Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Josef Václav Frič (1829-1890): V mé bibliothece
Hesová, Petra ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Malínek, Vojtěch (oponent)
Předkládaná disertační práce materiálově čerpá z dochované literární a knihovní pozůstalosti českého spisovatele a novináře Josefa Václava Friče (1829-1890), místně rozdělené a doposud neutříděné, s cílem vytvořit podklad pro budoucí práci s celým fondem v co nejširším spektru oblastí, počínaje pomůckou orientační až po zřetele badatelské a vědecké. Obsahuje seznamy Fričových rukopisů, dochovaných památek a archivovaných dokumentů, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, katalog Fričovy osobní knihovny, uložené v Knihovně Národního muzea v Praze, s podrobným popisem proveniencí, a podrobnou autorskou bibliografii. Komentář k Fričovu fondu se soustřeďuje na genezi a historii sbírky a zohledňuje nejpozoruhodnější exempláře, do nichž Frič vpisoval své poznámky, kritické postřehy, organizační značky, náčrty a varianty vlastních básní, dodatečné korektury, nebo i šifrované zprávy. klíčová slova: Josef Václav Frič (1829-1890) - osobní knihovna - autorská bibliografie - výzkum knižních proveniencí - česká literatura 19. století
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
Italská romantická diskuse
Piptová, Ivana ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se pokusí představit kořeny, základní myšlenky a následné interpretace textů diskuse o romantismu, která proběhla v Itálii mezi roky 1816-1826. Na základě vybraných polemických příspěvků a jejich kritického zhodnocení se budeme snažit vysvětlit, proč italský romantismus stojí poněkud stranou pozornosti literárních vědců mimo Itálii a proč se stále vrací otázka, zda vůbec italský romantismus existoval. Polemiku o romantismu zahájil článek Madame de Staël Sulla maniera e l'utilità delle traduzioni (O způsobu a užitečnosti překladů), ve kterém autorka jako řešení krize italské literatury navrhovala početnější překlady současné francouzské a německé produkce, která již byla ovlivněna nastupující estetikou romantismu. Tento skromný nápad vyvolal bouřlivou debatu, jež se postupně přesunula od tématu přijímání zahraničních kulturních podnětů až k otázkám nutnosti redefinovat kořeny italské kulturní tradice a znovuvybudování moderní italské identity. Nejdůležitější odpovědi na článek Madame de Staël - sepsané Ludovicem di Breme, Giovannim Berchetem a Pietrem Borsierim - jsou dnes považovány za "manifesty" italského romantismu. Příspěvky Giacoma Leopardiho a Alessandra Manzoniho, třebas velmi zajímavé a intelektuálně podnětné, bohužel nelze do korpusu textů diskuse o romantismu...
Cesta za mýtem místa u J.S. Machara
Heller, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
V následujících řádcích se zaměříme na žánrový statut literárního zpracování cesty - cestopisu, a to se zvláštním zřetelem ke zpracování cesty do Itálie v české literatuře. Klademe si otázku, čím je toto literární zpracování specifické jakožto žánr či podžánr a jaké jsou určující rysy poetiky takového cestopisu. Z této práce by mělo vyvstat komplexní panorama žánru, prozkoumaného z různých úhlů pohledu. Svou práci pojímáme především jako teoretickou, ale pro připojujeme k ní i vzorový rozbor jednoho díla české literatury 20. století, jež je podle nás typickým představitelem žánru, jejž zkoumáme: Řím Josefa Svatopluka Machara (1906). Metodologicky vycházíme z prací inspirovaných strukturalismem a historickou poetikou, nevyhýbáme se však ani novější literatuře naratologické.
Král a poutník. K otázce identity postav v italském románu 20. století
Štichauerová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Dvacáté století zaznamenalo mnoho revolučních vln a otřesů nejen ve vědních i uměleckých oborech, ale téměř ve všech sférách lidského konání. S trochou nadsázky lze snad říci, že to bylo století rychlejší, dramatičtější, změny a pokrok (v jakémkoli významu) se v něm děly častěji, prudčeji a snad i s fatálnějším dosahem než kdy dříve. Pokud jde o literaturu, již samotný počátek století hlásal hluboké proměny v oblasti estetických hodnot (slovesné umění si více a více vydobývá svou autonomii a nezávislost na ostatních oblastech umění či politiky, tyto tendence zhmotňuje poetika l'artpourlartismu a dandyovského vyhroceného estetismu), v oblasti recepce literatury, požadavků na téma (opouštění kritickorealistického pozorování každodenních univerzalit a naturalistického determinismu a naopak příklon k osobnější, intimnější či extravagantnější látce, zejména v poezii). Kladly se nové a odlišné nároky na styl a samotný smysl a cíl literatury, proměňovalo se i vnímání úlohy autora. Z jiného úhlu (z pohledu literární historie) vnímáme počátek 20. století ve znamení mnohotvarosti, bohatosti stylů a forem, vedle snah o udržení tradic se prosazovala někdy až agresivní avantgarda, básnictví se rozvíjelo v mnoha podobách, v souvislosti s obdobím konce 19. století a počátkem následujícího lze hovořit o symbolismu,...
