|
|
Kategorie výběru z hlediska kategorie autora a fáze geneze literárního procesu
Kroulíková, Lucie ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je poukázat na význam kategorie výběru v literárním procesu, jež dosud není systematicky zpracovaná. Mapuje její výskyt ve všech složkách textové geneze, konkrétně se zaměřuje na autora jako produktora výběru a zkoumá, do jaké míry výběr jeho prostřednictvím ovlivňuje konečnou podobu literárního díla. Práce se z hlediska selekčního principu zabývá výběrem z aktuálního světa a jeho následnou verbální reprezentací realizovanou výběrem konkrétních literárních postupů a jazykových prostředků. Kategorie je zasazena do širokého kontextu své interdisciplinární působnosti a je zdůrazněna i její vědomá a nevědomá povaha a nadindividuální determinanty. V závěru nahlíží práce na autora z druhé strany - jako na produkt výběru - a klade si otázky výběrových kritérii za účelem konstituování literárního kánonu.
|
|
|
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
|
|
|
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...
|
|
| |
|
|
Téma pouti v kanonizovaných dílech české literatury
Guse, Michal ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
K literárnímu výkladu si vybíráme tři zdánlivě nesourodá díla, která však při hlubším zkoumání vykazují neobyčejně velké souvislosti. Řeč je o Labyrintu světa a ráji srdce Jana Amose Komenského, Pouti krkonošské Karla Hynka Máchy a Kulhavém poutníkovi Josefa Čapka. Naším úkolem je vyložit tato tři díla z hlediska literárního a vystihnout jejich filozofický smysl a význam. Nemůžeme se vyhnout ani sociologickému hledisku. Pokusíme se také nastínit jisté souvislosti mezi tematikou těchto děl a událostmi ze života autorů. Zde totiž také nacházíme první styčné body mezi zkoumanými díly. Všichni tři autoři prožívali v procesu tvorby pocity bolesti a vnitřních muk. Jan Amos Komenský byl zklamán porážkou českých stavů po bitvě na Bílé hoře roku 1620, skrýval se nejdříve na statcích Karla st. ze Žerotína, posléze nucen odejít do vyhnanství. Karel Hynek Mácha prožíval duševní muka romantického rozervance a vyděděnce, jehož představa ideálu se rozchází s krutou realitou světa, kde se cítí být osamoceným a samojediným. Josef Čapek jakoby v předtuše bídné smrti, která na něj čekala za branami koncentračního tábora, léčí své nitro poznamenané oběma válkami tvorbou malířskou a literární.
|
|
|
Walking and writing the world. An approach to modernity in Bohemia and France from the beginnig of the 19 th century to the 1948's
Matysová, Kristýna ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Jít a psát. Způsob poznávání moderního světa v Čechách a ve Francii od začátku 19. století do roku 1948 V křesťanských alegorických textech je poutník symbolickou postavou na cestě do Ráje. Od druhé poloviny devatenáctého století básníci, chodci a flânéři, se pokoušejí odhalit skrytou tvář reality na ulicích velkoměst. Tato disertační práce analyzuje podoby moderního poutnictví. Chronologicky řazené rozbory děl, týkajících se tématu chůze, sledují vývoj tvůrčích postojů k modernímu světu ve francouzské a české literatuře a výtvarném umění od začátku devatenáctého století do konce čtyřicátých let století dvacátého. Studiem dílčích motivů moderních poutnických textů, zasazených do historického a sociálního kontextu doby jejich vzniku, tato práce přispívá k prohloubení poznatků o kulturních paralelách mezi Francií a Čechami. Navíc tato disertace zkoumá rozličné literární žánry, pro něž byla prvotním impulsem potřeba autora jít a psát.
|
|
|
Italský historický román 1827-1840
Löwensteinová, Klára ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato práce se zabývá italským romantickým historickým románem v období 1827-1840, stopuje jeho vývoj, konstanty a ideové tendence. Analýzy sedmi textů, které byly vybrány s ohledem, aby šlo vždy o první historický román od každého autora, ukázaly posun v žánru a zároveň představovaly zajímavé typy, se soustřeďují na významotvorné stavební prvky, tzn. sledují dobu příběhů, zápletky, časoprostorové relace, postavy, vypravěče ve vztahu ke čtenáři a pramenům, poměr fikce a dějin, historismus a ahistorismus, paratext. Výsledkem zkoumání je nečekaně standardizovaný repertoár historických románů sledovaného období. Dílčí aspekty, např. krizový výběr doby, převaha záporných postav nad kladnými, tragický konec hrdinů, hledisko vypravěčů, historické paralely, z převyprávěných italských dějin činí zřetelný antimodel moderního a suverénního, rodícího se italského státu.
|
|
|
Negativní humanismus Michela Houellebecqua
Kavalír, Ondřej ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tématem následující práce je románová tvorba Michela Houellebecqa pojímaná ve dvojím kontextu - v kontextu negativního humanismu a nového realismu, který se projevuje v současném francouzském románu. Pracovní hypotézou je teze o spojitosti nového realismu a negativního humanismu v opětovném zájmu o svět společenských jevů, v obavách o jeho stav i v antropologickém a existenciálním zkoumání lidského údělu. V prvních dvou kapitolách se pokusíme vytyčit základní body této spojitosti, jak v souvislosti s tradičním realismem, tak ve vztahu k současné realisticky zaměřené románové tvorbě (Dubois, Beigbeder, Duteurtre, Quintreau). Třetí kapitola je věnována formální výstavbě Houellebecqových románů, analýze jejich intertextových odkazů a ve své druhé polovině také popisu paralel a inspirací, jež spojují Houellebecqovy romány s autory klasické realistické tradice (Balzac, Flaubert, Zola) a s Célinem. Po tomto zařazení do kontextu současného i literárně historického se ve čtvrté, závěrečné, kapitole zaměříme na způsob, jakým se negativní humanismus projevuje především v románové antropologii Michela Houellebecqa, a na jeho inspiraci (Schopenhauer, Baudelaire).
|
|
|
Král a poutník. K otázce identity postav v italském románu 20. století
Štichauerová, Olga ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Flemrová, Alice (vedoucí práce)
Dvacáté století zaznamenalo mnoho revolučních vln a otřesů nejen ve vědních i uměleckých oborech, ale téměř ve všech sférách lidského konání. S trochou nadsázky lze snad říci, že to bylo století rychlejší, dramatičtější, změny a pokrok (v jakémkoli významu) se v něm děly častěji, prudčeji a snad i s fatálnějším dosahem než kdy dříve. Pokud jde o literaturu, již samotný počátek století hlásal hluboké proměny v oblasti estetických hodnot (slovesné umění si více a více vydobývá svou autonomii a nezávislost na ostatních oblastech umění či politiky, tyto tendence zhmotňuje poetika l'artpourlartismu a dandyovského vyhroceného estetismu), v oblasti recepce literatury, požadavků na téma (opouštění kritickorealistického pozorování každodenních univerzalit a naturalistického determinismu a naopak příklon k osobnější, intimnější či extravagantnější látce, zejména v poezii). Kladly se nové a odlišné nároky na styl a samotný smysl a cíl literatury, proměňovalo se i vnímání úlohy autora. Z jiného úhlu (z pohledu literární historie) vnímáme počátek 20. století ve znamení mnohotvarosti, bohatosti stylů a forem, vedle snah o udržení tradic se prosazovala někdy až agresivní avantgarda, básnictví se rozvíjelo v mnoha podobách, v souvislosti s obdobím konce 19. století a počátkem následujícího lze hovořit o symbolismu,...
|
|
| |
host ::
RSS.