, skříně, vitríny, ale i další vystavované nebo uložené předměty.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Techniky historického fotografického materiálu a jejich určení
Štěpánka Borýsková ; Libor Jůn ; Jan Švadlena ; Pavel Scheufler
Stěžejní částí předkládané metodiky je charakterizování základních identifikačních znaků historických fotografických technik zastoupených v českém prostředí ve sbírkách a fondech paměťových institucích. Cílem této metodiky je vytvoření metodické příručky pro identifikaci konkrétních historických fotografických technik jakožto nezbytného kroku pro adekvátní ochranu historických fotografií.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Konzervátorské a restaurátorské postupy pro daguerrotypii a příbuzné fotografické techniky (finální verze). Památkový postup - Npam a jeho ověření v praxi.
Borýsková, Štěpánka ; Hnulíková, Blanka ; Huňková, Anna ; Jůn, Libor ; Lesenská, Lenka ; Petrillo, Sandra M. ; Švadlena, Jan ; Vávrová, Petra
Navržený památkový postup "Konzervátorské a restaurátorské postupy pro daguerrotypii a příbuzné fotografické techniky" vznikl jako výzkumná aktivita v rámci programu NAKI Ministerstva kultury České republiky a jeho základní principy a výsledky byly ověřeny v rámci výuky magisterského oboru Restaurování fotografie realizovaného na Katedře fotografie FAMU. Postup je určen pro odborně pracující konzervátory a restaurátory, kteří se zabývají problematikou ochrany a péče fotografických materiálů. V tomto případě jde prioritně o nejstarší prakticky využitelnou fotografickou techniku – daguerrotypii, případně o některé další odvozené fotografické techniky (jako např. ambrotypie, ferotypie atd.), kde je možno vysledovat obdobné problémy např. v oblasti použitých adjustací apod. Mnoho uvedených postupů a doporučení má poté obecnější povahu a měly by být aplikovatelné v širším rámci ochrany fotografických materiálů a tak přispět k větší efektivitě aktivit spojených s péčí o kulturní dědictví ČR. Památkový postup je proto jako teoretické východisko rovněž využitelný pro správce a kurátory příslušných sbírek a fondů a díky jeho vzniku mj. v rámci VŠ výuky má rovněž nemalý didaktický rozměr. Společně s paralelně řešenými certifikovanými metodikami se jedná o v současnosti nejkomplexněji zpracovaný materiál k problematice péče o daguerrotypický obraz v českém prostředí a to i s přihlédnutím a využitím nejnovějších zahraničních zkušeností.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Metodika revitalizace daguerrotypického procesu
Švadlena, Jan ; Vávrová, Petra
Daguerrotypie je nejstarší prakticky používaný fotografický proces. Z hlediska lidského poznání šlo o významný objev – jednalo se o první zobrazovací metodu založenou na zachycení obrazu předmětu přímo působením světla. Daguerrotypie tak ovlivnila lidskou společnost nejen z hlediska uměleckého, ale také vědeckého a spustila rychlý rozvoj fotografických postupů, materiálů i celého nového oboru. Z toho důvodu lze v depozitářích po celém světě nalézt množství historicky, umělecky i společensky cenných daguerrotypických památek. Pro zajištění kvalitní ochrany daguerrotypií je nutné volit dostatečně prověřené a bezpečné konzervátorské a restaurátorské postupy. Ověření nových památkových postupů i komplexní studium degradace a poškození daguerrotypií vyžaduje vhodné laboratorní vzorky, jejichž povrchová struktura odpovídá jedinečné struktuře daguerrotypického obrazu. Takové vzorky by měly být připravovány postupem, který bude co nejpřesněji odpovídat historickému způsobu přípravy daguerrotypií a bude tak respektovat jejich historickou autenticitu. Pro postupy konzervace a restaurování je třeba porozumět procesu výroby a chemickému složení. Cílem této metodiky je vytvořit praktický a standardizovaný návod pro rekonstrukci daguerrotypického procesu v laboratorních podmínkách za účelem přípravy vzorků, které se z hlediska materiálu a struktury obrazu neliší od historických daguerrotypií.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.