|
| |
|
|
Porovnání nových nízkorozpočtových senzorů k měření imisí
Sinkulová, Michaela ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá představením a následným srovnáním nízkorozpočtových přístrojů pro měření imisí v ovzduší, které byly použity v rámci projektu Citi-sense v Ostravě. Výsledky měření sensorů, které probíhalo v časovém rozmezí od 1. 6. 2015 až do 7. 9. 2015 jsou porovnávány s daty naměřenými referenčními přístroji ve stejném časovém období Českým Hydrometeorologickým ústavem. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkum v oblasti nízkorozpočtových přístrojů pro monitorování znečištění ovzduší. Jsou vypočítány základní parametry jako průměrná hodnota, koeficient determinace, rovnice směrnice přímky, reprodukovatelnost výsledků, RMSE a týdenní a denní chody pro všechny měřené polutanty (O3, CO, NOx, NO2, NO, PM10). Jednotlivé výsledky jsou graficky znázorněny a okomentovány. Práce také diskutuje shody koncentrací naměřených senzory s daty z referenčních přístrojů a možnost užití těchto nových přístrojů v monitoringu kvality ovzduší v budoucnosti. Klíčová slova: Nízkorozpočtové měřicí přístroje, polutanty, metody sledování kvality ovzduší
|
|
|
Distribuce velikostně segregovaného aerosolu v mezni vrstvě atmosféry
Traxmandlová, Nikola ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Blízkost industriálních zón a obytných čtvrtí je častý fenomén evropských měst mnohdy způsobující v těchto čtvrtích snížení kvality ovzduší. Cílem této práce bylo za pomoci dálkově řízené vzducholodi změřit koncentrace a velikostní distribuce aerosolu v mezní vrstvě atmosféry nad obytnou zónou a průmyslovým komplexem Škoda auto a.s. v Mladé Boleslavi a doplnit tak pozemní měření, které zde proběhlo v únoru a březnu roku 2013 a jehož výsledkem bylo zjištění, že průmysl a doprava nemají na kvalitu ovzduší ve městě výraznější vliv. Během třinácti letů 11. 2. 2015 byly dvojicí aerosolových spektrometrů umístěných v gondole vzducholodi měřeny velikostní distribuce a koncentrace částic aerosolu o velikosti 11,5 nm - 10 µm s integrační dobou jedna vteřina nebo minuta dle modu měření SINGLE nebo SCAN. V modu SINGLE vzducholoď během jednoho letu nad obytnou čtvrtí a průmyslovým komplexem setrvávala na jedné letové hladině, zatímco v modelu SCAN měnila letovou hladinu každé dvě minuty při letu pouze nad sportovním areálem v obytné zóně. V SINGLE modu byly v průmyslovém areálu identifikovány zdrojem nanočástic, PM1 a PM2.5 a hrubého aerosolu výduchy z lakoven a místo nakládky automobilů. Nicméně emise z těchto zdrojů nejsou transportovány nad rezidenční oblast. Mírně zvýšené koncentrace PMx a nanočástic byly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání nových nízkorozpočtových senzorů k měření imisí
Sinkulová, Michaela ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá představením a následným srovnáním nízkorozpočtových přístrojů pro měření imisí v ovzduší, které byly použity v rámci projektu Citi-sense v Ostravě. Výsledky měření sensorů, které probíhalo v časovém rozmezí od 1. 6. 2015 až do 7. 9. 2015 jsou porovnávány s daty naměřenými ve stejném časovém období Českým hydrometeorologickým ústavem. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkum v oblasti nízkorozpočtových přístrojů pro monitorování znečištění ovzduší. Jsou vypočítány základní parametry jako průměrná hodnota, koeficient determinace, rovnice směrnice přímky, týdenní a denní cyklus. Jednotlivé chody jsou graficky znázorněny a okomentovány. Práce také diskutuje shody jednotlivých koncentrací a možnost užití těchto nových přístrojů v monitoringu kvality ovzduší v budoucnosti. Klíčová slova: Nízkorozpočtové měřicí přístroje, polutanty, metody sledování kvality ovzduší
|
|
|
Kvalitativní analýza pylu ve velikostně rozlišeném aerosolu
Kolpakova, Anna ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce v rešeršní části uvádí do problematiky bioaerosolu, popisuje význam pylu, způsoby jeho šíření a vliv na zdraví člověka, shrnuje metody odběru pylu z ovzduší a běžné způsoby identifikace pylových zrn. V experimentální části práce prokazuje vhodnost využití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu a následné SEM analýze pylu. Byla vypracována metoda separace pylových zrn z polyuretanové pěny (PUF), která je impakčním substrátem HiVol impaktoru, na homogenní depozit na nylonový filtr. Reprezentativní část depozitu byla analyzována skenovací elektronovou mikroskopií - SEM. Pro celkem 12 vzorků ze třech lokalit v ČR, bylo vytvořeno celkem 485 snímků SEM. Na 295 snímcích byla identifikována pylová zrna do 9 rodů a 4 čeledí a kvantifikována četnost deformit, která činila 24, 18, 50% na lokalitách Praha, Březno a Láz. Pouze v Praze počet pylových zrn rostl s celkovou hmotností aerosolu. Ve vzorcích byly identifikovány sekreční produkty hmyzu brochosomy. Klíčová slova: pyl, pylová zrna, bioaerosol, kaskádní impaktor, SEM.
