|
| |
|
|
Zobrazení věčného žida v českém a světovém umění
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této magisterské diplomní práce je na obecné rovině prozkoumání ikonografie věčného žida v českém i světovém v , umenl. Určitý prostor je nejprve věnován historickému vývoji legendy o věčném židovi, jenž je zprvu nazýván Cartaphilem či Malchem, později pak Ahasverem, a který podle vyprávění, jež bylo v západní Evropě ve svém základním rozvrhu písemně zaznamenáno již v první polovině 13. století, údajně uhodil Ježíše, za což jím byl odsouzen k neustálému putování až do Kristova druhého příchodu na zem. Po zmapování ahasverovského tématu v širším kontextu české i světové literatury, hudby, divadlu a filmu následuje nejrozsáhlejší část, věnovaná výtvarnému umění. První zobrazení věčného žida by podle některých badatelů mohla pocházet již ze 12. století, serióznější návrhy pak pracují s obdobím mezi 13. až 16. stoletím; přitom nelze vyloučit, že některá znázornění věčného žida vycházejí z ikonografie nesení kříže. Od počátku 17. století se ikonografie Ahasvera rozvíjí naplno: nejznatelnější je vývoj od prvních, poměrně statických znázornění k pozdějším figurám zaznamenaných v pohybu. K původním lidovým dřevořezům a letákovým grafikám s ahasverovskou tématikou, šířeným nejčastěji podomním prodejem, se od 19. století začínají přidávat knižní a novinové ilustrace věčného žida, ale taktéž jeho...
|
|
|
Svědek zašlých časů: Starý židovský hřbitov v Libni
Janáčová, Eva
Starý židovský hřbitov v Libni byl založen v 16. století, první zdokumentované náhrobky pocházejí až ze 17. století. Z hygienických důvodů byl hřbitov uzavřen v roce 1892, kdy se začalo pohřbívat na novém židovském hřbitově v Davídkově ulici. Z průzkumu provedeného v roce 1940, který zaznamenal 626 existujících náhrobků, plyne, že se zde ve výjimečných případech pohřbívalo ještě v roce 1895. \nZmíněný výzkum i bohatá fotografická dokumentace zachytily tradiční ikonografickou výzdobu náhrobků. Vedle geometrických a florálních ornamentů se zde objevoval známý motiv lvů, kohenských rukou i levitské nádoby. \nStarý židovský hřbitov v Libni byl několikrát zmenšen: poprvé před rokem 1875, kdy byla na jeho jižním cípu postavena budova železničního nádraží Dolní Libeň, podruhé během výstavby Libeňského mostu v roce 1929. V rámci akce Za Prahu krásnější byl pak hřbitov v roce 1965 zasypán kamením a zavezen zeminou. \n
|
|
|
Vizuální dějiny sionismu na Moravě
Janáčová, Eva
Sionistické umění se v českých zemích začalo plně rozvíjet až ve 20. letech 20. století. Mezi jeho průkopníky patřili malíř Ludwig Blum a grafik Otte Wallish, kteří později emigrovali do mandátní Palestiny. Věnovali se především ikonografii budování Země Izrael.
|
|
|
Židovská figurální ikonografie v českých zemích
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Pařík, Arno (oponent)
Hlavním cílem této dizertační práce je zmapovat židovskou figurální ikonografii v českých zemích a to převážně v poemancipačním období, tedy od konce 18. až do 20. století. Hlavní badatelský důraz je přitom položen na zobrazení soudobých židovských postav v české vizuální kultuře. Ikonograficky jsou tematizovány postavy jak nábožensky založených, tak postupně se sekularizujících Židů. V případě religiózně vlažných či dokonce sekulárních židovských postav je přitom sledováno, jakými ikonografickými prvky se odlišují od majoritní společnosti. V úvodu práce jsou analyzovány nejdůležitější aspekty rozvoje židovské ikonografie. Mezi ně především patří liberální interpretace starozákonního zákazu figurálního zobrazování, židovská emancipace spolu s postupnou asimilací a touha Židů po vlastní vizuální reprezentaci, která pravděpodobně sehrála nejdůležitější roli při rozvoji židovské ikonografie. Vedle středověkých a novověkých židovských figurálních zpodobení je zvláštní pozornost věnována znázornění pražských Židů a námětům objevujících se v hebrejských rukopisech a tiscích, ve kterých překvapivě nacházíme daleko menší počet dehonestujících židovských znamení. Dále je představena portrétní galerie českých Židů, která zahrnuje jak portréty rabínů, učenců a významných představitelů židovských obcí, tak...
|
|
|
Cizinec ve vlastním městě: ostravský malíř Salomon Salomonowitz
Janáčová, Eva
Česko-německý židovský malíř Salomon Salomonowitz (1902–1958) pocházel z Moravské Ostravy, umění studoval ve Vídni, Mnichově, Berlíně a Paříži. V roce 1926 se stal jedním ze zakládajících členů ostravského uměleckého spolku Kunstring, v rámci spolkových výstav pravidelně vystavoval v místním Domě umění. V roce 1939 emigroval do mandátní Palestiny, kde pokračoval ve své umělecké tvorbě, která je charakteristická expresivně realistickým stylem.
|
|
| |
|
|
Zobrazení věčného žida v českém a světovém umění
Janáčová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této magisterské diplomní práce je na obecné rovině prozkoumání ikonografie věčného žida v českém i světovém v , umenl. Určitý prostor je nejprve věnován historickému vývoji legendy o věčném židovi, jenž je zprvu nazýván Cartaphilem či Malchem, později pak Ahasverem, a který podle vyprávění, jež bylo v západní Evropě ve svém základním rozvrhu písemně zaznamenáno již v první polovině 13. století, údajně uhodil Ježíše, za což jím byl odsouzen k neustálému putování až do Kristova druhého příchodu na zem. Po zmapování ahasverovského tématu v širším kontextu české i světové literatury, hudby, divadlu a filmu následuje nejrozsáhlejší část, věnovaná výtvarnému umění. První zobrazení věčného žida by podle některých badatelů mohla pocházet již ze 12. století, serióznější návrhy pak pracují s obdobím mezi 13. až 16. stoletím; přitom nelze vyloučit, že některá znázornění věčného žida vycházejí z ikonografie nesení kříže. Od počátku 17. století se ikonografie Ahasvera rozvíjí naplno: nejznatelnější je vývoj od prvních, poměrně statických znázornění k pozdějším figurám zaznamenaných v pohybu. K původním lidovým dřevořezům a letákovým grafikám s ahasverovskou tématikou, šířeným nejčastěji podomním prodejem, se od 19. století začínají přidávat knižní a novinové ilustrace věčného žida, ale taktéž jeho...
|
host ::
RSS.