|
|
Zelené vdovy jako fenomén současné společnosti
Smolová, Kristýna ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zelených vdov v současné společnosti. Hlavním cílem práce je určit, zda v České republice existuje skupina žen, které můžeme označit jako zelené vdovy. Přestože se v současné době, zejména s rostoucí suburbanizací našich měst, stává tato problematika stále aktuálnější, nebyla dosud odpovídajícím způsobem odborně zpracována a popsána. K tomuto tématu u nás prakticky neexistuje dostupná literatura, ani nebyl proveden kvalifikovaný výzkum. Téma zelených vdov je zde pojato v souvislosti s procesem suburbanizace a specifickým životním stylem obyvatel satelitů. Část práce je věnována i psychologickým aspektům jako je osamění, krize manželství, nevěra a s tím také související různé formy závislostí. Součástí diplomové práce je internetová anketa, která se věnuje obecnému povědomí veřejnosti o zelených vdovách. Cílem ankety bylo zjistit, kdo je podle respondentů zelená vdova. Současně je problém zelených vdov zkoumán pomocí interpretace internetových diskusí a diskusí pod články publikovanými na internetu. Dále jsou zde prezentovány výsledky výzkumu, který provedla katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s důrazem na interpretaci části výzkumu zabývající se každodenním životem žen v suburbiích.
|
|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Rezidenční diferenciace socioekonomických společenských tříd - případová studie hl.města Prahy
Hastrmanová, Šárka ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Sociální nerovnost je jedním z nejvíce diskutovaných sociálních problémů, nerovnosti mezi socioekonomickými společenskými třídami se promítají i do charakteru soudobých měst, které tak následně ovlivňují nejen po fyzické stránce, ale i po stránce sociální. Sociálně prostorová diferenciace je proces, při kterém dochází k prostorovému oddělování určitých skupin obyvatel na území města. Sociálně prostorová diferenciace nemusí být nutně ve svých důsledcích jevem negativním, ale zkušenosti se vznikem segregovaných chudinských ghett a deprivovaných městských čtvrtí v amerických velkoměstech naznačují jakého významu může tento jev nabýt, pokud mu nebude věnována dostatečná pozornost. Diplomová práce v teoretické části nastiňuje souvislosti, příčiny, typologii a možné důsledky procesu rezidenční diferenciace ve městech. V teoretické části jsou rovněž popsána možná preventivní opatření. Práce je inspirována teoriemi americké sociologické školy. Současně je prostor věnován i srovnání kontextu amerických a evropských měst. V druhé části se autorka věnuje diskusi nad metodologickými nástroji použitelnými k identifikaci míry segregace. Případová studie hlavního města Prahy, která tvoří stěžejní část diplomové práce, sekundární analýzou dat ve třech dimenzí (demografické a sociologické charakteristice obyvatelstva,...
|
|
|
Where is the community? Case study of neighborhoods in Žiar nad Hronom
Kirschnerová, Hana ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Komunita a jej vzťah k miestu trápia sociológov a výskumníkov od kedy spoločnosť opustila svoje tradičné usporiadanie. Mnoho z nich zvažuje kladné i záporné aspekty industriálnej a neskôr modernej spoločnosti a ich vplyv na zmysel pre komunitu a ľudské vzťahy. Táto práca sprevádza čitateľa vplyvnými prácami na tému komunity, významu miesta a ľudských vzťahov. Od váženia si tradičnej komunity, cez obavy o jej zmiznutie, miznúci význam lokálnych väzieb po kompletnú anonymitu a individualizáciu. Empirická časť práce prináša výsledky výskumu na sídliskách v Žiari nad Hronom, meste na stredom Slovensku. Zistenia z rozhovorov boli pomeriavané s myšlienkami Nového Urbanizmu, a v podstate potvrdili úlohu architektonického dizajnu v medzi-susedských vzťahoch. Intenzita, početnosť a kvalita interakcie medzi susedmi je teda ovplyvnená priestorovým dizajnom, dĺžkou pobytu a vyťaženosťou obyvateľov. Povaha vzťahov medzi susedmi je ďaleko od ideálu (v tradičnej komunite) ale ľudia hľadajú komunitu v širšom zmysle, vytvárajú siete s ľuďmi z iných sociálnych kruhov ako tých viazaných na miesto.