|
|
|
Velikostně rozlišený atmosférický aerosol v pracovním prostředí povrchového hnědouhelného dolu
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
V hnědouhelných povrchových lomech jsou pracovníci exponováni aerosolovými částicemi, které vznikají především v důsledku rozrušení těžených hornin kolesovými rýpadly. Cílem práce bylo porovnat koncentrace částic atmosférického aerosolu - PM, kterým jsou exponováni pracovníci na kolesovém rýpadle Schrs 1320 a zakládacím voze ZPDH 6300 na skrývce a kolesovém rýpadle K 800/N2 v uhelném lomu Doly Nástup Tušimice a odpovědět na otázky, co je hlavní příčinou zvýšené koncentrace PMx a zda se těžební stroje mezi sebou liší. Měření probíhalo postupně na každém těžebním stroji v období od 12. 8. do 2. 9. 2016. Koncentrace PM1, PM2,5 a PM10 s integrační dobou jedné minuty byly měřeny dvojící přenosných laserových nefelometrů v kabině řidiče a na venkovním ochozu. V obou prostředích byla v pětiminutových intervalech monitorována i teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu. Variabilita koncentrací PMx je zejména dána typem pracovní činnosti a kouřením. Proto byly koncentrace PM na těžebních strojích porovnávány při střídání směn ráno a večer, úklidu ve venkovním prostředí ručním zametáním, úklidu v kabině řidiče vysáváním a při kouření. Nejvyšší koncentrace PM10 (6,1 ± 11,3 mg·m-3 ) byly změřeny při úklidu ručním zametáním na kolesovém rýpadle K 800/N2, na Schrs 1320 a ZPDH 6300 se hodnoty během této...
|
|
|
Vertikální distribuce atmosférického aerosolu v mezní vrstvě atmosféry
Dočekalová, Veronika ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Jančík, Petr (oponent)
Znečištění atmosférickým aerosolem je jedním z největších problémů ochrany ovzduší a povrchové lomy jsou považovány za významný zdroj hrubých částic. Aby mohla být zavedena vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech těžby, je třeba identifikovat zásadní zdroje znečišťování. Koncentrace částic v ovzduší jsou běžně měřeny při zemském povrchu a jejich šíření v prostoru je pouze odhadováno prostřednictvím modelů. Tato práce si proto kladla za cíl měření koncentrací hrubého aerosolu nad hnědouhelným lomem prostřednictvím experimentálních letových měření za účelem odhadu, nakolik se částice generované těžební aktivitou podílí na znečištění ovzduší ve svém okolí. Měřicí kampaň proběhla ve dnech 11. až 26. listopadu 2012 v lomu Vršany. Použita byla vzducholoď s elektrickým pohonem nesoucí přístroje DustTrak DRX a P-Trak, teploměr a vlhkoměr. Lety byly vedeny po stejné trajektorii v několika výškách nad prostorem lomu. Koncentrace PM1-10 a GPS data byla zaznamenávána každou vteřinu. Průměrná rychlost letu se pohybovala mezi 6 a 7 ms-1 . Pozemní měření zahrnovala meteorologii a koncentrace PM10. Období kampaně se vyznačovalo nízkými teplotami i rychlostí větru a vysokou relativní vlhkostí. Epizody zvýšení koncentrací PM10 nad 200 µgm-3 pozorované v některých dnech nebyly spjaty s prouděním ve směru od...
|
|
|
Stanovení aerosolizovatelné složky pouličního prachu a její mineralogická a tvarová analýza
Lebedenko, Viktoriia ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Petr (oponent)
Jedním z významných zdrojů aerosolových částic PM10 v městském ovzduší je resuspenze pouličního prachu. Cílem diplomové práce bylo stanovit emisní potenciál vzorků pouličního prachu, provést tvarovou a mineralogickou analýzu resuspendovatelné složky, a na základě zjištěných poznatků porovnat vybrané lokality. Odběry vzorků byly provedeny v únoru 2014 ve třech městech Ostravě, Praze a Plzni. Pro účely této diplomové práce bylo v resuspenzní komoře rozprášeno devět vzorků z vybraných lokalit: náměstí v centru města, tramvajový pás u zastávky v centrální části města, kraj zpevněné komunikace u obrubníku v centrální části města. Morfologická a elementární analýza byla prováděna pomocí skenovacího elektronového mikroskopu s EDS detektorem. Byla odhalena přítomnost minerálních složek jako křemene, chloritu, kalcitu, živce a kaolinitu. Ve vzorcích z Ostravy byly nalezené částice kulatého tvaru oxidů železa. Plzeňské vzorky obsahovaly vlákna amfibolového minerálu - aktinolitu. Rentgenová prášková difrakce při zvýšené citlivosti určila přítomnost amfibolového azbestu ve vzorcích z Ostravy a Prahy. Byl stanoven hmotnostní podíl jednotlivých velikostních frakcí rozprášených vzorků. Byla sledovaná dynamika velikostních distribucí hmotnosti aerosolu v komoře. Velikostní distribuce částic byla bimodální (2,5 µm...
|
host ::
RSS.