|
|
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky
Kotrlý, Tomáš ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Knoll, Vilém (oponent)
Pohřeb a hřbitov v legislativě Kodexu kanonického práva s přihlédnutím k právu České republiky. Kanonicko-právní studie analyzuje církevní záruky pietní ochrany lidských pozůstatků a ostatků včetně míst, kde jsou pohřbeny nebo uloženy. Zaměřuje se na vznik a dějinné souvislosti církevního hřbitovního a pohřebního práva v západní Evropě s přihlédnutím k sekulárnímu právu v českých zemích. Ius sepeliendi a ius funerandi mají původ v respektu k obecné lidské podstatě, a to v obou směrech, jak ve vztahu k zemřelé osobě, tak ve vztahu k osobám pozůstalým. Dále se studie zabývá kanonickoprávními aspekty církevního pohřbu. Pohřeb je v římskokatolické církvi chápán jako nesvátostný liturgický akt spojený s udílením některých svátostin a svou symbolikou ukazuje na křesťanskou naději zmrtvýchvstání s Kristem. Právo na církevní pohřeb mají především zemřelí katolíci, a to i ti, se kterými byly za života vážné právně pastorační problémy, pokud před smrtí projevili známky kajícnosti. Funkce křesťanského pohřbu spočívá v završení dosavadního společenství pozůstalých se zesnulým a upevnění naděje na opětovné setkání ve vzkříšení. Tradiční pohřební rituály pohanských národů se díky křesťanské víře ve zmrtvýchvstání změnily ve vyjádření naděje na život věčný. Předkládaná studie nabízí seznámení se současnou právní úpravou...
|
|
|
Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989
Valeš, Václav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Václav Valeš: Restituce církevního majetku v České republice po roce 1989 Tato práce obsahuje rozbor citlivého tématu restituce církevního majetku v České republice po roce 1989. Dva výčtové restituční zákony (č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb.) reagovaly na akutní problém obnovy činnosti římskokatolických řádů a kongregací v letech 1990-1991. Obecný restituční právní předpis, který by celou otázku řešil globálně, nikdy nebyl přijat (dva nejvážnější pokusy: 1992, 2008) a tento stav, omezující práci církví a náboženských společností v mnoha oblastech, trvá do současnosti. Nic na tom nemění fakt, že malá část majetku byla církvím a náboženským společnostem vrácena jiným způsobem (exekutivní cestou, na základě určovacích žalob). Kromě analýzy stávajících právních předpisů této práce obsahuje také odkazy na související judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky. Klíčová slova konfesní právo, Česká republika, církevní majetek, restituční proces po roce 1989
|
|
|
Nové církevní zákony z roku 1949
Futera, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
Tématem této práce je problematika tzv. "nových církevních zákonů" přijatých v roce 1949, sloužících jako jeden z mocenských nástrojů k potlačení církví a ke kontrole společnosti. V rámci jednotlivých kapitol se zabývám genezí tzv. nových církevních zákonů, přijatých československým komunistickým režimem v roce 1949 a jejich významem nejen pro konfesní právo následujícího období až do současnosti. V této souvislosti si kladu otázku, do jaké míry tyto zákony ovlivnily a ovlivňuji nejen život církví, zvláště pak církve katolické, ale i myšlení české společnosti ve vztahu k církvi dnes. Tato práce se týká tří okruhů, které jsou ale nutně propojeny: prvním je samotná zákonná úprava, druhým společenská recepce církve ve spojitosti s těmito zákony a třetím je promítání těchto zákonů také do současné politické rétoriky. Cílem práce pak je ukázat hlubokou vnitřní propojenost a dynamiku těchto tří okruhů tak, jak se projevily v minulosti a jak se v návaznosti na historii projevují dnes. Klíčová slova Československo, rok 1949, církevní zákony, moc a právo, současnost, zákon, společnost, politika.