|
|
| |
|
|
Regenerace brownfields a její aktéři
Stibůrková, Lenka ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o regeneraci brownfields, tedy chátrajících pozemků omezené rozlohy, které ztratily své původní využití a v současnosti jsou opuštěné, nebo je jejich funkce omezená. Jsou zde zmíněny příčiny vzniku těchto území, jejich lokalizace a jednotlivé typy podle dřívějšího využití. Na základě analýzy jednotlivých indikátorů lze brownfields klasifikovat podle rozvojového potenciálu, který určuje přístup k jejich regeneraci a šance na její úspěch. Mezi hlavní překážky regenerace těchto území patří kontaminace, finanční náročnost operace, nevyjasněné vlastnické vztahy, zvýšená rizika, konkurence nezatížených greenfields a také nedostatečná politická podpora. Regenerace brownfields zasahuje do mnoha oborů a má vícero aspektů. V této práci uvádíme především aspekty sociální, dále ekonomické, ekologické, právní a politické. Úspěšný projekt regenerace těchto území je proto výsledkem široké mezioborové spolupráce mnoha aktérů na principu partnerství. Mezi hlavní aktéry regenerace brownfields patří veřejný a soukromý sektor, nevládní neziskové organizace, veřejnost, vlastníci pozemků, finanční subjekty a experti ze specializovaných oborů. Na projektech se může také finančně účastnit Evropská Unie. Podobně jako u jiných rozvojových projektů, i zde může docházet ke konfliktům, které vyplývají z...
|
|
|
ZA ÚČASTI VEŘEJNOSTI...analýza veřejné diskuse dopravní politika Prahy 6
Ptáčková, Kateřina ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se za využití nástrojů analýzy diskursu snaží ukázat, jaká je stávající podoba diskuse o dopravní politice v Praze, jakými zdroji je tato diskuse formována a které diskursy ji především utvářejí. Dílčí diskusi dopravní politiky městské části Prahy 6 využívá nejen k analýze vlastní dopravní diskuse, ale také jako vhodného příkladu ke studiu utváření (komunální) veřejné diskuse jako takové. Práce se soustředí na dvě hlavní skupiny kolektivních aktérů veřejného rozhodování - volené zástupce veřejnosti, v tomto případě zastupitele dotčených městských částí a hlavního města Prahy a nevolené zástupce, zástupce neziskových organizací a občanských sdružení, která v dané oblasti působí. Sleduje, jaké koalice a opozice mezi sebou tito aktéři utvářejí a jaké zdroje pak využívají na podporu svých řešení. Diskurs chápe především ve foucaultovském pojetí jako praktiky formující objekty o nichž ne/hovoří. Za konstitutivní vlastnost diskursu považuje jeho utlačivou sílu, jíž vykonává vůči svým objektům. S odvoláním na Fairclougha a ostatní autory, hlásící se k metodě kritické diskursivní analýzy, se soustředí také na rozdílné role konkrétních aktérů a jejich manipulační prostory uvnitř veřejné diskuse. Kromě vlastní dopravní tématiky se práce věnuje především analýze diskursu demokracie, který...
|
|
|
Strategický plán rozvoje měst a obcí jako mrtvý dokument?
Kudrna, Libor ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Diplomová práce se věnuje strategickému plánování obcí. Pro vykreslení životního cyklu strategického dokumentu využívá procesuální modely veřejné politiky a dále se věnuje problému neimplementování strategických plánů některých měst v Ústeckém kraji. Studie toto konstruuje a analyzuje jako veřejně-politický problém. Diplomová práce zjišťuje názory ke strategickým plánům ve městech, kde jej mají, ale systémově jej nevyužívají k řízení města.
|
|
| |
|
|
Společně za lepší město
Sládek, Jan ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Bernard, Josef (oponent)
Hlavním cílem práce je pochopit na půdě obcí, jakou roli mají jejich obyvatelé v proměně politického jednání občanů ČR po roce 1989. Text kombinuje poznatky sociologie sídel, politického a urbánního vývoje a proměn občanské a politické participace v ČR po roce 1989. Teoreticky vychází z kritické recepce tradice sociologie sídel, kde poukazuje na nízkou míru pochopení toho, jak sami občané mění město. Dále se teoreticky text opírá o koncept transakčního aktivismu, který používá jako rámec výkladu zkoumané kolektivní akce občanů. V neposlední řadě se také orientuje na možnost využití nových médií, zejména internetu, při angažování se v lokálních otázkách. Pro zasazení do kontextu jsou reflektovány hlavní milníky politické participace na celostátní úrovni a dodán je kontext urbánního vývoje po roce 1989. Metodologicky je text založen na kombinaci dat z dvou kvantitativních reprezentativních dotazníkových šetření a celkem patnácti rozhovorů s angažovanými občany. Hlavní argumentované teze textu jsou: (1) nízká zkušenost občanů s politikou vede k nadvládě mediálního obrazu politiky, který je ale právě osobní zkušeností snadno prolomitelný; (2) I když je veřejné mínění ohledně politiků a politiky kritické, není ono samo překážkou v občanských aktivitách; (3) Občané na lokální úrovni upřednostňují...
|
host ::
RSS.