Francouzská recepce česky psaných románů Milana Kundery
Jelenová, Tereza ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá francouzskou recepcí česky psaných románů Milana Kundery, které byly vydány ve Francii v letech 1979 - 1990. Práce představuje francouzskou recepci tří děl: Knihy smíchu a zapomnění, Nesnesitelné lehkosti bytí a Nesmrtelnosti. Vycházíme zde z recepčněestetického přístupu k textu. Jde nám o to ukázat, že jedno dílo může být čteno různými způsoby, a představujeme pak konkrétně, v čem se recenzenti liší, jak jednotlivé tři romány chápou a popisují. Diplomová práce je rozdělena celkem na deset částí: úvod, teoretická východiska práce, stručné představení francouzského tisku, tři velké části pojmenované podle tří románů, jejichž recepcí se zabýváme, závěr, resumé v češtině, resumé v angličtině a bibliografie. Každá ze tří nejdůležitějších kapitol představuje francouzskou recepci románu jednoho románu a je dále rozdělena na podkapitoly, v nichž vydělujeme recepci kontextu, do nějž je román spolu s autorem zařazen, recepci žánru, postav, tematiky a kompozice a konečně hodnocení jak autora, tak románu. V závěru jsme shrnuli vývoj obrazu Milana Kundery a jeho románů ve francouzské recepci, popsali jsme metaforiku v jazyce recenzentů a předložili jsme analýzu francouzského tisku. V příloze č. 1 přikládáme přehled všech děl, které vyšly v letech 1979 - 1990 ve Francii, v příloze č. 2...
Dominique Vivant Denon - od cest po Itálii k Louvru. K typologii cestopisu 18. století.
Balcarová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
DOMINIQUE VIVANT DENON - OD CEST PO ITÁLII K LOUVRU. K TYPOLOGII CESTOPISU 18. STOLETÍ. Klíčová slova: cestopis, 18. století, libertinská literatura, Itálie, Egypt, Napoleon, Louvre. Počet znaků: 121 846 (68 NS) Diplomová práce Vivant Denon - Od cest po Itálii k Louvru se člení do dvou částí. První je monografií kulturní osobnosti přelomu osmnáctého a devatenáctého století - barona Vivanta Denona, autora novely Point de lendemain, cestopisů Voyage dans la Basse et la Haute Égypte a Voyage en Sicile, především však Napoleonova poradce v oblasti umění a prvního ředitele muzea Louvre. Úvodní stránky práce se věnují recepci Denonova díla. Pro vnímání Denonovy tvorby je charakteristická určitá proměnlivost, která podněcuje řadu zajímavých témat. Jedním z nich je oblíbenost libertinské kultury předrevoluční Francie v průběhu druhé poloviny dvacátého století, která vysvětluje, že se v dnešním povědomí z rozsáhlého a všestraného Denonova díla nejvíce uchovala novela Point de lendemain. Dalším může být změna ve vnímání cestopisu jako literárního žánru v době, kdy jsou nám i nejvzdálenější lokality dostupné v řádu hodin. První část práce se také snaží nastínit důležité okamžiky v Denonově biografii; soustředí se přitom na Denonovy cesty, které se přímo odrazily nejen v jeho literárním díle, ale i v jeho...
Znaky racinovského divadla a dramatická tvorba Bernarda-Marie Koltèse
Fiala, Vladimír ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat vztah koltesovské dramatiky k tradici francouzského klasicistního divadla, konkrétně k dílu Jeana Racina. Nebude se přitom zabývat úplně všemi Koltesovými hrami, nýbrž jen těmi, které vznikly v jeho hlavním tvůrčím období mezi lety 1977 a 1989, tedy hrami V lesích před příchodem noci (La Nuit juste avant les forets), Boj černocha se psy (Combat de negre et de chiens), Západní přístav (Quai ouest), V samotě bavlníkových polí (Dans la soUtude des champs de coton), Návrat do pouště (Le Retour au désert) a Roberto Zucco. Ostatně Koltes sám se ke své předchozí tvorbě příliš nehlásil, doslova o ní řekl: ,,Les anciennes pieces, je ne les aime plus, je n'ai plus envie de les voir monter. J'avais ľimpression d'écrire du théa-tre d'avant-garde ; en fait, elles étaient surtout informelles, tres élémentaires. Plus ca va, plus j'ai envie d'écrire des pieces dont la forme soit de plus en plus rigoureuse, précise. ,d Obrat ve své tvorbě Koltes spatřoval především ve větší formální přísností, kterou na jiném místě výslovně spojil s dodržováním pravidel klasicistního divadla. Stimulující omezení, která tato pravidla ukládají, také uváděl jako nejdůležitější důvod, proč se nevěnuje i jiným žánrům, například románu. Koltes pro své psaní pravidla potřeboval. To, že je na sklonku svého...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.