|
|
|
K právnímu postavení katolické církve jako veřejnoprávní korporace v rámci vnitrostátního práva - nástin koncepce
Man, Zdeněk ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
RESUMÉ Práce přináší nástin koncepce tzv. veřejnoprávního uznání církví a náboženských společností státem, kterým získávají církve status veřejnoprávní korporace, při zaměření na katolickou církev. Nejprve se zabývá celkovým rámcem poměru mezi církví a státem, výkladem pojmů a významem konfesněprávní úpravy. Následně popisuje institut veřejnoprávního uznání církve ze strany státu z pohledu historického, a dále z hlediska významu a pozice v právním řádu určitého státu. V práci jsou také analyzovány zahraniční modely aplikace této koncepce, konkrétně ve Švýcarsku a SRN, které by mohly být poučenou inspirací i pro Českou republiku. Současně je prozkoumán soulad veřejnoprávního statusu se základními předpoklady fungování současného právního státu z pohledu katolické církve. Jejím stanoviskem není obecné univerzální přijetí či odmítnutí tohoto institutu. Církev posuzuje zejména funkční hledisko. V souladu s učením II. vatikánského koncilu o principu zdravé spolupráce však může být veřejnoprávní status vhodným nástrojem. Na otázku z úvodu, zda církev má mít v rámci právního řádu přiznán status veřejnoprávní korporace dává práce kladnou odpověď. V kontextu pojetí církve jako společenské a veřejné záležitosti je veřejnoprávní status jedním z projevů kooperace státu s veřejností, v daném případě s církví a vytváří...
|
|
|
Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - institut církevního práva v kontextu konfesního práva a pastorace
Man, Zdeněk ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
1 Anotace / Annotation Jméno a p íjmení autora: Zden k Man Název diplomové práce: Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - institut církevního práva v kontextu konfesního práva a pastorace Název práce v angli tin : Actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica - Canon Law Institute in context of State Ecclesiastical Law and Pastoral Ministry Katedra: pastorálních obor a právních v d Vedoucí diplom. práce: prof. JUDr. Antonín Ignác Hrdina, DrSc., O.Praem. Rok obhajoby: 2011 Po et stran: 170 Anotace Diplomová práce se zabývá institutem tzv. formálního úkonu odpadnutí od katolické církve (actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica), který byl jako zvláštní kanonický institut vložen do Kodexu kanonického práva (CIC) 1983 (kánony 1086 §1, 1117, 1124). Institut je zkoumán v kontextu existence konfesn -právního institutu "vystoupení z církve" ve sledovaných zemích (SRN, Rakousko, Švýcarsko) a také v kontextu souvisejících pastora ních otázek. Problém odpovídající kanonicko-právní reakce na "vystoupení z církve" však institut actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica vy ešit nepomohl, proto práce hodnotí jako pochopitelné, že byl církevním zákonodárcem s právní ú inností v roce 2010 zrušen. Annotation This thesis considers the institution of the formal act of defection from the Catholic...
|
|
|
Právní postavení Suverénního řádu maltézských rytířů
Závurka, Milan ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Milan Závurka - bakalářská práce Právní postavení Suverénního řádu Maltézských rytířů Resumé Řád Maltézských rytířů, resp. řád sv. Jana, má zárodky ve starším bratrstvu italských kupců z Amalfi, kteří kolem roku 1040 založili v Jeruzalémě při kostele sv. Jana Křtitele špitál. Špitál sloužil hlavně poutníkům, kteří putovali k božímu hrobu. Oficiálně se toto bratrstvo osamostatnilo roku 1099 a v roce 1113 papež Paschal II. bullou vložil řád pod přímou ochranu Svatého stolce zároveň s právem svobodné volby velmistrů bez vměšování jakýchkoliv světských nebo církevních autorit. Zakladatelem a prvním velmistrem řádu byl bratr Gérard, který zemřel v roce 1120. Po pádu Jeruzaléma řád přesídlil nejprve do Akkonu, později na Kypr a ještě později na Rhodos. Původní špitální zaměření společenství bylo z důvodu ochrany poutníků a jiných osob proti Turkům rozšířeno i na zaměření vojenské. Svůj současný název řád odvozuje od ostrova Malty, na kterém sídlil až do obsazení ostrova Napoleonem v roce 1798.V současné době je sídlo řádu v Římě. Během tohoto dějinného vývoje se vyvíjela suverenita řádu, která byla uznávaná většinou civilizovaného světa, a to bez ohledu na to, zda řád držel nějaká území či nikoliv. V současné době je nadále řád považován za suverénní. Je sice autonomní součástí katolické církve, ale bez ohledu na...
