Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv sorbentů na retenční čáru kontaminované nivní půdy
Hnatajková, Eva ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem sorbentů na retenční křivku kontaminované nivní půdy (půdní typ fluvisol) a porovnáním těchto retenčních křivek půdy bez sorbentu s půdou, do které byl sorbent aplikován. Jako sorbenty byly použity biochar (BC), amorfní oxid manganu (AMO) a jejich kombinace. Půdní vzorky byly odebrány ve specifické oblasti v blízkosti řeky Litavky ve Středočeském kraji. K pokusu byly využity dva rozdílné typy vzorků. První typ vzorků byl odebrán z kolonových experimentů a druhý typ vzorků byl odebrán přímo z rostlého terénu. Všechny vzorky byly odebrány do Kopeckého válečků o objemu 100 cm3. Měření retenčních čar bylo provedeno přímou metodou v laboratoři. Pro laboratorní stanovení retenčních čar byla použita klasická souprava přístrojů. Pískový tank, písko-kaolínový tank a přetlakové aparáty. Naměřená data byla proložena modelem van Genuchten. Porovnávané hodnoty jsou objemová hmotnost, parametry podle vztahu van Genuchten (Thétas, ThétaR, Alfa, n) a hodnoty pF (0; 1,0; 2,0; 2,7; 3,0; 3,7; 4,18). Porovnání půd ošetřených různými sorbenty bylo založeno na průměru, směrodatné odchylce a rozdílu a poměru průměrů. Určitý vliv sorbentů na tvar retenční čáry byl naměřen. Zejména vliv biocharu, ve vyšších podtlacích byl výrazný. V práci se nám potvrdila např. i hypotéza podle VERHEIJEN et al. (2010), že biochar zvyšuje celkovou retenci půdní vody, ale nezvyšuje obsah vody využitelný rostlinami. Vliv AMO na retenční křivku byl zanedbatelný. Tedy sorbent AMO má pouze velmi malý vliv na změnu zadržování vody v testované půdě. Vliv kombinovaného sorbentu (AMO + BC) na retenční křivku byl výraznější než aplikace pouze samotného sorbentu AMO. Tato kombinace sorbentů má vliv na zadržování vody v půdě v závislosti na daném podtlaku.
Vliv biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost kontaminované nivní půdy
Tomáš, Tomáš ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost (Ks) kontaminované nivní půdy. Měřené hodnoty Ks jsou důležitým vstupem pro modelování proudění vody v půdě. V této práci byly hodnoty Ks naměřeny na kontaminované nivní půdě a na této půdě obohacené 2 a 5 % biocharu. Pro tyto půdy byly stanoveny hodnoty Ks a následné změny Ks v čase při opakovaném měření. Biochar je materiál, kterým se zlepšuje sorpční kapacita a další vlastnosti půdy. Vliv aplikace biocharu na Ks ale ještě není dostatečně objasněn. Pro práci byl použit biochar vytvořený pyrolýzou ze stopek vinné révy. Měření byla provedena ve dvou sériích v rozmezí měsíců říjen až prosinec roku 2015. V každé sérii bylo měřeno deset vzorků, 5 kontrolních a 5 s příměsí biocharu. To je celkem 20 vzorků. Měření každého vzorku probíhalo přibližně 14 dní a vzorky byly měřeny v deseti časových krocích. Současně byly změřeny také související fyzikální vlastnosti (objemová hmotnost, pórovitost, obsah vody v blízkosti nasycení) a byly provedeny zrnitostní rozbory hustoměrnou metodou. Vzorky byly uměle připraveny nasypáním homogenizované zeminy do Kopeckého válečku (100 cm3). V první sérii měření bylo porovnáváno 5 vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků této půdy s přídavkem 5 % biocharu. V druhé sérii bylo porovnáváno znovu pět vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků obohacených o 2 % biocharu. Sycení vzorků probíhalo postupně a všechny vzorky byly syceny stejně dlouhou dobu. Měření bylo prováděno na laboratorním permeametru metodou konstantního spádu. Pro kontroly v měření I byly průměrné hodnoty Ks ze všech kroků 4,818.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 5% biocharem byly průměrné hodnoty ze všech kroků 2,254.10-6 m.s-1. V měření II pro kontroly byly průměrné hodnoty ze všech kroků 6,435.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 2% biocharem byly průměrné hodnoty 4,211.10-6 m.s-1. Použitý biochar na testované půdě snižuje hodnoty Ks oproti kontrole. Hodnoty Ks jsou více sníženy při aplikaci 5% biocharu než při aplikaci 2% biocharu. Biochar také koeficient variace u většiny časových kroků. U kontrolních měření jsou také změny hodnot Ks mezi jednotlivými časovými kroky výraznější než u vzorků obohacených o biochar.
