|
|
"Dívčí válka" ve starších českých kronikách
Vokurka, Vratislav ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá narativy o takzvané "dívčí válce" v českých kronikách z 12.-17. století, a to zejména ve dvou nejstarších z nich: v latinské Kosmově Kronice české a ve staročeské Kronice tak řečeného Dalimila. Pomocí analýzy a komparace struktury a vybraných motivů obou narativů jsou identifikovány hlavní podobnosti a rozdíly mezi nimi. U vybraných motivů jsou navrženy možnosti interpretace. Dále práce kriticky reflektuje dosavadní badání nad původem příběhu o "dívčí válce" a dosavadní přístupy k žánrovému zařazení a interpretaci Kosmova a Dalimilova narativu. Práce také nabízí základní přehled dalšího (především literárního) materiálu, ve kterém je příběh o "dívčí válce" zpracován.
|
|
|
Disguise in the Romances of Tristan
Širůčková, Magdaléna ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá topem převleku v tristanovských legendách 12. a 13. století. Hlavním cílem je analýza a interpretace pěti převleků: leprózního, blázna, poutníka, minstrela a mnicha. Práce vychází z primárních francouzských a německých textů od Béroula až po Eilharta z Obergu. Analýzy opírající se o sedm různých verzí legendy nám umožňují nahlédnout na fenomén převleku v celé jeho bohatosti. Práce shrnuje obecnou podobu převleku a roli, již v rámci tristanovského mýtu zastává. Zároveň osvětluje, do jaké míry slouží maska k naplnění Tristanových záměrů a o jaké záměry vlastně jde.
|
|
|
Typologie jinakosti v pozdně středověkých bohemikálních cestopisech
Hanžlíková, Petra ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
V práci se zaměřujeme na to, jakým způsobem jsou utvořeny pozdně středověké bohemikální cestopisy a jak jejich autoři pracují s jinakostí, se kterou se v cizích krajinách setkávají. Základ tvoří především texty "panoše Jaroslava", Václava Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela. Pro srovnání jsou pak méně podrobně uvedeny i cestopisy Martina Kabátníka a Jana Hasištejnského z Lobkowicz. Analýza se soustřeďuje nejprve na nárok cestopisu na pravdivost. Předestřeny jsou tak aspekty, které v textu napomáhají k získání recipientovy důvěry v předložené informace a v jejich autenticitu. Nejčastěji se v cestopisech objevují podrobné popisy, subjektivní hodnocení, očitá svědectví či tělesné prožitky. Následně je v textech řešena problematika vypravěčské persony, která jinakost zprostředkovává čtenářům. Důraz je kladen na to, jak se autor jakožto vypravěč v cestopisu projevuje, jakou masku si pro čtenáře nasazuje a co o něm můžeme soudit na základě předloženého díla. Nejvíce patrné jsou informace týkající se původu autora, jeho specifické zaměření na určité oblasti a jazykové či historické znalosti. Dále pak můžeme vyvodit vztah k náboženství nebo další vlastnosti či osobnostní rysy odvozené zejména z různých nepatrných zmínek, potažmo z autorových subjektivních názorů. V závěru se pokoušíme předložit ve shodě s...
|
|
| |
|
|
Cantigas de Santa Maria jako prostředek sebeprezentace krále Alfonse X. Učeného
Jaluška, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práce zkoumá metodu sebeprezentace kastilského krále Alfonse X. Učeného (†1284), jak se projevuje ve sbírce mariánských písní Cantigas de Santa María, jež vznikla v jeho dvorním skriptoriu. Panovník v této sbírce dvorným způsobem opěvuje Pannu Marii, prohlašuje ji za svoji dámu a tak na sebe bere roli krále-trubadúra. V ohnisku pozornosti se v první části práce nachází první polovina řečené role a je představen alfonsinský koncept vladaře jako rozumějící hlavy poddaných. Druhá část se zaměřuje na královo trubadúrství a ukazuje na vazby a podobnosti mezi pojetím trubadúra jako umělce vypovídajícího o světě a alfonsinským králem učitelem, jemuž trubadúrský vztah k Panně Marii umožňuje mimo jiné rovněž vnést do svého úřadu prvek svatosti nezávislý na Římu i na sekulární tradici kastilské monarchie.