|
|
| |
|
|
Podmínky k uzavření manželství v komparaci kanonického a rodinného práva v ČR
Kotlář, Václav ; Kolářová, Marie (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent)
KOTLÁŘ Václav: Podmínky k uzavření manželství v komparaci kanonického a rodinného práva v ČR. Praha: KTF UK, 2010. Diplomová práce. 91 s. Resumé Diplomová práce se věnuje manželskému právu. Jejím cílem je pojmout institut manželství z pohledu kanonického práva Římskokatolické církve ve srovnání s rodinným právem v ČR se zaměřením na podmínky, které jsou důležité pro uzavření manželského svazku. Pozornost je v prvé řadě věnována vymezení manželství v obou právních odvětvích, cílům a účinkům manželství, podstatným vlastnostem manželství, dále také přípravě na manželství včetně nezbytných dokladů pro jeho uzavření. Druhá část práce je věnována formám uzavření manželství, a to jak obecným, tak i specifickým, průběhu občanského a církevního sňatku a vztahu Římskokatolické církve k občanským sňatkům. Na závěr druhé části je pojednáno o nedostatcích ve formě a dispenzi od formy. Třetí část se věnuje překážkám k uzavření manželství, přičemž je daná problematika pojata z pohledu kanonického a rodinného práva v ČR. Třetí část zakončují vady souhlasu. Poslední čtvrtá část řeší zplatnění manželství. Pak je doplněn závěr, seznam použitých zkratek a literatury včetně anglické anotace.
|
|
|
Svoboda z pohledu teologie a filozofie práva
Kolářová, Marie ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
1 Resume Rigorózní práce: SVOBODA Z POHLEDU TEOLOGIE A FILOZOFIE PRÁVA Autor: Marie Kolářová Práce poukazuje na některé aspekty vztahu mezi svobodou člověka a možností realizace této svobody, resp. jaký je prostor svobody a limity svobody. Pojem svoboda je používán v různých souvislostech a pokud se pojednává v jednotlivých pracích o svobodě, autoři těchto prací se zaměřují na různé aspekty svobody, aniž by byl důsledně terminologicky vymezen pojem svobody. Hlavním problémem všech vyjádření o svobodě je nazírání na svobodu z hlediska běžného vnímání, běžné každodenní zkušenosti. V této perspektivě se vždy svoboda jeví jako možnost jednat podle vlastní vůle nezávisle na vůli ostatních a na vnějších okolnostech. Za omezení svobody se pak považují všechny vnější překážky. Zde se však vždy jedná o možnost rozhodnout se pro určité jednání nebo možnost nekonat, tedy o svobodu volby, nikoli o svobodu co do její podstaty. V první části práce je analyzován pojem svobody a podstata svobody člověka v jejím nejvlastnějším základu. Tato svoboda je transcendentální svobodou a je vlastní každému člověku, je základem jeho bytí a odlišuje ho od každého jiného stvoření. Tato svoboda zakládá důstojnost člověka, kdyby člověk nebyl obdařen touto svobodou, byl by jen nástrojem předurčeným k určité existenci, nelišil by se od...
|
|
| |
host ::
RSS.