Změny hodnot nasycené hydraulické vodivosti půd s různým podílem biocharu při opakovaných měření laboratorním permeametrem
Bočinský, Pavel ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivosti (Ks) a časovými změnami Ks v průběhu měření. Reprezentativní hodnoty Ks jsou základním vstupem při popisu a modelování proudění vody v půdě. Vzorky v této práci reprezentovala laboratorně upravená půda (nivní půda s přídavkem 20 % kaolínového jílu). Do této půdy bylo přidáno 0, 2, a 5 % biocharu. Pro tyto různé materiály byly stanoveny hodnoty Ks a změny hodnot v čase při opakovaném měření. Biochar (materiál používaný ke zlepšení sorpční kapacity a dalších půdních vlastností) byl pro tuto práci vytvořen pyrolýzou ze stopek vinné révy. Měření probíhalo ve dvou sériích, v lednu a únoru roku 2016. V každé sérii bylo deset vzorků, celkově dvacet vzorků. Vzorky byly sypané do Kopeckého válečků (100 cm3). První série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 5% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Druhá série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 2% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Sycení vzorků probíhalo postupně, pomocí regulátoru v laboratorním permeametru. Vzorky byly měřeny laboratorním permeametrem metodou konstantního spádu. Průměrné hodnoty Ks se v první sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,00.10-7 do 3,53.10-7 m.s-1. Pro 5% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 6,49.10-8 do 9,20.10-8 m.s-1. Průměrné hodnoty Ks se v druhé sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,21.10-7 do 1,84.10-7 m.s-1. Pro 2% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 9,78.10-8 do 1,64.10-7 m.s-1.
Vyhodnocení extrémních průtoků na řece Jihlavě
Šoukalová, Adéla ; Pavlásek, Jiří (vedoucí práce) ; Jačka, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vyhodnocení extrémních průtoků na vybraných vodoměrných stanicích na řece Jihlavě v období 1997 až 2015. První část práce je zpracována formou rešerše, jsou zde charakterizovány faktory ovlivňující vznik a průběh povodně a sucha, popis a dělení povodní a obecný popis zájmového území. Dále se tato práce zabývá analýzou průtokových dat poskytnutých Povodím Moravy, s. p., a vypočtením jednotlivých charakteristik. Výsledkem práce jsou grafy jednotlivých povodňových situací, minimálních průtokových situací a tabulky s vypočtenými charakteristikami.
Klima Podkrkonoší v archivních zdrojích
Přívratská, Jana ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Jačka, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce Klima Podkrkonoší v archivních zdrojích se zabývá studiem klimatu v severní části Podkrkonoší, popisuje významné klimatické jevy dané lokality a zaměřuje se zejména na extrémní výkyvy počasí včetně přírodních atmosférických jevů. Práce čerpá informace převážně z historických zdrojů a meteorologických ročenek. Pozornost je věnována dvěma obdobím, okrajově se zabývá roky před druhou světovou válkou, ze kterých existuje jen málo zdrojů, podrobněji pak letům 1945 - 1995. Cílem bakalářské práce je, na základě zkoumaných údajů a dat, shrnutí obecně klimatu severní části Podkrkonoší a jeho vývoje. Práce by mohla být následně využita, jako jeden z mnoha podkladů pro další zkoumání vlivu meteorologických a přírodních jevů na samotný život člověka, jeho způsob obživy a hospodaření, dále pak na vývoj fauny, flóry dané lokality, v neposlední řadě i neživé přírody. Může vhodně doplňovat cestovatelské příručky a knihy o regionu.
Vliv malé vodní nádrže Strnad na půdní vlhkost na povodí Litovicko-Šáreckého potoka
Kovář, Martin ; Hradilek, Václav (vedoucí práce) ; Jačka, Lukáš (oponent)
V současné době, kdy hrozí snižování obsahu půdní vody vlivem sucha, je vhodné začít se systematickým sběrem dat o půdní vlhkosti. V této práci je půdní vlhkost měřena na území povodí Litovicko-Šáreckého potoka v okolí malé vodní nádrže Strnad. K tomuto měření jsou využity přímé metody, tedy přímé odběry vzorků půdy a jejich následný rozbor, a metody nepřímé, kde se jedná o využití TMS datalogeru. Naměřená data z přímých a nepřímých metod se v podstatě shodují v tom, že malá vodní nádrž Strnad nemá žádný vliv na půdní vlhkost ve vzdálenosti 200 m. V poslední části práce jsou popsány rozbory zrnitosti půdy s využitím hustoměrné metody. Výsledné typy půd jsou dále využity pro kalibraci TMS datalogeru.