|
|
|
Literární a mytologické osudy postavy praotce Čecha
Deči, Vojtěch ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomant ve své práci reflektuje literární a mytologický aspekt zakladatelské postavy praotce Čecha v českém literárním prostředí. V teoretické části práce se zamyslí nad procesy mytizace dějin, které okolo této postavy probíhají, a na základě komparace stěžejních prací představí svůj vlastní přístup. Praktická část bude tvořena interpretačními sondami do vybraných kanonických textů: kronik kanovníka Kosmy, tak řečeného Dalimila a Václava Hájka z Libočan na jedné straně a novodobých beletristických zpracování Žofie Podlipské a Rudolfa R. Hofmeistera na té druhé. Klíčová slova Praotec Čech; folklor; mýtus; národní epos; kronika.
|
|
|
Aelred z Rievaulx a jeho dílo De spirituali amicitia: mezi tradicí a individualismem
Smetanová, Zuzana ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Práce se zabývá osobností anglického cisterciáckého mnicha a opata z 12. století Aelreda z Rievaulx a jeho dílem "O duchovním přátelství" (De spirituali amicitia). Jejím cílem je analyzovat Aelredovo dílo v širším kontextu Aelredova života, jeho dalších děl a dobových teologicko-filozofických konceptů a ideálů a zasadit je do tradice pozdně antických a středověkých úvah nad přátelství a láskou s důrazem na monastické prostředí. Autorka pořídila překlad a analýzu nejdůležitějších pasáží díla a jejich srovnání s Aelredovými zdroji a předlohami, mezi které patří především dílo Marca Tullia Cicerona Laelius de amicitia, spisy svatého Ambrože a Augustina a Bible. V závěru práce autorka předkládá analýzu Aelredovy "individuality", která skrze jeho dílo prosvítá a která je interpretována pomocí aktuálního diskurzu zabývajícího se individualitou ve středověku. Autorka se tak snaží vymezit Aelredovo místo "mezi tradicí a individualismem".
|
|
|
Autoři jako učitelé. Zrcadla hřiešníka Jana Husa a předmluvy Tomáše ze Štítného
Fenclová, Tereza ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dva české středověké popularizátory teologického vědění: kontroverzního kazatele Jana Husa a laického teologa Tomáše Štítného ze Štítného. Jejím cílem je zmapovat způsoby, jichž tito autoři užívají, aby před své čtenáře vystoupili v pozici autorit a učitelů. Zároveň se snaží poukázat, jak se tyto způsoby liší, přičemž bere v úvahu rozdílné postavení těchto autorů. Výchozími texty pro toto zkoumání jsou Štítného předmluvy z Knížek šesterých o obecných věcech křesťanských, Řečí besedních a Vyšehradského sborníku a Husův náboženský traktát Zrcadlo hřiešníka.
|
|
|
Eschatologie v Rozmlouvání člověka se smrtí
Činčurová, Bára ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat pojetí eschatologie ve staročeském Rozmlouvání člověka se Smrtí. Nejprve podává shrnutí dosavadního stavu literárněvědného bádání o skladbě, které poskytuje nezbytné východisko pro další rozbor. Následně se zaměřuje na vlastní analýzu posledních věcí člověka ve skladbě a usouvztažňuje je s křesťanskou eschatologií a eschatologií biblickou. Počínajíc smrtí, zabývá se práce definicí této entity, její fyzickou podobou či podobenstvími, kterých skladba využívá k jejímu popisu. Věnuje se také vztahu smrti s ďáblem a ve skladbě prominentnímu prolínání první smrti se smrtí druhou. Poté obrací pozornost pojetí duše a těla, analyzuje jejich vztah s ohledem na myšlenka sv. Augustina a sv. Tomáše Akvinského a pokouší se popsat také jejich rozdělení a následné shledání při vzkříšení. poslední kapitole se zaměřuje na osud člověk - nejdříve na úděl duše v podsvětí a poté na konečný osud vzkříšeného člověka. Pokouší se např. předložit důkazy pro to, že se Rozmlouvání vyskytuje koncept podsvětí, ač není explicitně zmiňován; identifikuje prolínání druhou smrtí a n věčným životem a zabývá se také očistcem či ohlasy milenarismu ve skladbě. Pozornost věnuje také poslednímu soudu a roli skutků v otázce konečného osudu každého člověka. Klíčová slova: Rozmlouvání člověka se Smrtí, eschatologie,...
|
|
| |
host ::
RSS.